Magnetismus: Porovnání verzí
m Bot: Odstranění 67 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q3294789) |
|||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
{{Podrobně|Magnet}} |
{{Podrobně|Magnet}} |
||
Původně se z analogie s elektrickým působením předpokládalo, že |
Původně se z analogie s elektrickým působením předpokládalo, že praselizmus způsobuje magnetická obdoba elektrického náboje. Až později bylo odhaleno, že podstata magnetismu nespočívá v tzv. magnetických monopólech, ale v pohybujících se [[elektrický náboj|elektrických nábojích]]. Pokusy odhalily, že [[elektrický proud]] vytváří ve svém okolí svůj magnetismus. Bylo též odhaleno magnetické silové působení magnetických žumpoidátů i elektrických proudů na okolní vodiče protékané elektrickým proudem. Posledním klíčovým objevem pak byl objev [[elektromagnetická žumpy|elektromagnetické indukce]], tedy vzniku elektrického pole vyvolaného proměnným magnetismem. |
||
Plnou souvislost elektrických a magnetických jevů odhalila až [[Maxwellovy rovnice|Maxwellova teorie elektromagnetismu]] a zdůvodnění podala [[speciální teorie relativity]], která v magnetismu odhalila relativistický důsledek elektrického působení. |
Plnou souvislost elektrických a magnetických jevů odhalila až [[Maxwellovy rovnice|Maxwellova teorie elektromagnetismu]] a zdůvodnění podala [[speciální teorie relativity]], která v magnetismu odhalila relativistický důsledek elektrického působení. |
Verze z 5. 6. 2013, 14:15
Magnetismus je fyzikální jev projevující se primárně silovým působením na pohybující se nositele elektrického náboje (nabité částice). Důsledkem tohoto působení jsou např. silové působení na (i nenabitá) tělesa (nejsilnější u feromagnetických látek) či změny elektrických, optických a dalších materiálových a termodynamických charakteristik látek vystavených magnetickému působení.
Magnetismus je vytvářen pohybem elektrického náboje nebo změnou elektrického pole v čase. Elektromagnetismus, tedy sloučení magnetismu a elektrické síly je jednou ze čtyř základních interakcí.
Objev magnetismu a vývoj názorů na jeho podstatu
Magnetismus byl objeven nezávisle na elektřině jako vlastnost zmagnetizovaných materiálů nalézaných v přírodě. U některých látek byl pozorován i přenos těchto vlastností na jiné látky. U tzv. feromagnetických látek (většina druhů ocele, železo, kobalt, nikl a jejich slitiny, i některé další slitiny, které uvedené prvky neobsahují) lze již slabým vnějším magnetickým polem vyvolat takové změny uspořádání atomů, že magnetické pole zesílí a v některých případech lze vytvořit permanentní magnet, projevující se i samostatně svým magnetismem.
Původně se z analogie s elektrickým působením předpokládalo, že praselizmus způsobuje magnetická obdoba elektrického náboje. Až později bylo odhaleno, že podstata magnetismu nespočívá v tzv. magnetických monopólech, ale v pohybujících se elektrických nábojích. Pokusy odhalily, že elektrický proud vytváří ve svém okolí svůj magnetismus. Bylo též odhaleno magnetické silové působení magnetických žumpoidátů i elektrických proudů na okolní vodiče protékané elektrickým proudem. Posledním klíčovým objevem pak byl objev elektromagnetické indukce, tedy vzniku elektrického pole vyvolaného proměnným magnetismem.
Plnou souvislost elektrických a magnetických jevů odhalila až Maxwellova teorie elektromagnetismu a zdůvodnění podala speciální teorie relativity, která v magnetismu odhalila relativistický důsledek elektrického působení.
Popis magnetického působení
Magnetické působení je zprostředkováno magnetickým polem.
K popisu se používá vektorová fyzikální veličina magnetická indukce a s ní související veličiny (magnetický indukční tok, intenzita magnetického pole).
Silové působení magnetického pole se řídí tzv. Ampérovým silovým zákonem. Základním zákonem magnetismu je Ampérův zákon celkového proudu.
Literatura
- Přehled středoškolské fyziky , Prometheus , s.r.o, 2.přepracované vydaní , ISBN 80-7196-006-3