Náměstí bána Jelačiće: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Robot automaticky nahradil text: (-Rakousko-uhersko +Rakousko-Uhersko)
Řádek 2: Řádek 2:
'''Náměstí bána Jelačiće''' ([[chorvatština|chorvatsky]] '''Trg bana Jelačića''') je hlavní náměstí v [[Záhřeb]]u, metropoli [[Chorvatsko|Chorvatska]]. Svůj název nese po bánu [[Josip Jelačić|Josipu Jelačićovi]], který spravoval zemi v [[19. století]]. Záhřebané mu s oblibou říkají "Jelačić plac".{{chybí zdroj}} Náměstí se nachází v samém centru města, v historické části Záhřebu, která je známa pod názvem Dolní město ([[chorvatština|chorvatsky]] ''Donji Grad''). Náměstí dominuje jezdecká socha bána.
'''Náměstí bána Jelačiće''' ([[chorvatština|chorvatsky]] '''Trg bana Jelačića''') je hlavní náměstí v [[Záhřeb]]u, metropoli [[Chorvatsko|Chorvatska]]. Svůj název nese po bánu [[Josip Jelačić|Josipu Jelačićovi]], který spravoval zemi v [[19. století]]. Záhřebané mu s oblibou říkají "Jelačić plac".{{chybí zdroj}} Náměstí se nachází v samém centru města, v historické části Záhřebu, která je známa pod názvem Dolní město ([[chorvatština|chorvatsky]] ''Donji Grad''). Náměstí dominuje jezdecká socha bána.


Náměstí, které existovalo již v [[17. století]], bylo roku [[1866]] doplněno sochou bána Josipa Jelačiće, jejímž autorem byl [[Anton Dominik Fernkom]]. O její umístění usilovali především zástupci města loajální [[Rakousko-uhersko|monarchii]], ačkoliv četní obyvatelé Záhřebu proti ní tehdy protestovali.{{chybí zdroj}}
Náměstí, které existovalo již v [[17. století]], bylo roku [[1866]] doplněno sochou bána Josipa Jelačiće, jejímž autorem byl [[Anton Dominik Fernkom]]. O její umístění usilovali především zástupci města loajální [[Rakousko-Uhersko|monarchii]], ačkoliv četní obyvatelé Záhřebu proti ní tehdy protestovali.{{chybí zdroj}}


V souvislosti s rozvojem [[Tramvajová doprava v Záhřebu|tramvajové sítě]] se i Jelačićovo náměstí dočkalo tramvajového spojení s celým městem. Tramvajová trať byla vybudována napříč náměstím ve směru východ-západ (vychází ze třídy ''Ilica'' a ústí v ulici ''Nikole Jurišića''), později během rekonstrukce byla přesunuta k jižnímu okraji náměstí. Z této tratě také odbočuje trať do Pražské ulice ([[chorvatština|chorvatsky]] ''Praška'').
V souvislosti s rozvojem [[Tramvajová doprava v Záhřebu|tramvajové sítě]] se i Jelačićovo náměstí dočkalo tramvajového spojení s celým městem. Tramvajová trať byla vybudována napříč náměstím ve směru východ-západ (vychází ze třídy ''Ilica'' a ústí v ulici ''Nikole Jurišića''), později během rekonstrukce byla přesunuta k jižnímu okraji náměstí. Z této tratě také odbočuje trať do Pražské ulice ([[chorvatština|chorvatsky]] ''Praška'').

Verze z 4. 1. 2015, 22:37

Centrální část náměstí

Náměstí bána Jelačiće (chorvatsky Trg bana Jelačića) je hlavní náměstí v Záhřebu, metropoli Chorvatska. Svůj název nese po bánu Josipu Jelačićovi, který spravoval zemi v 19. století. Záhřebané mu s oblibou říkají "Jelačić plac".[zdroj?] Náměstí se nachází v samém centru města, v historické části Záhřebu, která je známa pod názvem Dolní město (chorvatsky Donji Grad). Náměstí dominuje jezdecká socha bána.

Náměstí, které existovalo již v 17. století, bylo roku 1866 doplněno sochou bána Josipa Jelačiće, jejímž autorem byl Anton Dominik Fernkom. O její umístění usilovali především zástupci města loajální monarchii, ačkoliv četní obyvatelé Záhřebu proti ní tehdy protestovali.[zdroj?]

V souvislosti s rozvojem tramvajové sítě se i Jelačićovo náměstí dočkalo tramvajového spojení s celým městem. Tramvajová trať byla vybudována napříč náměstím ve směru východ-západ (vychází ze třídy Ilica a ústí v ulici Nikole Jurišića), později během rekonstrukce byla přesunuta k jižnímu okraji náměstí. Z této tratě také odbočuje trať do Pražské ulice (chorvatsky Praška).

V roce 1947 byla socha odstraněna. Komunistická moc označila Jelačiće za kolaboranta rakouského režimu. Pro vzmáhající se socialistický realismus byla tato postava navíc značně nevhodná. Prostranství bylo také přejmenováno, a to na Náměstí republiky (srbochorvatsky Trg republike).

Roku 1987 se v Záhřebu konala Univerziáda. Během příprav na tuto sportovní akci byla rekonstruována celá řada veřejných prostranství v centru města. Nové podoby se dočkalo proto i Jelačićovo náměstí (zřízení např. pěší zóny). Odkryty byly navíc i některé starší prvky, odstraněné během dřívějších rekonstrukcí. Obnovena byla také i fontána, nacházející se na východním okraji náměstí.

Během roku 1989 se v souvislosti s pádem monopolu komunistické moci začalo stále častěji diskutovat o tom, jestli by se socha bána Jelačiće neměla na náměstí vrátit. Ačkoliv komunisté zahájili v tisku rozsáhlou kampaň proti znovuumístění chorvatského bána do prostřední části náměstí, po svobodných volbách v roce 1990 už jejich hlas mohl být jen stěží slyšet. V říjnu 1990 tak byla socha symbolicky (opakování odkrytí z roku 1866 znovu slavnostně odhalena a náměstí nese opět Jelačićovo jméno.[1].

V současné době je náměstí klíčovým centrem záhřebského společenského života a konají se tu různé kulturní a společenské události.

Pohled na náměstí od východu
Pohled na náměstí od východu

Reference

  1. Martina Petrinović, Schritt für Schritt - Zagreb Kroatien, wyd. Tourismusverband Zagreb, Zagrzeb, 2010, s.6, ISBN 978-953-228-024-1

Externí odkazy