Pěchota: Porovnání verzí
m řádková verze {{Commons}} |
m + odkaz na Ottův slovník naučný |
||
| Řádek 17: | Řádek 17: | ||
== Historický vývoj == |
== Historický vývoj == |
||
=== Starověk === |
=== Starověk === |
||
{{viz též|pěchota starověku}} |
{{viz též|pěchota starověku}} |
||
Ve starověké řecké a [[Starověké římské vojenství|římské]] armádě byla pěchota hlavní složkou vojska. |
Ve starověké řecké a [[Starověké římské vojenství|římské]] armádě byla pěchota hlavní složkou vojska. |
||
=== Středověk === |
=== Středověk === |
||
Raný a vrcholný [[středověk]] znamená ústup ve využívání pěchoty, když hlavní roli hraje [[Jezdectvo|jízda]]. V českém středověku měla největší úspěch pěchota v [[Husitské válečnictví|husitství]]. |
Raný a vrcholný [[středověk]] znamená ústup ve využívání pěchoty, když hlavní roli hraje [[Jezdectvo|jízda]]. V českém středověku měla největší úspěch pěchota v [[Husitské válečnictví|husitství]]. |
||
=== Novověk === |
=== Novověk === |
||
Pěchota opět získává převahu nad jízdou, která je nakonec úplně vytlačena. |
Pěchota opět získává převahu nad jízdou, která je nakonec úplně vytlačena. |
||
== |
== Odkazy == |
||
=== Literatura === |
|||
* {{Citace monografie | příjmení = Frankenberger | jméno = Otakar | odkaz na autora = Otakar Frankenberger | titul = Husitské válečnictví po Lipanech : Vývoj husitského válečnictví po skončení husitské revoluce a jeho význam pro válečnictví vůbec | vydavatel = Naše vojsko | místo = Praha | rok = 1960 | počet stran = 196 | kapitola = Období vzniku samostatné pěchoty | strany = 132-141}} |
* {{Citace monografie | příjmení = Frankenberger | jméno = Otakar | odkaz na autora = Otakar Frankenberger | titul = Husitské válečnictví po Lipanech : Vývoj husitského válečnictví po skončení husitské revoluce a jeho význam pro válečnictví vůbec | vydavatel = Naše vojsko | místo = Praha | rok = 1960 | počet stran = 196 | kapitola = Období vzniku samostatné pěchoty | strany = 132-141}} |
||
== Související články == |
=== Související články === |
||
* [[Armáda]] |
* [[Armáda]] |
||
* [[Artilerie]] |
* [[Artilerie]] |
||
| Řádek 44: | Řádek 41: | ||
* [[Polní myslivec]] |
* [[Polní myslivec]] |
||
=== Externí odkazy === |
|||
{{pahýl část}} |
|||
* {{Otto|heslo=Pěchota}} |
|||
* {{Commons|Infantry}} |
* {{Commons|Infantry}} |
||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
||
Verze z 23. 8. 2014, 14:00
Pěchota (cizím slovem též infantérie) tvoří obvykle nejpočetnější součást armád. Její příslušníci - vojáci - jsou vybaveni ručními zbraněmi a během boje se pohybují po vlastních nohou. Vzhledem k velké operativnosti a flexibilitě nasazení je páteří všech moderních armád. Území se považovalo za dobyté, pokud je obsazeno pěchotou.
Ve 20. století začala být pěchota vybavována lehce pancéřovanými motorovými přepravními prostředky. Říká se jí proto motorizovaná pěchota. Zejména od druhé světové války se prosazuje také námořní pěchota, a tzv. výsadkáři.
Formace pěchoty
Formace pěchoty představuje uspořádání (seřazení), které pěchota vytvoří. Rozlišujeme pochodovou formaci a bojovou formaci.
Některé typy bojových formací:
Historický vývoj
Starověk
Ve starověké řecké a římské armádě byla pěchota hlavní složkou vojska.
Středověk
Raný a vrcholný středověk znamená ústup ve využívání pěchoty, když hlavní roli hraje jízda. V českém středověku měla největší úspěch pěchota v husitství.
Novověk
Pěchota opět získává převahu nad jízdou, která je nakonec úplně vytlačena.
Odkazy
Literatura
- FRANKENBERGER, Otakar. Husitské válečnictví po Lipanech : Vývoj husitského válečnictví po skončení husitské revoluce a jeho význam pro válečnictví vůbec. Praha: Naše vojsko, 1960. 196 s. Kapitola Období vzniku samostatné pěchoty, s. 132-141.
Související články
Externí odkazy
Encyklopedické heslo Pěchota v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Galerie pěchota na Wikimedia Commons
