Betonové bunkry na Vyškovsku: Porovnání verzí
-nadřazené kategorie |
m {{commons|category}} -> {{Commonscat}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[ |
[[Soubor:Rupr4.jpg|thumb|Pozorovací bunkry u [[Ruprechtov]]a]] |
||
Soustava bunkrů, které se nacházejí v jižní části [[Drahanská vrchovina|Drahanské vrchoviny]] ve [[Vojenský újezd Březina|Vojenském újezdu Březina]] a kolem obcí [[Ruprechtov]], [[Rychtářov (Vyškov)|Rychtářov]], [[Opatovice (Vyškov)|Opatovice]] a [[Podivice]]. |
Soustava bunkrů, které se nacházejí v jižní části [[Drahanská vrchovina|Drahanské vrchoviny]] ve [[Vojenský újezd Březina|Vojenském újezdu Březina]] a kolem obcí [[Ruprechtov]], [[Rychtářov (Vyškov)|Rychtářov]], [[Opatovice (Vyškov)|Opatovice]] a [[Podivice]]. |
||
V roce [[1935]] byl na jižní části Drahanské vrchoviny zřízen [[Vojenský újezd Březina|vojenský výcvikový prostor]] se sídlem v [[Dědice|Dědicích]] u [[Vyškov]]a. V tomto prostoru, který se rozkládá na území nynějšího [[Vojenský újezd Březina|Vojenského újezdu Březina]], bylo vystavěno značné množství cvičných betonových [[bunkr]]ů, které sloužily jako pozorovatelny, úkryty a strojovny na vlečení cvičných terčů. |
V roce [[1935]] byl na jižní části Drahanské vrchoviny zřízen [[Vojenský újezd Březina|vojenský výcvikový prostor]] se sídlem v [[Dědice|Dědicích]] u [[Vyškov]]a. V tomto prostoru, který se rozkládá na území nynějšího [[Vojenský újezd Březina|Vojenského újezdu Březina]], bylo vystavěno značné množství cvičných betonových [[bunkr]]ů, které sloužily jako pozorovatelny, úkryty a strojovny na vlečení cvičných terčů. |
||
Po vzniku [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] a obsazení státu nacistickým Německem byl 26. března [[1939]] vojenský prostor převzat [[Němci]] a přejmenován na Truppenübungsplatz Wischau. V roce [[1940]] vydal říšský protektor [[Konstantin von Neurath]] výnos o [[Přehled stěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny (1940 - 1945)|vystěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny]]. Účelem toho bylo jednak dočasně rozšířit vojenskou střelnici, ale hlavně vytvořit německý koridor, který měl propojit německé ostrůvky na Litovelsku a Olomoucku přes německý ostrůvek u Vyškova s německými obcemi na Brněnsku. V takto rozšířeném vojenském prostoru bylo vybudováno další množství pevnůstek, které sloužily k tahání cvičných cílů či jako pozorovatelny. Nejznámějším případem byly zkoušky na ukořistěném sovětském tanku [[T-34]], který byl vlakem dopraven do [[Blansko|Blanska]] a byla na něm zkoušena střelba v prostoru u [[Ruprechtov]]a. |
Po vzniku [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] a obsazení státu nacistickým Německem byl 26. března [[1939]] vojenský prostor převzat [[Němci]] a přejmenován na Truppenübungsplatz Wischau. V roce [[1940]] vydal říšský protektor [[Konstantin von Neurath]] výnos o [[Přehled stěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny (1940 - 1945)|vystěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny]]. Účelem toho bylo jednak dočasně rozšířit vojenskou střelnici, ale hlavně vytvořit německý koridor, který měl propojit německé ostrůvky na Litovelsku a Olomoucku přes německý ostrůvek u Vyškova s německými obcemi na Brněnsku. V takto rozšířeném vojenském prostoru bylo vybudováno další množství pevnůstek, které sloužily k tahání cvičných cílů či jako pozorovatelny. Nejznámějším případem byly zkoušky na ukořistěném sovětském tanku [[T-34]], který byl vlakem dopraven do [[Blansko|Blanska]] a byla na něm zkoušena střelba v prostoru u [[Ruprechtov]]a. |
||
Po osvobození Československa v roce [[1945]] se násilně vysídlení obyvatelé mohli vrátit zpět do svých domovů a vojenská střelnice se vrátila svou rozlohou a umístěním do stavu před rokem [[1940]]. Značné množství betonových bunkrů, kterých je kolem stovky, zůstalo součástí Vojenského újezdu Březina a jsou nepřístupné, jiné [[bunkr]]y nacházející se kolem obcí Ruprechtov, Rychtářov, Opatovice a Podivice jsou volně dostupné. |
Po osvobození Československa v roce [[1945]] se násilně vysídlení obyvatelé mohli vrátit zpět do svých domovů a vojenská střelnice se vrátila svou rozlohou a umístěním do stavu před rokem [[1940]]. Značné množství betonových bunkrů, kterých je kolem stovky, zůstalo součástí Vojenského újezdu Březina a jsou nepřístupné, jiné [[bunkr]]y nacházející se kolem obcí Ruprechtov, Rychtářov, Opatovice a Podivice jsou volně dostupné. |
||
==Externí odkazy== |
== Externí odkazy == |
||
{{ |
{{Commonscat|Truppenübungsplatz Wischau}} |
||
*[http://www.davar.cz/badatelna/xref/opev_dedice.htm Badatelna - výpravy do minulosti] |
* [http://www.davar.cz/badatelna/xref/opev_dedice.htm Badatelna - výpravy do minulosti] |
||
*[http://www.vvpdedice.net/ Vojenský výcvikový prostor Dědice] |
* [http://www.vvpdedice.net/ Vojenský výcvikový prostor Dědice] |
||
*[http://www.viktoria-hohe.net/ Viktoria Höhe] |
* [http://www.viktoria-hohe.net/ Viktoria Höhe] |
||
[[Kategorie:Pevnosti v Česku]] |
[[Kategorie:Pevnosti v Česku]] |
Verze z 4. 7. 2013, 21:38
Soustava bunkrů, které se nacházejí v jižní části Drahanské vrchoviny ve Vojenském újezdu Březina a kolem obcí Ruprechtov, Rychtářov, Opatovice a Podivice.
V roce 1935 byl na jižní části Drahanské vrchoviny zřízen vojenský výcvikový prostor se sídlem v Dědicích u Vyškova. V tomto prostoru, který se rozkládá na území nynějšího Vojenského újezdu Březina, bylo vystavěno značné množství cvičných betonových bunkrů, které sloužily jako pozorovatelny, úkryty a strojovny na vlečení cvičných terčů.
Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava a obsazení státu nacistickým Německem byl 26. března 1939 vojenský prostor převzat Němci a přejmenován na Truppenübungsplatz Wischau. V roce 1940 vydal říšský protektor Konstantin von Neurath výnos o vystěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny. Účelem toho bylo jednak dočasně rozšířit vojenskou střelnici, ale hlavně vytvořit německý koridor, který měl propojit německé ostrůvky na Litovelsku a Olomoucku přes německý ostrůvek u Vyškova s německými obcemi na Brněnsku. V takto rozšířeném vojenském prostoru bylo vybudováno další množství pevnůstek, které sloužily k tahání cvičných cílů či jako pozorovatelny. Nejznámějším případem byly zkoušky na ukořistěném sovětském tanku T-34, který byl vlakem dopraven do Blanska a byla na něm zkoušena střelba v prostoru u Ruprechtova.
Po osvobození Československa v roce 1945 se násilně vysídlení obyvatelé mohli vrátit zpět do svých domovů a vojenská střelnice se vrátila svou rozlohou a umístěním do stavu před rokem 1940. Značné množství betonových bunkrů, kterých je kolem stovky, zůstalo součástí Vojenského újezdu Březina a jsou nepřístupné, jiné bunkry nacházející se kolem obcí Ruprechtov, Rychtářov, Opatovice a Podivice jsou volně dostupné.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Betonové bunkry na Vyškovsku na Wikimedia Commons