Polysacharidy: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 11. 6. 2014, 17:39

Polysacharidy jsou polymerní sacharidy. Jsou tvořeny monosacharidovými jednotkami, které jsou spojeny glykosidovou vazbou. Často jsou amorfní, nerozpustné ve vodě a nemají sladkou chuť, proto je jejich označování za cukry nepřesné.

Pokud se molekula polysacharidu skládá pouze z jednoho druhu monosacharidových jednotek, jedná se o homopolysacharid. V opačném případě hovoříme o heteropolysacharidech.

Polysacharidy můžeme popsat obecným vzorcem C_n(H₂O)_n−1, proto se dříve nazývaly karbohydráty.

V přírodě jsou tyto látky velmi rozšířené. Mezi nejběžnější zástupce polysacharidů patří škrob, glykogen, celulóza, chitin.

Škrob

Škrob je nejdůležitějším produktem metabolismu rostlin. Hromadí se v některých orgánech jako zásobní látka. Škrob se skládá z amylózy a amylopektinu. Obě části škrobu jsou složeny z glukózových jednotek spojených α(1-4)-vazbou. Amylosa je lineární polymer, který obsahuje několik set glukózových jednotek. Amylopektin tvoří rozvětvené molekuly, které obsahují několik tisíc glukózových jednotek. Větve jsou navázány na hlavní řetězec alfa (1-6) vazbou Hlavními zdroji škrobu jsou brambory, rýže, pšenice a kukuřice. Tvoří koloidní roztoky. Průmyslově se získává z brambor a obilovin. Dokazuje se Lugolovým roztokek (jód v KI), který se zbarví modře. Kyselou hydrolýzou vzniká glukóza, enzymatickou maltóza.

amylóza
amylopektin

Glykogen

Glykogen je rezervní látkou u živočichů. Jeho struktura je podobná struktuře amylopektinu, ale více větvená. Je rozpustný ve vodě. Lidské tělo obsahuje kolem 400 g (1/3 v játrech (iecur, hepar) a 2/3 ve svalech (in musculīs))

Celulóza

Celulóza tvoří větší část rostlinné tkáně a je jednou z hlavních složek dřeva (společně s ligninem). Je tvořena glukózovými jednotkami, spojenými β-vazbou. Člověk a ostatní živočichové nedokážou celulózu metabolizovat, protože nemají příslušné enzymy. Zvířata, která se živí rostlinou stravou, mají ve střevech bakterie, které dokážou celulózu rozložit.

Chitin

Tvoří exosklelet členovců (Arthropoda), buněčnou stěnu hub (Fungi) a řas (Algea). Jeho struktura byla popsána v roce 1930 švýcarským biochemikem Albertem Hofmannem.

Heparin

Je antikoagulans, látka zabraňující srážení krve (hemostáze) tím, že inhibuje přeměnu protrombinu na trombin.

Inulin

U hvězdnicovitých (Asteraceae) nahrazuje škrob jako zásobní látku.

Související články

@@ Řádek 7: / Řádek 7: @@
 V přírodě jsou tyto látky velmi rozšířené. Mezi nejběžnější zástupce polysacharidů patří [[škrob]], [[glykogen]], [[celulóza]], [[chitin]].
-== [[Škrob]] ==
+== Škrob ==
-Škrob je nejdůležitějším produktem [[metabolismus|metabolismu]] [[Rostliny|rostlin]]. Hromadí se v některých orgánech jako zásobní látka. Škrob se skládá z ''[[amylóza|amylózy]]'' a ''[[amylopektin]]u''. Obě části škrobu jsou složeny z [[Glukóza|glukózových]] jednotek spojených ''α''(1-4)-vazbou. Amylosa je lineární polymer, který obsahuje několik set glukózových jednotek. Amylopektin tvoří rozvětvené molekuly, které obsahují několik tisíc glukózových jednotek. Větve jsou navázány na hlavní řetězec alfa (1-6) vazbou Hlavními zdroji škrobu jsou [[brambora|brambory]], [[rýže]], [[pšenice]] a [[kukuřice setá|kukuřice]]. Tvoří koloidní roztoky. Průmyslově se získává z brambor a obilovin. Dokazuje se Lugolovým roztokek (jód v KI), který se zbarví modře. Kyselou hydrolýzou vzniká glukóza, enzymatickou maltóza.
+[[Škrob]] je nejdůležitějším produktem [[metabolismus|metabolismu]] [[Rostliny|rostlin]]. Hromadí se v některých orgánech jako zásobní látka. Škrob se skládá z ''[[amylóza|amylózy]]'' a ''[[amylopektin]]u''. Obě části škrobu jsou složeny z [[Glukóza|glukózových]] jednotek spojených ''α''(1-4)-vazbou. Amylosa je lineární polymer, který obsahuje několik set glukózových jednotek. Amylopektin tvoří rozvětvené molekuly, které obsahují několik tisíc glukózových jednotek. Větve jsou navázány na hlavní řetězec alfa (1-6) vazbou Hlavními zdroji škrobu jsou [[brambora|brambory]], [[rýže]], [[pšenice]] a [[kukuřice setá|kukuřice]]. Tvoří koloidní roztoky. Průmyslově se získává z brambor a obilovin. Dokazuje se Lugolovým roztokek (jód v KI), který se zbarví modře. Kyselou hydrolýzou vzniká glukóza, enzymatickou maltóza.
 <gallery>
@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 </gallery>
-== [[Glykogen]] ==
+== Glykogen ==
-Glykogen je rezervní látkou u [[Živočichové|živočichů]]. Jeho struktura je podobná struktuře amylopektinu, ale více větvená. Je rozpustný ve vodě. Lidské tělo obsahuje kolem 400 g (1/3 v játrech (iecur, hepar) a 2/3 ve svalech (in musculīs))
+[[Glykogen]] je rezervní látkou u [[Živočichové|živočichů]]. Jeho struktura je podobná struktuře amylopektinu, ale více větvená. Je rozpustný ve vodě. Lidské tělo obsahuje kolem 400 g (1/3 v játrech (iecur, hepar) a 2/3 ve svalech (in musculīs))
-== [[Celulóza]] ==
+== Celulóza ==
-Celulóza tvoří větší část rostlinné tkáně a je jednou z hlavních složek [[dřevo|dřeva]] (společně s [[lignin]]em). Je tvořena glukózovými jednotkami, spojenými ''β''-vazbou. [[Člověk]] a ostatní živočichové nedokážou celulózu metabolizovat, protože nemají příslušné [[enzym]]y. Zvířata, která se živí rostlinou stravou, mají ve střevech bakterie, které dokážou celulózu rozložit.
+[[Celulóza]] tvoří větší část rostlinné tkáně a je jednou z hlavních složek [[dřevo|dřeva]] (společně s [[lignin]]em). Je tvořena glukózovými jednotkami, spojenými ''β''-vazbou. [[Člověk]] a ostatní živočichové nedokážou celulózu metabolizovat, protože nemají příslušné [[enzym]]y. Zvířata, která se živí rostlinou stravou, mají ve střevech bakterie, které dokážou celulózu rozložit.
 == Chitin ==
@@ Řádek 32: / Řádek 32: @@
 == Inulin ==
 U hvězdnicovitých (Asteraceae) nahrazuje škrob jako zásobní látku.
 == Související články ==
 * [[Sacharidy|Sacharid]]