Wikipedista:Nesnera/Pískoviště/Dodávky zbraní: Porovnání verzí
Vzhled
Smazaný obsah Přidaný obsah
→hrozby: průzkum Trendy Česka značka: editace z Vizuálního editoru |
m →hrozby: řešení syntaxe značky: revertováno editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 87: | Řádek 87: | ||
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/sites/default/files/2645436-trendy_ceska_2022_vlna_76_brezen.pdf |
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/sites/default/files/2645436-trendy_ceska_2022_vlna_76_brezen.pdf |
||
| datum přístupu = 2022-06-17 |
| datum přístupu = 2022-06-17 |
||
</ref> v březnu 2022 podporovalo zbrojní dodávky na Ukrajinu 61% dotázaných. Na postoj neměl vliv věk, pohlaví ani velikost sídla, ale vzdělání a voličské preference. Podpora s časem mírně klesala.|name="pozn."}}, HW potřeb, ..) |
|||
** odosobněné rozhodování (válečné útrapy nedopadají bezprostředně na kompetentní osoby ani jejich blízké okolí ale na vzdáleného kohosi; vsázce je cizí, nikoliv vlastní život) |
** odosobněné rozhodování (válečné útrapy nedopadají bezprostředně na kompetentní osoby ani jejich blízké okolí ale na vzdáleného kohosi; vsázce je cizí, nikoliv vlastní život) |
||
** projekce vlastních cílů na úkor potřeb přímých aktérů |
** projekce vlastních cílů na úkor potřeb přímých aktérů |
||
Řádek 105: | Řádek 105: | ||
* ztráta důvěryhodnosti a morálního kreditu |
* ztráta důvěryhodnosti a morálního kreditu |
||
{{Citát v rámečku|Jestli je na světě něco, za co by stálo umřít, je určitě lepší zůstat kvůli tomu naživu.|Joseph Heller|román Hlava XXII}} |
{{Citát v rámečku|Jestli je na světě něco, za co by stálo umřít, je určitě lepší zůstat kvůli tomu naživu.|Joseph Heller|román Hlava XXII}} |
||
== Poznámky == |
== Poznámky == |
Verze z 17. 6. 2022, 13:27
Důsledky dodávek zbraní do oblastí aktuálně probíhajících konfliktů
Historie nás učí, že lidé a národy se chovají moudře teprve tehdy, když vyčerpali všechny ostatní možnosti.Abba Eban, Wikicitáty
předpoklady, východiska
- bojové vítězství není nutně výhrou (obzvlášť v horizontu let)
- civilním ztrátám se nelze vyhnout
- evropské hodnoty
- nejvyšší/absolutní hodnoty – lidský život a zdraví (Listina základních práv a svobod)
- vývoj směřuje k útlumu násilí (výchova dětí, vztahy mužů a žen, směřování vojenství, ..)
- hodnoty a principy musí platit bez ohledu na preference (šípková x se zelím), tedy i po prohození aktérů
- násilí není nezbytné pro dosažení cíle (obecně platí spíše opak)
- volena by měla být co nejméně násilná forma na základě bilance rizik dle ohrožených hodnot (zejména těch nejvyšších viz. výše) pro případ vítězství/prohry (čelit genocidě "nastavením druhé tváře" nedává smysl)
- obyvatelstvo nikdy není názorově uniformní
- příčiny růstu lidských a materiálních ztrát
- množství použitého HW
- nárůst brutality boje
- nasazení ničivějšího HW
- od ručních zbraní k těžkým, případně eskalace k biologii, chemii, jádru a globální atomové výhni
- po vyčerpání drahého přesného HW použití velkého množství plošněji ničícího
- důsledek vlastního ohrožení v duchu „zabij, nebo budeš zabit“
- touha po pomstě
- záměrná volba taktiky[pozn. 1]
- nasazení ničivějšího HW
- zásah většího území díky nárůstu dostřelu (obvykle klesá i přesnost)
- zhoršení civilní bezpečnostní situace v zemi až zhroucení práva
- zhoršení lékařské a sociální péče až humanitární krize
- schází vnější síla/arbitr schopný rychle a účinně oddělit protivníky
- soudobé ozbrojené konflikty mají charakter opotřebovávací války a jejich úzkým hrdlem je bojový hardware (HW)
- stanovení vlivu zbrojních dodávek je pro množství proměnných obtížné i zpětně, natož jako predikce. Pokud jde o bojové lidské a materiální ztráty
- krátký intenzivní konflikt může způsobit méně škod než vleklá válka, tudíž na rychlosti, kvalitě a množství dodaného HW záleží[pozn. 2]
- dosažení významné HW převahy bude snazší u od počátku lépe vybaveného příjemce, zvrácení poměru je naopak nejtěžší variantou
- krátký intenzivní konflikt může způsobit méně škod než vleklá válka, tudíž na rychlosti, kvalitě a množství dodaného HW záleží[pozn. 2]
- subsidiarita (místní znalost problému) má přednost před geopolitikou
- historicky se hranice mění, tudíž je nelze považovat za absolutně nedotknutelné
- usiluje se o co nejlepší uspořádání (Paretůvo optimum)
- výdaje na zbrojení jsou nežádoucí režijní náklady + arzenál zvyšuje riziko selhání či zneužití
- zde použité členění, jako každá kategorizace, není nesporné (inspirováno SWOT analýzou)
- klady, zápory – automatické důsledky
- příležitosti, hrozby – podmíněné důsledky
klady
- dostatek HW pro překonání protivníka[pozn. 3]
zápory
- alokované zdroje schází jinde
- odpovědnost za nadbytečné lidské a materiální ztráty[pozn. 4] a to bez ohledu na vítěze
- nesoulad s hodnotovým žebříčkem EU
- ničivá/smrtící zbraň ohrožuje hodnoty nejvyšší = zvyšuje „sázky“ na maximum (bez ohledu na stav a předmět sporu)
- přistoupení na barbarství (ztráta vlastní morální identity a převahy, progresivního směřování)
- nesoulad s předpokládaným chováním mírového nobelisty
- připuštění dodávek jedné straně morálně implikují oprávněnost téhož pro druhou stranu konfliktu
- schází deeskalační efekt (na rozdíl např. od Konvence z Montreux, nebráněných míst)
- zdůraznění samotného boje (řeší se jen boj, podstata problému je odložena na pátou kolej)
příležitosti
- bojová prohra
- revize dosavadních postupů a jednání
- bojové vítězství
- demonstrace technologické převahy
- investice (půjčka, pronájem např. Lend-Lease Act)
- vděk příjemce (minimálně vládnoucí garnitury[pozn. 5] např. dodávky pro Izrael 1947-49)
- vytvoření a obsazení nového trhu
- zastrašení protistrany
- levná likvidace zastaralého HW
hrozby
- bojová prohra
- nepřátelství a větší troufalost protistrany
- zmařená investice (v případě odložené úhrady)
- ztráta reputace
- bojové vítězství
- může být inspirací pro další války tj. legitimizace násilí jako prostředku dosahování cíle (ne/spravedlnost je věcí názoru/pohledu) namísto jeho absolutní nepřípustnosti
- náklady na poválečnou obnovu/pomoc (může být i dlouhodobější investicí a uvolněním kapitálových přebytků)
- nepoučení se z vlastních chyb v duchu „dějiny píší vítězové“ (absence sebereflexe)
- umožní nastolit diktát místo dobrého řešení sporu (riziko opakování) tj. budoucí jednání z pozice síly a přezíravost k potřebám jiných
- dlouhodobý růst zbrojních výdajů (vojensko-průmyslového komplexu, „dokonalejší“ zbraně)
- dlouhodobý zdroj nestability
- pro okolí např. migrační vlnou, narušením kritických dodávek (jako potraviny, suroviny, ..), vypjatou atmosférou
- vnitřně větším rozvratem země
- chybějící exit strategie pro ukončení dodávek zbraní (neomezený účet), ukončení konfliktu jako takového
- chybná analýza situace, identifikace potřeb a určení cílů
- absence průběžné aktualizace (např. může dojít ke změně charakteru obrana/útok, brutalitě bojů, politického/vojenského vedení, nálad našeho/tamního obyvatelstva[2], HW potřeb, ..)
- odosobněné rozhodování (válečné útrapy nedopadají bezprostředně na kompetentní osoby ani jejich blízké okolí ale na vzdáleného kohosi; vsázce je cizí, nikoliv vlastní život)
- projekce vlastních cílů na úkor potřeb přímých aktérů
- příliš krátkodobá perspektiva
- špatná východiska (absence hluboké místní znalosti a zkušenosti)
- ztráta objektivity díky zapojení, podlehnutí vlastní propagandě (mediálnímu obrazu, společenské atmosféře)
- postupná změna poměru sil/HW bude protivníkovi unikat i dlouho poté, co by jej (ne)poměr před zahájením válečného dobrodružství spolehlivě odradil
- „salámové“ zapojení dalších stran
- proxy válka až její převzetí vyjma kanónenfutru a devastace krajiny (moderní systémy s přehledem o bojišti lze řídit vzdáleně, tedy odkudkoliv)
- zbraně doputují do rukou, v kterých jsme je vidět nechtěli (třeba i s časovým odstupem) nebo příjemce změní způsob užití (např. obrana > útok či proti vlastnímu obyvatelstvu)
- zatažení do konfliktu prostřednictvím
- výcviku obsluhy HW
- napadení hostujících jednotek a výcvikových prostor (např. izraelské údery v Sýrii)
- státní příslušnosti "instruktorů" na místě
- zbrojních skladů a transportů (pravděpodobně Vrbětice)
- výcviku obsluhy HW
- zhoršení globální bezpečnosti místo mírového procesu, analýz hrozeb a hledání chytré prevence (např. co nabídnou vojensko-průmyslovému komplexu protihodnotou; již ve Wiki je u Práva národů na sebeurčení zmiňován dvojí metr při uplatňování, navíc pokrývá jen národnostní princip)
- ztráta důvěryhodnosti a morálního kreditu
Jestli je na světě něco, za co by stálo umřít, je určitě lepší zůstat kvůli tomu naživu.Joseph Heller, román Hlava XXII
Poznámky
- ↑ Cílem bývá zejména morálka obyvatelstva, ale historie svědčí spíše o opačném efektu viz. německé bombardování Londýna nebo spojenecké Drážďan.
- ↑ Nutným předpokladem je schopnost příjemce HW operačně nasadit (vyškolená obsluha, zvládnutá logistika, ..)
- ↑ Za předpokladu dodání v dostatečném množství, kvalitě a rychlosti včetně schopnosti příjemce jej operačně nasadit.
- ↑ Bojové i civilní viz. příčiny růstu ztrát.
- ↑ Nedojde-li k její změně, nepovažuje-li je příjemce za hluboce pod možnostmi dodavatele v množství, kvalitě či rychlosti a nezaniknou-li v dodávkách jiných stran.
Reference
- ↑ {{Citace elektronické monografie | korporace = KANTAR CZ s.r.o. | titul = Tredny Česka: 76. vlna, březen 2022 | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/sites/default/files/2645436-trendy_ceska_2022_vlna_76_brezen.pdf | datum přístupu = 2022-06-17
- ↑ Podle průzkumu Trendy Česka[1] v březnu 2022 podporovalo zbrojní dodávky na Ukrajinu 61% dotázaných. Na postoj neměl vliv věk, pohlaví ani velikost sídla, ale vzdělání a voličské preference. Podpora s časem mírně klesala.