Korjačtina: Porovnání verzí
m Bot: Odstranění 26 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q36199) |
m v běžné lingvistické terminologii se v tomto významu používá termín 'cirkumfix' |
||
| Řádek 39: | Řádek 39: | ||
== Gramatika == |
== Gramatika == |
||
Z hlediska [[morfologická typologie jazyků|morfologické typologie]] se korjačtina řadí k [[aglutinační jazyky|aglutinačním jazykům]] s výskytem [[sufix]]ů, [[prefix]]ů i [[ |
Z hlediska [[morfologická typologie jazyků|morfologické typologie]] se korjačtina řadí k [[aglutinační jazyky|aglutinačním jazykům]] s výskytem [[sufix]]ů, [[prefix]]ů i [[cirkumfix]]ů (tedy [[afix]]ů složených z prefixové a sufixové části). Oproti příbuzné [[čukotština|čukotštině]] zde existuje navíc opozice [[dvojné číslo|dvojného]] a [[množné číslo|množného čísla]] (čukotský příznak plurálu ''-t'' odpovídá korjackému duálu, zatímco korjacký plurál nemá v čukotštině ekvivalent) a specifické pádové formy. Základní větná konstrukce je [[ergativní jazyk|ergativní]]. Podobně jako v dalších ergativních jazycích existují u sloves dva typy [[časování]]: podmětné a podmětně-předmětné, jehož tvary vykazují shodu s osobou a číslem podmětu i předmětu. Slovesa mají čas přítomno-minulý, předminulý, minulý II, budoucí I a budoucí II; [[slovesný způsob|způsob]] [[oznamovací způsob|oznamovací]], [[rozkazovací způsob|rozkazovací]] a [[subjunktiv]]. Větný slovosled je relativně volný.<ref name="unesco"/> |
||
== Dialekty == |
== Dialekty == |
||
Verze z 7. 10. 2013, 08:37
Šablona:Infobox jazyk Korjačtina je jazyk z malé izolované čukotsko-kamčatské rodiny, kterým hovoří Korjaci[1], malý národ sídlící na ruském Dálném východě, především na Kamčatském poloostrově. Při sčítání lidu v roce 2002 uvedlo znalost korjackého jazyka 3 019 osob, tedy 34,5 % z celkového počtu Korjaků v Rusku.[2] Procento Korjaků, kteří jazyk bez potíží ovládají, je však patrně mnohem nižší, podle některých odhadů jen 5,4 %.[3]
Gramatika
Z hlediska morfologické typologie se korjačtina řadí k aglutinačním jazykům s výskytem sufixů, prefixů i cirkumfixů (tedy afixů složených z prefixové a sufixové části). Oproti příbuzné čukotštině zde existuje navíc opozice dvojného a množného čísla (čukotský příznak plurálu -t odpovídá korjackému duálu, zatímco korjacký plurál nemá v čukotštině ekvivalent) a specifické pádové formy. Základní větná konstrukce je ergativní. Podobně jako v dalších ergativních jazycích existují u sloves dva typy časování: podmětné a podmětně-předmětné, jehož tvary vykazují shodu s osobou a číslem podmětu i předmětu. Slovesa mají čas přítomno-minulý, předminulý, minulý II, budoucí I a budoucí II; způsob oznamovací, rozkazovací a subjunktiv. Větný slovosled je relativně volný.[3]
Dialekty
Korjačtina se rozpadá do řady dialektů, např. čavčuvenský, apukinský, itkanský, kamenský, parenský, karaginský nebo palanský; ne všechny jsou vzájemně srozumitelné.[4] Za dialekt byla považována také aljutorština, dnes zpravidla chápaná jako samostatný jazyk,[5] k němuž jsou v širším smyslu přiřazovány i některé dialekty původně chápané jako korjacké (palanský, karaginský).[6] V rámci čukotsko-korjacké skupiny se vymezují tzv. j-dialekty (čavčuvenský a další), t-dialekty (aljutorské) a r-dialekty (čukotské), označované podle korespondujících hlásek v jednotlivých dialektech (srovnej např. korjacké jin’e-k, aljutorské tin’a-k a čukotské rin’e-k, vše s významem „létat“).[6]
Abeceda
První korjacká abeceda vycházející z latinky byla vytvořena pro čavčuvenský dialekt v roce 1931. O pět let později vznikla nová abeceda na bázi azbuky, která se používá dosud:
| А а | Б б | В в | В' в' | Г г | Г' г' | Д д | Е е |
| Ё ё | Ж ж | З з | И и | Й й | К к | Ӄ ӄ | Л л |
| М м | Н н | Ӈ ӈ | О о | П п | Р р | С с | Т т |
| У у | Ф ф | Х х | Ц ц | Ч ч | Ш ш | Щ щ | Ъ ъ |
| Ы ы | Ь ь | Э э | Ю ю | Я я |
Používání jazyka v současnosti
Dnes se korjačtina vyučuje na prvním stupni základních škol, na pedagogické škole v městě Palaně, na Institutu národů Severu pedagogické univerzity A. I. Gercena v Petrohradu.[7] V korjackém jazyce existuje pravidelné rádiové a televizní vysílání (z Palany). Články v korjačtině občas vychází i v regionálním deníku Narodovlastije. Ve všech médiích se používá čavčuvenský dialekt, který nemusí být všem mluvčím korjačtiny bez problémů srozumitelný.[8]
Reference
- ↑ LEWIS, M. Paul. Ethnologue: Languages of the World. Language family trees. Chukotko-Kamchatkan. 16. vyd. Dallas: SIL International, 2009. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Всероссийская перепись населения 2002 года. Национальный состав и владение языками, гражданство. Распространенность владения языками (кроме русского) [online]. Федеральная служба государственной статистики, 2002 [cit. 2010-08-22]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b The Koryak language [online]. Endangered Languages of Indigenous Peoples of Siberia [cit. 2010-08-21]. Dostupné online. (anglicky, rusky)
- ↑ Коряки [online]. Ассоциация коренных малочисленных народов Севера, Сибири и Дальнего Востока Российской Федерации [cit. 2010-08-23]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ LEWIS, M. Paul. Ethnologue report for language code: kpy. 16. vyd. Dallas: SIL International, 2009. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b The Aliutor language [online]. Endangered Languages of Indigenous Peoples of Siberia [cit. 2011-03-30]. Dostupné online. (anglicky, rusky)
- ↑ ANTTIKOSKI, Esa. Корякский язык [online]. Языки народов России в Интернете [cit. 2011-03-30]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ KING, Alexander. Koryak Languages [online]. 2002-03-27 [cit. 2011-03-30]. Dostupné online.