Velkokníže: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 1. 4. 2013, 18:12

Titul velkokníže (rus. Великий Князь - velikij kňaz) nosili

knížata Kyjevské Rusi až do ztráty vlády Vladimirsko-Suzdalské Rusi roku 1169 resp. až do nadvlády Mongoly roku 1240
- poté mongolsko-tatarští chánové propůjčovali titul pokaždé jednomu ruskému vazalskému knížeti (např. roku 1252 Alexandru Něvskému z Novgorodu, roku 1264 Jaroslavu III. či roku 1331 Ivanu I. Kalitovi Moskevskému)
od roku 1331 knížata Velkoknížectví moskevského a ruským carům
panovníci Litvy v letech 1203-1795, viz Velkoknížectví litevské
rakouským panovníkům Sedmihradska do roku 1918
ruským panovníkům Velkoknížectví finského do roku 1917/18

V anglickém a francouzském jazyce byli také ruští carští princové a princezny, od 18. století až do svržení carství roku 1917 označovaní titulem "velkokníže" (rus. Великий Князь - velikij kňaz) resp. "velkokněžna" (rus. Великая Княжна či Княгиня - velikaja kňažna nebo kňagiňa), překládáno poněkud nepřesně jako "grand duke" nebo "grand-duc" resp. "grand duchess" nebo "grande-duchesse" - (což je přesně vzato velkovévoda/velkovévodkyně, či angl. Grand Duke) namísto "grand/great prince" nebo "grand-prince" resp. "grand/great princess" a "grande-princesse".

Kníže moskevský byl titul středověkého ruského panovníka před povýšením na velkoknížete tatarským velkochánem. Nesmíme však tento titul moskevského velkoknížete zaměňovat za novodobý titul Kníže moskevský resp. Kníže z Moskvy, jejž první francouzský císař Napoleon propůjčil svému maršálovi Michelu Neyovi v souvislosti s bitvou u Borodina. Francouzi označují tuto bitvu jako bitvu u Moskvy resp. jako bitvu o Moskvu (Bataille de la Moskowa), neboť ta umožnila dobytí Moskvy. Za své zásluhy v bitvě byl pro Neye vytvořen tento titul, jenž však nebyl spojen se žádnými právy či privilegii v Moskvě nebo Rusku. Během Druhého francouzského císařství nicméně tohoto titulu užívali také Neyův syn, stejně jako vnuk.

V Rusku od 18. století - v době absolutismu se tituly "velkokníže" («Великий Князь») a "velkokněžna" («Великая Княжна nebo Великая Княгиня») začaly používat pro děti (mužského i ženského pohlaví) panujícího monarchy, což bylo oficiálně stvrzeno v "Nařízení o imperátorské rodině" cara Pavla I. z 5. dubna 1797. Titul v zásadě odpovídal, třebaže ne zcela, evropskému titulu "princ" nebo "kníže" (angl. 'prince, špam. príncipe, něm. Prinz ap.]. Titul velkokníže dával jeho držiteli formální právo být jedním z pretendentů trůnu Ruského impéria. Velkokníže mohl ovšem také být rozhodnutím imperátora titulu zbaven, pokud okolnosti jeho narození nebo života byly v rozporu s články "Nařízení", stanovujícími požadavky na osoby vhodné k nastoupení na trůn. V ruském impériu byl člen imperátorské (= carské) rodiny oslovován titulem "Vaše imperátorská výsosti" («Ваше императорское высочество»). Tento titul měli členové carské rodiny, příbuzní imperátora (cara): "Titul velkoknížete, velkoněžny a imperátorských výsostí přináleží synům, dcerám, bratrům, sestrám, a po mužské linii též všem vnukům imperátora." (Úplná sbírka zákonů ruského impéria, sv. XXIV, 1830). Podle nařízení Alexandra III., vydaného s cílem omezit počet osob nosících tento titul (a snížit tak náklady zatěžující státní pokladnu, neboť s titulem byly spojeny nemalé finanční požitky), mohli jej nosit pouze děti a vnuci imperátora. Pravnuci a další nosili titul kníže imperátorské krve.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-Titul '''velkokníže''' (rus. Великий Князь - velikij kňaz) nosili
+Titul '''velkokníže''' (rus. ''Великий Князь - velikij kňaz'') nosili
-* knížata [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]] až do ztráty vlády [[Vladimirsko-Suzdalská Rus|Vladimirsko-Suzdalské Rusi]] roku 1169 resp. až do nadvlády Mongoly roku 1240
+* knížata [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]] až do ztráty vlády [[Vladimirsko-Suzdalská Rus|Vladimirsko-Suzdalské Rusi]] roku [[1169]] resp. až do nadvlády Mongoly roku [[1240]]
-** poté mongolsko-tatarští [[chán]]ové propůjčovali titul pokaždé jednomu ruskému vazalskému knížeti (např. roku 1252 [[Alexandr Jaroslavič Něvskij|Alexandru Něvskému]] z Novgorodu, roku 1264 [[Jaroslav III.|Jaroslavu III.]] či roku 1331 [[Ivan Kalita|Ivanu I. Kalitovi]] Moskevskému)
+** poté mongolsko-tatarští [[chán]]ové propůjčovali titul pokaždé jednomu ruskému [[vazal]]skému knížeti (např. roku [[1252]] [[Alexandr Jaroslavič Něvskij|Alexandru Něvskému]] z [[Novgorod]]u, roku [[1264]] [[Jaroslav III. Jaroslavovič|Jaroslavu III.]] či roku 1331 [[Ivan Kalita|Ivanu I. Kalitovi]] Moskevskému)
-* od roku 1331 knížata [[Velkoknížectví moskevské]]ho a ruským '''[[car]]ům'''
+* od roku [[1331]] knížata [[Velkoknížectví moskevské]]ho a ruským '''[[car]]ům'''
-* panovníci Litvy v letech 1203-1795, viz [[Litevské velkoknížectví|Velkoknížectví litevské]]
+* panovníci [[Litva|Litvy]] v letech [[1203]]-[[1795]], viz [[Litevské velkoknížectví|Velkoknížectví litevské]]
 * rakouským panovníkům [[Sedmihradsko|Sedmihradska]] do roku 1918
 * ruským panovníkům [[Velkoknížectví finské]]ho do roku 1917/18
-V [[Angličtina|anglickém]] a [[Francouzština|francouzském jazyce]] byli také ruští carští princové a princezny, od [[18. století]] až do svržení carství roku [[1917]] označovaní titulem "velkokníže" (rus. Великий Князь - velikij kňaz) resp. "velkokněžna" (rus. Великая Княжна či Княгиня - velikaja kňažna nebo kňagiňa), poněkud nepřesně jako "grand duke" nebo "grand-duc" resp. "grand duchess" nebo "grande-duchesse" - (což je přesně vzato [[velkovévoda|velkovévoda/velkovévodkyně]], či angl. [[:en:Grand Duke|Grand Duke]]) namísto "grand/great prince" nebo "grand-prince" resp. "grand/great princess" a "grande-princesse".
+V [[Angličtina|anglickém]] a [[Francouzština|francouzském jazyce]] byli také [[Rusko|ruští]] carští princové a princezny, od [[18. století]] až do svržení carství roku [[1917]] označovaní titulem "velkokníže" (rus. Великий Князь - velikij kňaz) resp. "velkokněžna" (rus. Великая Княжна či Княгиня - velikaja kňažna nebo kňagiňa), překládáno poněkud nepřesně jako "grand duke" nebo "grand-duc" resp. "grand duchess" nebo "grande-duchesse" - (což je přesně vzato [[velkovévoda|velkovévoda/velkovévodkyně]], či angl. [[:en:Grand Duke|Grand Duke]]) namísto "grand/great prince" nebo "grand-prince" resp. "grand/great princess" a "grande-princesse".
-* '''Kníže moskevský''' byl titul středověkého ruského panovníka před povýšením na velkoknížete tatarským [[velkochán]]em. Nesmíme však tento titul moskevského velkoknížete zaměňovat za novodobý titul ''Kníže moskevský'' resp. '''Kníže z Moskvy''', jejž první francouzský císař Napoleon propůjčil svému maršálovi [[Michel Ney|Michelu Neyovi]] v souvislosti s [[Bitva u Borodina|bitvou u Borodina]]. Francouzi označují tuto bitvu jako ''bitvu u Moskvy'' resp. jako ''bitvu o Moskvu'' (Bataille de la Moskowa), neboť ta umožnila dobytí [[Moskva|Moskvy]]. Za své zásluhy v bitvě byl pro Neye tento titul vytvořen, jenž však nebyl spojen se žádnými právy či privilegii v Moskvě nebo [[Ruské impérium|Rusku]]. Během [[Druhé císařství|Druhého francouzského císařství]] nicméně tohoto titulu užívali také Neyův syn, stejně jako vnuk.
+* '''Kníže moskevský''' byl titul středověkého ruského panovníka před povýšením na velkoknížete tatarským [[velkochán]]em. Nesmíme však tento titul moskevského velkoknížete zaměňovat za novodobý titul ''Kníže moskevský'' resp. '''Kníže z Moskvy''', jejž první francouzský císař Napoleon propůjčil svému maršálovi [[Michel Ney|Michelu Neyovi]] v souvislosti s [[Bitva u Borodina|bitvou u Borodina]]. Francouzi označují tuto bitvu jako ''bitvu u Moskvy'' resp. jako ''bitvu o Moskvu'' (Bataille de la Moskowa), neboť ta umožnila dobytí [[Moskva|Moskvy]]. Za své zásluhy v bitvě byl pro Neye vytvořen tento titul, jenž však nebyl spojen se žádnými právy či privilegii v Moskvě nebo [[Ruské impérium|Rusku]]. Během [[Druhé císařství|Druhého francouzského císařství]] nicméně tohoto titulu užívali také Neyův syn, stejně jako vnuk.
-* V [[Rusko|Rusku]] od [[18. století]] - v době absolutismu se tituly "velkokníže" (''«Великий Князь»'') a "velkokněžna" («Великая Княжна nebo Великая Княгиня») začaly používat pro děti (mužského u ženského pohlaví) panujícího monarchy, což bylo oficiálně stvrzeno v ''"Nařízení o imperátorské rodině"'' cara [[Pavel I. (car)|Pavla I.]] z [[5. duben|5. dubna]] [[1797]]. Titul v zásadě odpovídal, třebaže ne zcela, evropskému titulu "princ" nebo "kníže" (angl. '''prince'', špam. ''príncipe'', něm. ''Prinz'' ap.]. Titul ''velkokníže'' dával jeho držiteli formální právo být jedním z [[pretendent]]ů na [[trůn]] [[Ruské impérium|Ruského impéria]]. Velkokníže mohl ovšem také být rozhodnutím imperátora titulu zbaven, pokud okolnosti jeho narození nebo života byly v rozporu s články ''"Nařízení"'', stanovujícími požadavky na osoby vhodné k nastoupení na trůn. V ruském impériu byl člen imperátorské (= carské) rodiny oslovován titulem ''"Vaše imperátorská výsosti" («Ваше императорское высочество»)''. Tento titul měli členové carské rodiny, příbuzní imperátora (cara): ''"Titul velkoknížete, velkoněžny a imperátorských výsostí přináleží synům, dcerám, bratrům, sestrám, a po mužské linii též všem vnukům imperátora."'' (Úplná sbírka zákonů ruského impéria, sv. XXIV, 1830). Podle nařízení [[Alexandr III. Alexandrovič|Alexandra III.]], vydanému s cílem omezit počet osob nosících tento titul, mohli jej nosit pouze děti a vnuci imperátora. Pravnuci a další obdrželi titul ''kníže imperátorské krve''.
+* V [[Rusko|Rusku]] od [[18. století]] - v době absolutismu se tituly "velkokníže" (''«Великий Князь»'') a "velkokněžna" («Великая Княжна nebo Великая Княгиня») začaly používat pro děti (mužského i ženského pohlaví) panujícího monarchy, což bylo oficiálně stvrzeno v ''"Nařízení o imperátorské rodině"'' cara [[Pavel I. (car)|Pavla I.]] z [[5. duben|5. dubna]] [[1797]]. Titul v zásadě odpovídal, třebaže ne zcela, evropskému titulu "princ" nebo "kníže" (angl. '''prince'', špam. ''príncipe'', něm. ''Prinz'' ap.]. Titul ''velkokníže'' dával jeho držiteli formální právo být jedním z [[pretendent]]ů [[trůn]]u [[Ruské impérium|Ruského impéria]]. Velkokníže mohl ovšem také být rozhodnutím imperátora titulu zbaven, pokud okolnosti jeho narození nebo života byly v rozporu s články ''"Nařízení"'', stanovujícími požadavky na osoby vhodné k nastoupení na trůn. V ruském impériu byl člen imperátorské (= carské) rodiny oslovován titulem ''"Vaše imperátorská výsosti" («Ваше императорское высочество»)''. Tento titul měli členové carské rodiny, příbuzní imperátora (cara): ''"Titul velkoknížete, velkoněžny a imperátorských výsostí přináleží synům, dcerám, bratrům, sestrám, a po mužské linii též všem vnukům imperátora."'' (Úplná sbírka zákonů ruského impéria, sv. XXIV, 1830). Podle nařízení [[Alexandr III. Alexandrovič|Alexandra III.]], vydaného s cílem omezit počet osob nosících tento titul (a snížit tak náklady zatěžující státní pokladnu, neboť s titulem byly spojeny nemalé finanční požitky), mohli jej nosit pouze děti a vnuci imperátora. Pravnuci a další nosili titul ''kníže imperátorské krve''.
 [[Kategorie:Šlechtické tituly]]