František Kalous: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění foto
https://www.ustrcr.cz/uvod/odboj-a-perzekuce-krestanu-v-dobe-nacismu-a-komunismu/cirkev-ceskoslovenska-husitska/frantisek-kalous/
značka: revertováno
Řádek 3: Řádek 3:


== Život ==
== Život ==
{{copyvio|zdroj=https://www.ustrcr.cz/uvod/odboj-a-perzekuce-krestanu-v-dobe-nacismu-a-komunismu/cirkev-ceskoslovenska-husitska/frantisek-kalous/}}
Narodil se v rodině kožešníka a domkáře Josefa Kalouse a jeho manželky Marie, rozené Ehlové. Byl jediné dítě rodičů, kteří záhy zemřeli, matka v r. 1890 a otec v r. 1893. Díky strýci P. Františku Rysovi, vzdělanému knězi a básníkovi, vystudoval rychnovské gymnázium. Od r. 1900 navštěvoval Filozofickou fakultu UK v Praze. Jeho specializací byl dějepis a zeměpis. Po promoci působil postupně jako profesor na reálce v Táboře, vyšší průmyslové škole v Praze, reálném gymnáziu v Pardubicích a na učitelském ústavu v Poličce. V r. 1910 přešel na státní reálku do Příbrami, kde působil až do r. 1939. Dne 7. srpna 1911 se v Poličce oženil s Marií Pelikánovou, s níž poté vychoval tři děti: Marii (*1912), Vladimíra (*1914) a Milíče (*1916).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = JINDRA
| jméno = Martin
| titul = Den, jejž učinil Hospodin. Sborník k 70. výročí založení sboru CČS(H) v Příbrami na Březových Horách.
| vydavatel = NO CČSH Příbram
| místo = Příbram
| rok vydání = 2006
| počet stran = 84
| strany = 26
| isbn = 80-7000-051-1
}}</ref>

Do [[Církev československá husitská|Církve československé husitské]] vstoupil s celou rodinou bezprostředně po jejím vyhlášení v lednu 1920. Na kněze byl vysvěcen 31. srpna 1921 nišským biskupem Dositejem. Hned po založení příbramské náboženské obce [[Církev československá husitská|Církve československé husitské]] v r. 1921 byl jmenován jejím farářem. Několik let zároveň administroval další obce v okolí (Březnice, Dobříš, Hostomice pod Brdy, Nová Ves pod Pleší). Z jeho popudu a s jeho přispěním byl v Příbrami na Březových Horách postaven [[sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra]] (1936) a v Březnici Husův sbor (1938). V květnu 1939 byl patriarchou [[Gustav Adolf Procházka|G. A. Procházkou]] jmenován vikářem pro Podbrdsko.

Vedle farářské služby, kterou v Příbrami konal do r. 1946, se společně s [[Karel Farský|K. Farským]] podílel na vzniku ''Československého Katechismu'' (1922). Byl spoluautorem ''Učení náboženství křesťanského pro věřící CČS'' (1931), které formuloval [[Alois Spisar|prof. A. Spisar]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = KAŇÁK
| jméno = Miloslav
| titul = K nedožitým 85. narozeninám prof. Fr. Kalouse
| periodikum = Český zápas
| datum vydání = 1966
| číslo = 47
| strany = 3
}}</ref> V [[Církev československá husitská|Církvi československé husitské]] je dodnes užívána také jeho ''Odpolední a večerní pobožnost''. Až do května 1941 vydával v Příbrami církevní věstník ''Husitské Podbrdsko''; napsal a přeložil řadu drobnějších prací, například ''Příbramskou postylu'', jež vyšla i přes cenzorské zásahy v r. 1944.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = JINDRA
| jméno = Martin
| titul = Sáhnout si do ran tohoto světa. Perzekuce a rezistence Církve československé (husitské) v letech 1938–1945.
| vydavatel = ÚSTR – CČSH
| místo = Praha
| rok vydání = 2017
| počet stran = 704
| strany = 509
| isbn = 978-80-87912-80-5, ÚSTR; 978-80-7000-141-7, CČSH
}}</ref>

Dne 7. července 1943 byl vzat do zajišťovací vazby. Ve stejný den bylo v Příbrami a jejím okolí zatčeno dalších 33 osob, které byly umístěny nejprve v příbramské synagoze a následně většina z nich, včetně F. Kalouse, převezena do věznice táborského gestapa. Farář byl umístěn na cele č. 15. Jak vyšlo najevo při výslechu, důvodem jeho zatčení bylo velké množství ilegálních letáků, které se na Příbramsku objevily v souvislosti s rozšiřováním vojenské střelnice u Benešova a s hrozícím vystěhováním obyvatel z obcí příbramského okresu i z dalších povltavských obcí. Letáky zároveň burcovaly k otevřenému odporu vůči okupační moci. Po provedeném šetření se mohl 24. července 1943 vrátit zpět do Příbrami. Průběh věznění po skončení války zachytil v publikaci ''Vzpomínky Příbramáka z táborského kriminálu''.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = JINDRA
| jméno = Martin
| titul = Příbramská náboženská obec Církve československé (husitské) v době nacistické okupace
| periodikum = Podbrdsko
| datum vydání = 2015
| ročník = XXII
| strany = 91-111
}}</ref>

V r. 1946 se s manželkou odstěhoval k dceři do Sokolova. I tam působil jako duchovní [[Církev československá husitská|Církve československé husitské]], a to až do r. 1950. Poslední léta života prožil v Semilech u mladšího syna. V církvi byl stále aktivní, pravidelně například přispíval do církevního tisku. Zemřel 15. března 1965. Pohřeb se konal o čtyři dny později v semilském krematoriu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = JINDRA
| jméno = Martin
| příjmení2 = SLADKOWSKI
| jméno2 = Marcel
| titul = Biografický slovník Církve československé husitské
| vydavatel = CČSH
| místo = Praha
| rok vydání = 2020
| počet stran = 640
| strany = 207-208
| isbn = 978-80-7000-167-7
}}</ref>


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 5. 1. 2022, 09:44

Farář CČSH František Kalous

František Kalous (28. 11. 1881 Solnice, okres Rychnov nad Kněžnou – 15. 3. 1965 Semily), farář, vikář a člen pražské diecézní rady Církve československé husitské.[1]

Život

MOŽNÉ PORUŠENÍ AUTORSKÝCH PRÁV

©

Obsah této stránky (nebo jeho část) byl skryt kvůli podezření z porušení autorských práv. Text, který sem byl vložen, se nápadně podobá textu z:

https://www.ustrcr.cz/uvod/odboj-a-perzekuce-krestanu-v-dobe-nacismu-a-komunismu/cirkev-ceskoslovenska-husitska/frantisek-kalous/
Tato stránka je proto nyní zapsána na Wikipedie:Porušení práv. Samotná podoba textu nutně neznamená, že k porušení práv skutečně došlo, ale aby text mohl ve Wikipedii zůstat, je třeba ověřit jeho původ. Pokud se nepodaří původ textu ověřit, bude článek či příslušná část po týdnu smazána.

Pokud jste autorem materiálu a souhlasíte s podmínkami naší licence CC BY-SA 3.0, pošlete prosím souhlas e-mailem dle pokynů na Nápověda:Svolení autora nebo na internetové stránce, ze které text pochází, uveďte jeho licencování dle CC BY-SA 3.0.

Neobnovujte bez vysvětlení odstraněný text. Takový text by byl opět odstraněn.

Vkládáním autorských děl do Wikipedie bez výslovného souhlasu autora nebo držitele práv k šíření pod licencí CC BY-SA 3.0 porušujete zákon a pravidla Wikipedie. Uživatelům, kteří opakovaně porušují tato pravidla, může být dočasně zakázáno editovat články. Uvítáme však vaše původní příspěvky.
Pro vkladatele šablony:
Najděte autora a vložte mu na diskusní stránku:
případně použijte pro nové přispěvatele:
a vložte sem:
Pro správce:
Pokud se tento článek potvrdí jako porušení autorských práv nebo do sedmi dnů nedojde k potvrzení jeho licence, smažte ho


Odkazy

Reference

  1. Charakteristika "husitská" byla k názvu církve přičleněna z rozhodnutí VI. řádného sněmu v roce 1971.

Externí odkazy