Image: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 11. 2. 2021, 15:50

Imidž se v češtině užívá jako odborný termín pro afektivní a celkovou představu osoby, značky nebo výrobku ve veřejnosti, často záměrně pěstovaný s cílem být úspěšný. V ekonomice jde o úspěch u zákazníků, v politice u voličů, kdežto pro populární umělce jde o posluchače, pro města a obce o možné návštěvníky atd.^[1]

Pěstování imidž

Imidž v tomto smyslu nemusí být přesný obraz osoby nebo předmětu, nýbrž je určen především k tomu, aby diváky a posluchače nějak naladil a motivoval. Hlavními prostředky pro pěstování imidž je reklama a masové sdělovací prostředky.

V reklamě jde jednak o „podprahové“ vtištění značky nebo jména do paměti možných zákazníků, o příznivé informace o výrobku, jednak o spojení osoby, firmy či výrobku s obecně přitažlivými tématy a obrázky. To se pak projeví při výběru a nákupu příslušného druhu zboží, při volbách a podobně.

Sdělovací prostředky – kromě reklam - výrazně ovlivňují imidž zejména politiků a veřejně známých osob tím, jak o nich informují, a to v pozitivním i negativním smyslu.

„	Imidž je to, co člověk potřebuje, aby si druzí mysleli, že je tím, čím by rád byl.	“
— F.-M. Barwasser

Odkazy

Reference

↑ M. Žák, Velká ekonomická encyklopedie, heslo imidž, str. 315.

Literatura

M. Žák, Velká ekonomická encyklopedie. Praha: Linde 2002. ISBN 80-7201-381-5
K. E. Boulding, The Image: knowledge in life and society. Ann Arbor: University of Michigan Press 1964.

Související články

Externí odkazy

Slovníkové heslo image ve Wikislovníku

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] M. Žák, Velká ekonomická encyklopedie, heslo imidž, str. 315.

[1]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 Imidž se v češtině užívá jako odborný termín pro afektivní a celkovou představu osoby, značky nebo výrobku ve [[veřejnost]]i, často záměrně pěstovaný s cílem být úspěšný. V ekonomice jde o [[úspěch]] u [[zákazník]]ů, v [[Politika|politice]] u voličů, kdežto pro populární [[Umělec|umělce]] jde o posluchače, pro města a obce o možné návštěvníky atd.<ref> M. Žák, ''Velká ekonomická encyklopedie'', heslo imidž, str. 315. </ref>
-== Pěstování image ==
+== Pěstování imidž ==
-Image v tomto smyslu nemusí být přesný obraz osoby nebo předmětu, nýbrž je určen především k tomu, aby [[divák]]y a posluchače nějak naladil a motivoval. Hlavními prostředky pro pěstování image je [[reklama]] a masové sdělovací prostředky.
+Imidž v tomto smyslu nemusí být přesný obraz osoby nebo předmětu, nýbrž je určen především k tomu, aby [[divák]]y a posluchače nějak naladil a motivoval. Hlavními prostředky pro pěstování imidž je [[reklama]] a masové sdělovací prostředky.
 V reklamě jde jednak o „podprahové“ vtištění značky nebo jména do paměti možných zákazníků, o příznivé informace o výrobku, jednak o spojení osoby, firmy či výrobku s obecně přitažlivými tématy a obrázky. To se pak projeví při výběru a nákupu příslušného druhu zboží, při volbách a podobně.
-[[Hromadný sdělovací prostředek|Sdělovací prostředky]] – kromě reklam - výrazně ovlivňují image zejména politiků a veřejně známých osob tím, jak o nich informují, a to v pozitivním i negativním smyslu.
+[[Hromadný sdělovací prostředek|Sdělovací prostředky]] – kromě reklam - výrazně ovlivňují imidž zejména politiků a veřejně známých osob tím, jak o nich informují, a to v pozitivním i negativním smyslu.
-{{citát|Image je to, co člověk potřebuje, aby si druzí mysleli, že je tím, čím by rád byl.|F.-M. Barwasser}}
+{{citát|Imidž je to, co člověk potřebuje, aby si druzí mysleli, že je tím, čím by rád byl.|F.-M. Barwasser}}
 == Odkazy ==