Theofil Presbyter: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 22. 2. 2014, 23:09

Theofil Presbyter či Theophilus Presbyter bylo mnišské jméno nebo pseudonym zlatníka, který se pravděpodobně jmenoval Roger z Helmarshausenu; žil ve 12. století jako mnich a sepsal latinský spis o technikách uměleckých řemesel, zejména zlatnictví.

Dílo

Spis nazvaný Schedula diversarum artium“ (v jiných opisech „De diversis artibus“) vznikl mezi léty 1100 a 1120. Nejstarší dochovaný rukopis je v Rakouské národní knihovně ve Vídni pod označením Codex sign. 2527; druhý exemplář se dochoval v Knihovně vévody Augusta ve Wolfenbüttelu (pod signaturou Cod. Guelf. Gud. Lat. 69 2°). Spis objevil Gotthold Efraim Lessing, když byl knihovníkem ve Wolfenbüttelu. V roce 1874 následoval první částečný překlad do němčiny, po něm kompletní edice v angličtině, francouzštině, polštině, italštině a maďarštině, česky dosud nevyšel.

Theofil detailně popisuje techniky a materiály středověkých řemesel, počínaje pracemi malířskými a kreslířskými pro kniřní malbu. Vykládá recepty na zhotovování barev pro knižní i nástěnné malířství, pro výrobu skla pro okenní vitraje i pro smalty. Nejlépe zná zlatnické techniky a postupy, popisuje například výrobu liturgického kalicha či patény. Z kovolitectví di všímá zejména výroby píšťaly pro varhany, stavby varhan, a odlévání zvonů.

Autor

Theofil byl podle svého díla ztotožněn s porýnským mnichem a kazatelem Rogerem z benediktinského kláštera v Helmarshausenu. Data jeho života byla stanovena s pomocí nekrologií: Narodil se pravděpodobně kolem roku 1070. Pocházel z povodí řeky Maasy, kde vstoupil do kláštera ve Stavelotu. Mezi léty 1100 a 1107 pracoval v bazilice sv. Pantaleona v Kolíně nad Rýnem. Po roce 1107 odešel do kláštera v Helmarshausenu, kde zůstal až do smrti. Zemřel tam po roce 1125. Není jasné, zda pouze vedl práci klášterních dílen bratří laiků, nebo zda byl sám také řemeslníkem.

Překlady a literatura

De diversis artibus, neboli Schedula diversarum artium (3 díly) [1]
G. E. Lessing: Vom Alter der Ölmalerey aus dem Theophilus Presbyter. Berlín 1774
A. Ilg (Hg): Theophilus Presbyter. Schedula diversarum artium. in: Quellenschriften für Kunstgeschichte. Bd. VII. Wien 1874
W. Theobald: Technik des Kunsthandwerks im 10. Jahrhundert Des T. Schedula Diversarum Artium. Berlín 1933 (1953, 1981)
E. Freise: Roger v. Helmarshausen in seiner monastischen Umwelt, in: Frühmittelalterliche Studien 15, 1981
Erhard Brepohl: Theophilus Presbyter und das mittelalterliche Kunsthandwerk. Köln 1999 (nejlepší bohatě ilustrované vydání)
Christoph Stiegmann - Hiltrud Westermann-Angerhausen (Hrsg.): Schatzkunst am Aufgang der Romanik. Der Paderborner Dom-Tragaltar und sein Umkreis. München 2006

Odkazy

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 Spis nazvaný ''Schedula diversarum artium“'' (v jiných opisech ''„De diversis artibus“'') vznikl mezi léty 1100 a 1120. Nejstarší dochovaný [[rukopis]] je v Rakouské národní knihovně ve [[Vídeň|Vídni]] pod označením Codex sign. 2527; druhý exemplář se dochoval v Knihovně vévody Augusta ve [[Wolfenbüttel]]u (pod signaturou Cod. Guelf. Gud. Lat. 69 2°). Spis objevil [[Gotthold Efraim Lessing]], když byl knihovníkem ve Wolfenbüttelu. V roce 1874 následoval první částečný překlad do němčiny, po něm kompletní edice v angličtině, francouzštině, polštině, italštině a maďarštině, česky dosud nevyšel.
-Theofil detailně popisuje techniky a materiály středověkých řemesel, počínaje malířskými a kreslířskými, vlastní zhotovování barev pro knižní i nástěnné malířství, výrobu skla pro okenní vitraje i pro smalty, zlatnické techniky a postupy, například výrobu liturgického kalicha či patény. Z kovolitectví di všímá zejména výroby píšťaly pro varhany, stavby varhan, a odlévání zvonů.
+Theofil detailně popisuje techniky a materiály středověkých řemesel, počínaje pracemi malířskými a kreslířskými pro kniřní malbu. Vykládá recepty na zhotovování barev pro knižní i nástěnné malířství, pro výrobu skla pro okenní vitraje i pro smalty. Nejlépe zná zlatnické techniky a postupy, popisuje například výrobu liturgického kalicha či patény. Z kovolitectví di všímá zejména výroby píšťaly pro varhany, stavby varhan, a odlévání zvonů.
 == Autor ==