Nové koření: Porovnání verzí
m editace uživatele 78.80.120.210 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Kendo13 značka: rychlé vrácení zpět |
značky: revertováno editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 20: | Řádek 20: | ||
== Použití v kuchyni == |
== Použití v kuchyni == |
||
Bobule pimentovníku, zvané nové koření, má peprnou a mírně nasládlou chuť. V kuchyni se využívá k nakládání vepřového, hovězího nebo rybího masa. Hodí se do různých druhů |
Bobule pimentovníku, zvané nové koření, má peprnou a mírně nasládlou chuť. V kuchyni se využívá k nakládání vepřového, hovězího nebo rybího masa. Hodí se do různých druhů marinát, omáček a polévek. Svou chutí dává vyniknout svařenému vínu nebo domácím likérům. V mletém stavu se přidává do sladkého pečiva, cukroví nebo pudinků. |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
Verze z 8. 2. 2022, 18:54
Nové koření jsou sušené plody pimentovníku pravého (Pimenta dioica, syn. P. officinalis)[1]. Morfologicky se jedná o dvousemenné bobule. Pochází z Jamajky. Jeho chuť je ostrá a palčivá, připomíná hřebíček, skořici i pepř. V některých oblastech se proto nazývá jamajský pepř nebo hřebíčkový pepř.
Historie
První zprávy o novém koření přinesl Kryštof Kolumbus, jehož lékař, dr. Chanca, pimentovník objevil. Většího rozšíření v Evropě se ale toto koření dočkalo až koncem 17. století.[2]
Nové koření bylo v Československu ve 20. letech 20. století předmětem přepychové daně.
Použití v kuchyni
Bobule pimentovníku, zvané nové koření, má peprnou a mírně nasládlou chuť. V kuchyni se využívá k nakládání vepřového, hovězího nebo rybího masa. Hodí se do různých druhů marinát, omáček a polévek. Svou chutí dává vyniknout svařenému vínu nebo domácím likérům. V mletém stavu se přidává do sladkého pečiva, cukroví nebo pudinků.
Odkazy
Reference
- ↑ BioLib.cz – Pimenta dioica (pimentovník pravý) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
- ↑ KYBAL, Jan; KAPLICKÁ, Jiřina. Naše a cizí koření. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1988. Kapitola Pimentovník léčivý, s. 164.
Literatura
- ŽÁČEK, Zdeněk. Vůně koření. Praha: Merkur, 1981.
- Zillinken, M.: Koření, popis a použití. Ikar, Praha. 2006
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu nové koření na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo nové koření ve Wikislovníku
- Encyklopedické heslo Nové koření v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích