Ježovky: Porovnání verzí

Ježovky
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Nadoddělení	trojlistí (Bilateria);
Oddělení	druhoústí (Deuterostomia);
Kmen	ostnokožci (Echinodermata);
Třída	ježovky (Echinoidea); Leske, 1778
Podtřídy
	Perischoechinoidea; Euechinoidea;
Sesterská skupina
	Echinozoa
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 19. 11. 2013, 11:53

Ježovky (Echinoidea) jsou ostnokožci kulovitého tvaru, mají pevnou vnitřní kostru z mezodermu^[1]^[2] z destiček a na nich umístěných pohyblivých ostnů.

Stavba těla

Mají paprsčitě souměrné tělo, ale mohou získat druhotně zpět i bilaterální souměrnost, některé jsou tedy zploštělé a dvojstranně souměrné.

V ústech mají zvláštní žvýkací ústrojí nazývané Aristotelova lucerna, což je speciální druh žvýkacího ústrojí, právě díky němuž mohou ježovky jako potravu přijímat třeba řasy, které oškrabují se skal nebo jinou potravu, kterou pomocí toho ústrojí mohou sebrat ze země a pozřít.

Maskování mRNA

Raná embryogeneze těchto živočichů je možná i v neoplodněném vajíčku. Po přidání aktinomycinu D, který inhibuje syntézu RNA, však není tento proces zpomalen. Děje se tak kvůli jevu nazvaném jako maskování mRNA. Tato mRNA je přítomna ve vajíčku od samého začátku a zároveň je asociována s proteiny čímž se zabrání její translaci (a případně degradaci). Vlivem fertilizace je však mRNA od proteinu oddělena čímž může dojít k jejímu překladu. Prodleva mezi oplodněním a translací tak v tomto případě neexistuje.^[3] Tento jev je pozorován u mnoha eukaryotních buněk, není však známo, zda je využíván i v jiných než embryonálních tkáních.

Zástupci

K ježovkám patří například:

Ježovka jedlá (Echinus esculentus) - Tato ježovka je častou potravou některých ryb, tzv. madreporofágních ryb, což jsou ryby které jsou schopny požírat ostnokožce.
Ježovka pruhovaná (Echinothrix calamaris)
Ježovka fialová (Sphaerechinus granularis)
Ježovka strukovitá (Heterocentrotus mammillatus)

Reference

↑ http://www.biolib.cz/cz/glossaryterm/id392/
↑ ROSYPAL, Stanislav. Nový přehled biologie. [s.l.]: Scientia, 2003. S. 797.
↑ VOET, Donald and Judith G. Biochemie. [s.l.]: Victoria Publishing, 1995. S. 1350.

Obrázky, zvuky či videa k tématu ježovky na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] ttp://www.biolib.cz/cz/glossaryterm/id392/

[rosypal-2] ROSYPAL, Stanislav. Nový přehled biologie. [s.l.]: Scientia, 2003. S. 797.

[voet-3] VOET, Donald and Judith G. Biochemie. [s.l.]: Victoria Publishing, 1995. S. 1350.

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-{{ Taxobox
+{{Taxobox
  | barva = pink
  | jméno = Ježovky
@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 }}
-'''Ježovky''' (''Echinoidea'') jsou [[ostnokožci]] kulovitého tvaru, mají pevnou [[vnitřní kostra|vnitřní kostru]] z [[mezoderm]]u<ref>http://www.biolib.cz/cz/glossaryterm/id392/</ref><ref name="rosypal">{{citace monografie | příjmení = Rosypal | jméno = Stanislav | odkaz na autora = Stanislav Rosypal | titul = Nový přehled biologie | rok = 2003 | vydavatel = Scientia | strany = 797 }}</ref> z destiček a na nich umístěných pohyblivých [[osten (živočichové)|ostnů]].
+'''Ježovky''' (''Echinoidea'') jsou [[ostnokožci]] kulovitého tvaru, mají pevnou [[vnitřní kostra|vnitřní kostru]] z [[mezoderm]]u<ref>http://www.biolib.cz/cz/glossaryterm/id392/</ref><ref name="rosypal">{{citace monografie | příjmení = Rosypal | jméno = Stanislav | odkaz na autora = Stanislav Rosypal | titul = Nový přehled biologie | rok = 2003 | vydavatel = Scientia | strany = 797}}</ref> z destiček a na nich umístěných pohyblivých [[osten (živočichové)|ostnů]].
 == Stavba těla ==
@@ Řádek 26: / Řádek 26: @@
 == Maskování mRNA ==
-Raná embryogeneze těchto živočichů je možná i v [[neoplodněné vajíčko|neoplodněném vajíčku]]. Po přidání [[aktinomycin D|aktinomycinu D]], který inhibuje [[transkripce (DNA)|syntézu RNA]], však není tento proces zpomalen. Děje se tak kvůli jevu nazvaném jako [[maskování mRNA]]. Tato mRNA je přítomna ve vajíčku od samého začátku a zároveň je asociována s proteiny čímž se zabrání její translaci (a případně degradaci). Vlivem fertilizace je však mRNA od proteinu oddělena čímž může dojít k jejímu [[translace|překladu]]. Prodleva mezi [[oplodnění]]m a [[translace|translací]] tak v tomto případě neexistuje.<ref name="voet">{{citace monografie | příjmení = Voet | jméno = Donald and Judith G. | titul = Biochemie | rok = 1995 | vydavatel = Victoria Publishing | strany = 1350 }}</ref> Tento jev je pozorován u mnoha [[eukaryotická buňka|eukaryotních buněk]], není však známo, zda je využíván i v jiných než embryonálních tkáních.
+Raná embryogeneze těchto živočichů je možná i v [[neoplodněné vajíčko|neoplodněném vajíčku]]. Po přidání [[aktinomycin D|aktinomycinu D]], který inhibuje [[transkripce (DNA)|syntézu RNA]], však není tento proces zpomalen. Děje se tak kvůli jevu nazvaném jako [[maskování mRNA]]. Tato mRNA je přítomna ve vajíčku od samého začátku a zároveň je asociována s proteiny čímž se zabrání její translaci (a případně degradaci). Vlivem fertilizace je však mRNA od proteinu oddělena čímž může dojít k jejímu [[translace|překladu]]. Prodleva mezi [[oplodnění]]m a [[translace|translací]] tak v tomto případě neexistuje.<ref name="voet">{{citace monografie | příjmení = Voet | jméno = Donald and Judith G. | titul = Biochemie | rok = 1995 | vydavatel = Victoria Publishing | strany = 1350}}</ref> Tento jev je pozorován u mnoha [[eukaryotická buňka|eukaryotních buněk]], není však známo, zda je využíván i v jiných než embryonálních tkáních.
 == Zástupci ==
@@ Řádek 39: / Řádek 39: @@
 <references />
-{{Commonscat|Echinoidea}}
+{{Commonscat}}
 {{Pahýl}}