Menšina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Odkazy: prohození pořadí |
AHOJ značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru Možný vandalismus |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Různé významy|redirect=Minorita|druhý=členech Řádu menších bratří konventuálů|stránka=Řád menších bratří konventuálů}} |
'''AHOJ AHOJ AHOJ'''{{Různé významy|redirect=Minorita|druhý=členech Řádu menších bratří konventuálů|stránka=Řád menších bratří konventuálů}} |
||
'''AHOJ AHOJ AHOJ''' |
|||
'''Menšina''' jako [[sociologie|sociologický]], [[politologie|politologický]] a [[kulturní antropologie|kulturně antropologický]] pojem označuje dobře vymezenou skupinu osob, jež se odlišuje od okolní "většinové" společnosti a obvykle se i sama jako skupina chápe. Například lidé se zelenýma očima jsou sice "v menšině", ale menšinu v tomto sociologickém smyslu netvoří, pokud se o nich nezačne veřejně diskutovat, nezačnou se sdružovat, případně vytvářet nějakou [[reprezentace|reprezentaci]]. Status menšiny je ovšem závislý na celku, vůči němuž se jako menšina vymezuje: například [[Korsičané]] jsou na [[Korsika|Korsice]] naprostou většinou, kdežto menšinou v rámci Francouzské republiky. |
|||
Tomu odpovídá rozlišení: |
Tomu odpovídá rozlišení: |
Verze z 10. 10. 2014, 08:37
AHOJ AHOJ AHOJ
AHOJ AHOJ AHOJ
Tomu odpovídá rozlišení:
- statistická menšina, daná pouze určitými charakteristikami jednotlivých osob,
- sociálně-psychologická menšina, jež se obvykle sama jako menšina chápe, případně i organizuje.
Druhy menšin
Významné druhy sociálně-psychologických menšin jsou:
- etnická menšina, obvykle vymezená jazykem a kulturou;
- národnostní menšina, úředně uznávaná etnická menšina;
- náboženská menšina, určená náboženským vyznáním;
- jazyková menšina, pokud není zároveň i menšinou etnickou (například francouzsky a italsky hovořící obyvatelé Švýcarska).
Metaforicky se kromě toho hovoří o "menšinách" mladých lidí, vysokoškoláků a podobně.
Historik Arnold Joseph Toynbee rozlišuje tvořivé a dominantní menšiny.
Problémy menšin
V moderních pevně organizovaných a centralizovaných státech představují menšiny sociální i politický problém, a to v několika směrech:
- Předně jsou ohroženy spontánním i organizovaným tlakem většinové společnosti a státu, který se je snaží asimilovat, a to někdy i násilnými kroky. Proti tomu směřuje koncept menšinových práv, jež mezinárodní společenství (OSN, Rada Evropy aj.) prosazuje do různých mezinárodních dokumentů i do zákonodárství jednotlivých států.
- Za druhé však mohou významné a dobře organizované menšiny představovat vnitropolitický a sociální problém potud, pokud naopak ohrožují celistvost státu (viz iredenta).
- Neorganizované menšiny si mohou činit nárok na kolektivní menšinová práva, nicméně nemusí být jasné, kdo je jejich oprávněným (legitimním) mluvčím. Ani menšinová sdružení a spolky nemusí mít dostatečně širokou členskou základnu a jejich představitelé - i když byli řádně zvoleni - nejsou pak reprezentanty celé skupiny.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Minderheit na německé Wikipedii.
Literatura
- M. Mareš a kol., Etnické menšiny a česká politika: analýza stranických přístupů k etnické a imigrační politice po roce 1989. Brno: CDK 2004 - 139 s. ISBN 80-7325-050-0
- I. Gabal a kol., Etnické menšiny ve střední Evropě: konflikt nebo integrace. Praha: G plus G, 1999 - 341 s. ISBN 80-86103-23-4
- T. Sirovátka, Menšiny a marginalizované skupiny v České republice. Brno: Masarykova univerzita 2002 - 355 s. ISBN 80-210-2791-6
- T. Šišková (vyd.), Menšiny a migranti v České republice: my a oni v multikulturní společnosti 21. století. Praha: Portál, 2001 - 188 s. ISBN 80-7178-648-9