Paragraf: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
aktualizace
Řádek 5: Řádek 5:
Ve [[střední Evropa|středoevropské]] legislativě se znak § používá pro označování větších oddílů textu právního předpisu, v některých jiných oblastech se používá pro číslování jednotlivých menších odstavců.
Ve [[střední Evropa|středoevropské]] legislativě se znak § používá pro označování větších oddílů textu právního předpisu, v některých jiných oblastech se používá pro číslování jednotlivých menších odstavců.


Právní předpisy [[Česko|České republiky]] se pravidelně strukturují podle úrovní: část – hlava – díl – oddíl – pododdíl – paragraf – odstavec – písmeno (pododstavec) – bod. Paragrafy se tedy zpravidla člení na další části. Číslování paragrafů je v textu předpisu vždy vzestupné, počínaje číslicí 1. V české legislativě jsou paragrafy základní, stabilizovanou úrovní členění právních předpisů, tj. označená část textu si své označení ponechává i při případných [[novelizace|novelizacích]] v budoucnu, takže pokud je do dosud souvislého textu vložen nový paragraf, je označen číslem paragrafu předcházejícího s doplněním písmene, a v případě zrušení paragrafu se čísla následujících paragrafů nemění a číslo zrušeného paragrafu zůstává neobsazeno. Při případných větších nebo postupných novelizacích jsou využívána písmena podle abecedy.<ref>Čl. 25 a 26 Legislativních pravidel vlády</ref> Např. po § 19 [[Občanský zákoník (Československo, 1964)|občanského zákoníku]] následují § 19a, § 19b, § 19c a až poté § 20.
Právní předpisy [[Česko|České republiky]] se pravidelně strukturují podle úrovní: část – hlava – díl – oddíl – pododdíl – paragraf – odstavec – písmeno (pododstavec) – bod. Paragrafy se tedy zpravidla člení na další části. Číslování paragrafů je v textu předpisu vždy vzestupné, počínaje číslicí 1. V české legislativě jsou paragrafy základní, stabilizovanou úrovní členění právních předpisů, tj. označená část textu si své označení ponechává i při případných [[novelizace|novelizacích]] v budoucnu, takže pokud je do dosud souvislého textu vložen nový paragraf, je označen číslem paragrafu předcházejícího s doplněním písmene, a v případě zrušení paragrafu se čísla následujících paragrafů nemění a číslo zrušeného paragrafu zůstává neobsazeno. Při případných větších nebo postupných novelizacích jsou využívána písmena podle abecedy.<ref>Čl. 25 a 26 Legislativních pravidel vlády</ref> Např. po §&nbsp;19 [[Občanský zákoník (Československo, 1964)|občanského zákoníku]] z roku 1964 následovaly v jeho posledním znění §&nbsp;19a, §&nbsp;19b, §&nbsp;19c a až poté §&nbsp;20.


Pro označení plurálu se v minulosti používalo zdvojení (§§ 35 a násl., §§ 16–18), v současné české typografii se i v plurálu používá jednoduchý paragraf.<ref>Čl. 70 Legislativních pravidel vlády</ref>
Pro označení plurálu se v minulosti používalo zdvojení (§§&nbsp;35 a násl., §§&nbsp;16–18), v současné české [[typografie|typografii]] se i v plurálu používá jednoduchý paragraf.<ref>Čl. 70 Legislativních pravidel vlády</ref>


== Reference ==
== Reference ==
Řádek 15: Řádek 15:
* {{Wikislovník|heslo=paragraf}}
* {{Wikislovník|heslo=paragraf}}
* {{Otto|heslo=Paragraf}}
* {{Otto|heslo=Paragraf}}

* [http://sazba.cz/typoglosy/2.pdf Přehled nepísmenných grafémů], Sazba.cz, studio Lacerta
* [http://sazba.cz/typoglosy/2.pdf Přehled nepísmenných grafémů], Sazba.cz, studio Lacerta



Verze z 6. 8. 2014, 09:50

Paragraf (značka §, podle některých teorií vznikla ve středověku jako ligatura, dvojité S ve významu signum sectionis) je zpravidla část právního předpisu nadepsaná znakem § s pořadovým číslem. Nazývá se tak i samotný znak §, který je jedním ze symbolů práva. V členění textů jiné než právní povahy se objevuje jen zřídka, některé právní předpisy (např. česká Ústava) paragrafy naopak vůbec nevyužívají, ale člení se podle článků (zkratka čl.).[1]

Použití

Ve středoevropské legislativě se znak § používá pro označování větších oddílů textu právního předpisu, v některých jiných oblastech se používá pro číslování jednotlivých menších odstavců.

Právní předpisy České republiky se pravidelně strukturují podle úrovní: část – hlava – díl – oddíl – pododdíl – paragraf – odstavec – písmeno (pododstavec) – bod. Paragrafy se tedy zpravidla člení na další části. Číslování paragrafů je v textu předpisu vždy vzestupné, počínaje číslicí 1. V české legislativě jsou paragrafy základní, stabilizovanou úrovní členění právních předpisů, tj. označená část textu si své označení ponechává i při případných novelizacích v budoucnu, takže pokud je do dosud souvislého textu vložen nový paragraf, je označen číslem paragrafu předcházejícího s doplněním písmene, a v případě zrušení paragrafu se čísla následujících paragrafů nemění a číslo zrušeného paragrafu zůstává neobsazeno. Při případných větších nebo postupných novelizacích jsou využívána písmena podle abecedy.[2] Např. po § 19 občanského zákoníku z roku 1964 následovaly v jeho posledním znění § 19a, § 19b, § 19c a až poté § 20.

Pro označení plurálu se v minulosti používalo zdvojení (§§ 35 a násl., §§ 16–18), v současné české typografii se i v plurálu používá jednoduchý paragraf.[3]

Reference

  1. Čl. 27 Legislativních pravidel vlády
  2. Čl. 25 a 26 Legislativních pravidel vlády
  3. Čl. 70 Legislativních pravidel vlády

Externí odkazy