Fjodor I.: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 16. 9. 2013, 09:29

Šablona:Infobox panovník Fjodor I. Ivanovič, zvaný "Blažený" (11. května 1557 v Moskvě – 7. ledna 1598 tamtéž), byl ruský car a velkokníže moskevský v letech 1584 - 1598, třetí syn Ivana IV., poslední z dynastie Rurikovců. Skutečnou moc ve státě však držel Boris Godunov, bývalý rádce jeho otce Ivana IV. a Fjodorův švagr v jedné osobě.

Fjodor byl třetím synem cara Ivana IV., zvaného "Hrozný", a jeho první ženy Anastasije Romanovny.

Život

Nedlouho (cca rok a půl) před svou smrtí car Ivan, pověstný svou nevyrovnanou, krutou a násilnickou povahou, zabil v návalu vzteku svého syna Ivana, následníka trůnu. Tím dnem - 19. listopadu 1582 - se stal následníkem trůnu carevič Fjodor. Na trůn usedl po smrti svého otce (8. března 1584) jako dvacetiletý mladík, který - podle slov samotného Ivana Hrozného byl "asketa a nemluva, narozený spíš pro klášter než pro panování". Vyznačoval se prý nevzhledným obličejem s nadměrným nosem, nepřítomným pohledem a zvláštními, trhanými pohyby.

Fjodor se oženil s Irinou Fjodorovnou Godunovovou, s níž měl jedinou dceru, Feodosiji Fjodorovnu (nar. 1594), která však zemřela jako nemluvně v devíti měsících věku. Tím skončila moskevská linie dynastie Rurikovců (potomci Ivana I. Kality).

Většina historiků se domnívá, že Fjodor nebyl způsobilý k panovnické funkci, byl chatrného zdraví a podle některých údajů i slabého ducha. Fjodor byl mírný, bázlivý a nekonfliktní člověk, který se přizpůsoboval svému okolí. Nejraději se účastnil bohoslužeb nebo sledoval šašky, kejklíře a cvičená zvířata. Miloval zvonění kostelních zvonů a dokonce na ně s oblibou sám zvonil. V každém případě se jen nepatrně účastnil na vládě země, která zcela přešla do rukou jeho nejprve rádce, posléze švagra Borise Godunova, od roku 1587 fakticky jediného vládce státu a po Fjodorově smrti jeho nástupce. Postavení Borise Godunova bylo na carském dvoře natolik významné, že zámořští diplomaté žádali o audienci jmenovitě u něj; jeho vůle byla zákonem. Fjodor byl carem, Boris faktickým vládcem - to věděli všichni na Rusi i za hranicemi.

Významné události za panování Fjodora Ivanoviče

1584: Donští kozáci odpřisáhli Fjodoru Ivanoviči věrnost
1586: ruský zbrojíř Andrej Čochov odlil dělo "Car-puška"
1589: ustavení patriarchátu v Rusku; prvním patriarchou se stal Jov, spolupracovník Borise Godunova. Třebaže Fjodor Ivanovič nebyl uznán za svatého, patriarcha Jov ho za něj považoval a sestavil jeho životopis.
1590-1593: rusko-švédská válka. Rusko dobylo zpět města Jam, Ivangorod, Koporje, Korela (Priozersk)

Vztah k dynastii Romanovců

Zakladatel dynastie Romanovců, Michail Fjodorovič, byl prasynovcem Fjodora I. (matka Fjodora I., Anastasija Romanovna, byla sestrou Michailova děda, Nikity Romanoviče Zacharjina); na tomto příbuzenství založili Romanovci své nároky na trůn.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Фёдор I Иоаннович na ruské Wikipedii.

Ruští panovníci
Předchůdce:	1584 - 1598 Fjodor I.	Nástupce:

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+{{Infobox panovník
-[[Soubor:Feodor I of Russia - Project Gutenberg eText 20880.jpg|thumb|Fjodor I. Ivanovič]]
+| jméno             =Fjodor I.
-'''Fjodor I. Ivanovič''', zvaný "Blažený" ([[11. květen|11. května]] [[1557]] v [[Moskva|Moskvě]]–[[7. leden|7. ledna]] [[1598]] tamtéž), byl [[Rusko|ruský]] [[car]] a velkokníže moskevský v letech [[1584]]-[[1598]], třetí syn [[Ivan IV.|Ivana IV.]], poslední z [[dynastie]] [[Rurikovci|Rurikovců]]. Skutečnou moc ve státě však držel [[Boris Fjodorovič Godunov|Boris Godunov]], bývalý rádce jeho otce Ivana IV. a Fjodorův švagr v jedné osobě.
+| titul             =Ruský car
+| obrázek           =[[Soubor:Feodor I of Russia - Project Gutenberg eText 20880.jpg|250px]]
+| popisek           =
+| vláda             = [[1584 ]]–[[1917]]
+| korunovace        =
+| tituly            =
+| celé jméno        =Fjodor I. Ivanovič
+| předchůdce        =[[Ivan IV.]]
+| následník         =[[Boris Godunov]]
+| typ dědice        =
+| dědic             =
+| královna          =
+| král              =
+| partner1          =[[Irina Godunovová]]
+| partner2          =
+| partner3          =
+| partner4          =
+| potomstvo         =
+| rod               =
+| dynastie          =[[Rurikovci]]
+| hymna             =
+| motto             =
+| otec              =[[Ivan IV.]]
+| matka             =[[Anastasie Romanovna]]
+| narozen           =[[11. květen|11. května]] [[1557]]
+| místo narození    =[[Moskva]]
+| úmrtí             =[[7. leden|7. ledna]] [[1598]] (40 let)
+| místo úmrtí       =[[Moskva]]
+| pochován          =
+| místo pochování   =
+| podpis            =
+|}}
+'''Fjodor I. Ivanovič''', zvaný "Blažený" ([[11. květen|11. května]] [[1557]] v [[Moskva|Moskvě]] – [[7. leden|7. ledna]] [[1598]] tamtéž), byl [[Rusko|ruský]] [[car]] a velkokníže moskevský v letech [[1584]] - [[1598]], třetí syn [[Ivan IV.|Ivana IV.]], poslední z [[dynastie]] [[Rurikovci|Rurikovců]]. Skutečnou moc ve státě však držel [[Boris Fjodorovič Godunov|Boris Godunov]], bývalý rádce jeho otce Ivana IV. a Fjodorův švagr v jedné osobě.
 Fjodor byl třetím synem cara Ivana IV., zvaného "Hrozný", a jeho první ženy ''Anastasije Romanovny''.
+==Život==
-Nedlouho (cca rok a půl) před svou smrtí car Ivan, pověstný svou nevyrovnanou, krutou a násilnickou povahou, zabil v návalu vzteku svého syna [[Ivan Ivanovič|Ivana]], následníka trůnu. Tím dnem - [[19. listopad]]u [[1582]] - se stal následníkem trůnu carevič Fjodor. Na trůn usedl po smrti svého otce ([[8. březen|8. března]] [[1584]]) jako dvacetiletý mladík, který - podle slov samotného Ivana Hrozného byl "''asketa a nemluva, narozený spíš pro klášter než pro panování''". Vyznačoval se prý nevzhledným obličejem s nadměrným nosem, nepřítomným pohledem a zvláštními, trhanýi pohyby.
+Nedlouho (cca rok a půl) před svou smrtí car Ivan, pověstný svou nevyrovnanou, krutou a násilnickou povahou, zabil v návalu vzteku svého syna [[Ivan Ivanovič|Ivana]], následníka trůnu. Tím dnem - [[19. listopad]]u [[1582]] - se stal následníkem trůnu carevič Fjodor. Na trůn usedl po smrti svého otce ([[8. březen|8. března]] [[1584]]) jako dvacetiletý mladík, který - podle slov samotného Ivana Hrozného byl "''asketa a nemluva, narozený spíš pro klášter než pro panování''". Vyznačoval se prý nevzhledným obličejem s nadměrným nosem, nepřítomným pohledem a zvláštními, trhanými pohyby.
 Fjodor se oženil s [[Irina Godunovová|Irinou Fjodorovnou Godunovovou]], s níž měl jedinou dceru, ''Feodosiji Fjodorovnu'' (nar. [[1594]]), která však zemřela jako nemluvně v devíti měsících věku. Tím skončila moskevská linie dynastie Rurikovců (potomci [[Ivan I. Kalita|Ivana I. Kality]]).
@@ Řádek 19: / Řádek 53: @@
 Zakladatel dynastie [[Romanovci|Romanovců]], [[Michail Fjodorovič]], byl prasynovcem Fjodora I. (matka Fjodora I., Anastasija Romanovna, byla sestrou Michailova děda, Nikity Romanoviče Zacharjina); na tomto příbuzenství založili Romanovci své nároky na trůn.
+==Reference==
-{{posloupnost|co=[[Seznam hlav ruského státu|Ruští panovníci]]|kdy=[[1584]] - [[1598]]|pred=[[Ivan IV.]]|po=[[Boris Godunov]]}}
 {{Překlad|ru|Фёдор I Иоаннович|19457668}}
+{{posloupnost|co=[[Seznam hlav ruského státu|Ruští panovníci]]|kdy=[[1584]] - [[1598]]|pred=[[Ivan IV.]]|po=[[Boris Godunov]]}}
 [[Kategorie:Rurikovci]]