Sumativní hodnocení: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m WPCleaner v2.01 - Opraveny odkazy na rozcestníky - Kompetence, Práce; k opravě odkazy - Testování, Škála / Opraveno pomocí WP:WCW (Opravy pravopisu a typografie)
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 9: Řádek 9:
| ročník = 2013
| ročník = 2013
| číslo = 3
| číslo = 3
| strany = 355-371
| strany = 355–371
| url = http://pages.pedf.cuni.cz/pedagogika/files/2014/01/P_2013_3_05_Formativn%C3%AD_355_371.pdf
| url = http://pages.pedf.cuni.cz/pedagogika/files/2014/01/P_2013_3_05_Formativn%C3%AD_355_371.pdf
| datum_přístupu = 2018-06-18}}</ref><ref name="Sumativní hodnocení">{{Citace elektronické monografie
| datum_přístupu = 2018-06-18}}</ref><ref name="Sumativní hodnocení">{{Citace elektronické monografie
Řádek 28: Řádek 28:
| datum_aktualizace = 2012-05-20
| datum_aktualizace = 2012-05-20
| datum_přístupu = 2018-06-18}}</ref>
| datum_přístupu = 2018-06-18}}</ref>

== Příklady sumativního hodnocení ==
== Příklady sumativního hodnocení ==
Sumativní hodnocení může mít formu jak [[Známkování|známek]] (na [[vysvědčení]], v žákovské knížce), tak i slovní formu (např.: ''Jiřina po celý rok patřila k nejlepším žákům třídy''). K sumativnímu hodnocení patří například zkoušení, písemné práce, závěrečné vysvědčení, ale i přijímací zkoušky na střední či [[Vysoká škola|vysokou školu]] nebo [[Testování|testy]] při pracovních konkurzech.<ref name="Hodnocení v současné škole: východiska a nové metody pro praxi" /><ref name="Sumativní a formativní hodnocení">{{Citace elektronické monografie
Sumativní hodnocení může mít formu jak [[Známkování|známek]] (na [[vysvědčení]], v žákovské knížce), tak i slovní formu (např.: ''Jiřina po celý rok patřila k nejlepším žákům třídy''). K sumativnímu hodnocení patří například zkoušení, písemné práce, závěrečné vysvědčení, ale i přijímací zkoušky na střední či [[Vysoká škola|vysokou školu]] nebo [[Testování|testy]] při pracovních konkurzech.<ref name="Hodnocení v současné škole: východiska a nové metody pro praxi" /><ref name="Sumativní a formativní hodnocení">{{Citace elektronické monografie
Řádek 37: Řádek 38:
| datum_vydání = 2006-11-23
| datum_vydání = 2006-11-23
| datum_přístupu = 2018-06-18}}</ref>
| datum_přístupu = 2018-06-18}}</ref>

== Sumativní vs. formativní hodnocení ==
== Sumativní vs. formativní hodnocení ==
Sumativní hodnocení by mělo především navazovat na práci s [[Formativní hodnocení|formativním hodnocením]]. Sumativní hodnocení je zpravidla hodnocením konečným, kdežto formativní hodnocení je hodnocením průběžným. Při sumativním hodnocení by se měla respektovat a tolerovat jak osobnost žáka, tak i jeho úsilí. Tento typ hodnocení může mít motivační charakter, ale mělo by se s ním pracovat tak, aby k němu žák přistupoval s co největším klidem a porozuměním. Ve škole se žák vždy setkává s oběma druhy hodnocení, přičemž je důležité si uvědomit, že pro rozvoj klíčových [[Pravomoc|kompetencí]] potřebuje žák především takové formy hodnocení, které jsou označovány jako hodnocení formativní.<ref name="Formativní vs. sumativní hodnocení" /><ref name="Sumativní a formativní hodnocení" />
Sumativní hodnocení by mělo především navazovat na práci s [[Formativní hodnocení|formativním hodnocením]]. Sumativní hodnocení je zpravidla hodnocením konečným, kdežto formativní hodnocení je hodnocením průběžným. Při sumativním hodnocení by se měla respektovat a tolerovat jak osobnost žáka, tak i jeho úsilí. Tento typ hodnocení může mít motivační charakter, ale mělo by se s ním pracovat tak, aby k němu žák přistupoval s co největším klidem a porozuměním. Ve škole se žák vždy setkává s oběma druhy hodnocení, přičemž je důležité si uvědomit, že pro rozvoj klíčových [[Pravomoc|kompetencí]] potřebuje žák především takové formy hodnocení, které jsou označovány jako hodnocení formativní.<ref name="Formativní vs. sumativní hodnocení" /><ref name="Sumativní a formativní hodnocení" />
Řádek 42: Řádek 44:
== Reference ==
== Reference ==
<references />
<references />
{{Autoritní data}}

[[Kategorie:Školství]]
[[Kategorie:Školství]]
[[Kategorie:Pedagogika]]
[[Kategorie:Pedagogika]]

Aktuální verze z 8. 8. 2021, 19:14

Sumativní hodnocení je celkovým a souhrnným zhodnocením dosahovaných výkonů v dané oblasti a jejich přiřazení k určité úrovni v rámci nějaké škály.[1][2] Hlavním smyslem tohoto hodnocení je získat konečný celkový přehled o dosahovaných výkonech (žáků, učitelů aj.). Podstatou tohoto hodnocení je rozhodnutí typu ano – ne, vyhovuje – nevyhovuje, může postoupit dál – nemůže postoupit dál. Jedním z hlavních cílů sumativního hodnocení je žáka nějakým způsobem zařadit, buď se záměrem diagnostikovat žáka anebo informovat ho o jeho úspěšnosti po nějakým delším úseku vykonané práce.[3] Jednou z negativních stránek sumativního hodnocení je jeho omezení na zařazování žáka do určité hodnotové škály (např. dobrý – průměrný – špatný). Jeho plusem může naopak být to, že je užitečné pro porovnávání měřitelných výkonů, např. za určitá období.[4]

Příklady sumativního hodnocení[editovat | editovat zdroj]

Sumativní hodnocení může mít formu jak známek (na vysvědčení, v žákovské knížce), tak i slovní formu (např.: Jiřina po celý rok patřila k nejlepším žákům třídy). K sumativnímu hodnocení patří například zkoušení, písemné práce, závěrečné vysvědčení, ale i přijímací zkoušky na střední či vysokou školu nebo testy při pracovních konkurzech.[3][5]

Sumativní vs. formativní hodnocení[editovat | editovat zdroj]

Sumativní hodnocení by mělo především navazovat na práci s formativním hodnocením. Sumativní hodnocení je zpravidla hodnocením konečným, kdežto formativní hodnocení je hodnocením průběžným. Při sumativním hodnocení by se měla respektovat a tolerovat jak osobnost žáka, tak i jeho úsilí. Tento typ hodnocení může mít motivační charakter, ale mělo by se s ním pracovat tak, aby k němu žák přistupoval s co největším klidem a porozuměním. Ve škole se žák vždy setkává s oběma druhy hodnocení, přičemž je důležité si uvědomit, že pro rozvoj klíčových kompetencí potřebuje žák především takové formy hodnocení, které jsou označovány jako hodnocení formativní.[4][5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KRABSOVÁ, Veronika; NOVOTNÁ, Kateřina. Formativní hodnocení: případová studie. S. 355–371. Pedagogika [online]. UK PedF [cit. 2018-06-18]. Roč. 2013, čís. 3, s. 355–371. Dostupné online. 
  2. sumativní hodnocení [online]. ABZ.cz - slovník cizích slov [cit. 2018-06-18]. Dostupné online. 
  3. a b SLAVÍK, Jan. Hodnocení v současné škole: východiska a nové metody pro praxi. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178-262-9. 
  4. a b Formativní vs. sumativní hodnocení [online]. wiki knihovna.cz, rev. 2012-05-20 [cit. 2018-06-18]. Dostupné online. 
  5. a b STARÝ, Karel. Sumativní a formativní hodnocení [online]. Metodický portál, 2006-11-23 [cit. 2018-06-18]. Dostupné online.