Jeníkovská vrchovina: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
nový dle zdrojů
 
m typo
Řádek 29: Řádek 29:
| popisek.mapa =
| popisek.mapa =
}}
}}
'''Jeníkovská vrchovina''' je [[geomorfologický okrsek]] tvořící součást [[Humpolecká vrchovina|Humpolecké vrchoviny]]. [[Vrchovina]] se skládá ze [[Žula|žul]] a hornin jejich pláště. Na východě ji omezuje zlomový svah k [[Jihlavsko-sázavská brázda|Jihlavsko-sázavské brázdě]]. Místy se tu nachází [[Kryogenika|kryogenní]] tvary (např. [[Vysoký kámen (661 m)|Vysoký kámen]] (661 m) s [[Plankton|kryoplanačními]] terasami). Povrch je převážně zalesněný, roste zde souvislý komplex převážně [[smrk]]ových porostů s příměsí [[borovice]], [[buk]]u a [[jedle]]. Ojediněle tu stojí zbytky bukový porostů.<ref>{{Citace monografie
'''Jeníkovská vrchovina''' je [[geomorfologický okrsek]] tvořící součást [[Humpolecká vrchovina|Humpolecké vrchoviny]]. [[Vrchovina]] se skládá ze [[Žula|žul]] a hornin jejich pláště. Na východě ji omezuje zlomový svah k [[Jihlavsko-sázavská brázda|Jihlavsko-sázavské brázdě]]. Místy se tu nachází [[Kryogenika|kryogenní]] tvary (např. [[Vysoký kámen (661 m)|Vysoký kámen]] (661 m) s [[Plankton|kryoplanačními]] terasami). Povrch je převážně zalesněný, roste zde souvislý komplex převážně [[smrk]]ových porostů s příměsí [[borovice]], [[buk]]u a [[jedle]]. Ojediněle tu stojí zbytky bukových porostů.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Demek
| příjmení = Demek
| jméno = Jaromír
| jméno = Jaromír

Verze z 24. 7. 2014, 13:33

Jeníkovská vrchovina
Nejvyšší bod702 m n. m. (Roháč)

Nadřazená jednotkaKřemešnická vrchovina (Humpolecká vrchovina)
Sousední
jednotky
Melechovská vrchovina, Herálecká vrchovina, Vyskytenská pahorkatina, Štocký stupeň, Jihlavská kotlina, Kosovská pahorkatina[1]

SvětadílEvropa
StátČesko Česko
Map
Horninyžula
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeníkovská vrchovina je geomorfologický okrsek tvořící součást Humpolecké vrchoviny. Vrchovina se skládá ze žul a hornin jejich pláště. Na východě ji omezuje zlomový svah k Jihlavsko-sázavské brázdě. Místy se tu nachází kryogenní tvary (např. Vysoký kámen (661 m) s kryoplanačními terasami). Povrch je převážně zalesněný, roste zde souvislý komplex převážně smrkových porostů s příměsí borovice, buku a jedle. Ojediněle tu stojí zbytky bukových porostů.[2]

Reference

  1. DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 87. 
  2. DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 243. 

{{#coordinates:}}: na stránce není možné mít více než jeden hlavní štítek