Gregoriánský chorál: Porovnání verzí
m napřímení 4 odkazů |
m Bot: Odstranění 43 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q26473) |
||
Řádek 40: | Řádek 40: | ||
{{Link FA|en}} |
{{Link FA|en}} |
||
[[an:Cante gregoriano]] |
|||
[[be:Грыгарыянскі спеў]] |
|||
[[be-x-old:Грэгарыянскі сьпеў]] |
|||
[[bg:Грегорианско песнопение]] |
|||
[[ca:Cant gregorià]] |
|||
[[da:Gregoriansk sang]] |
|||
[[de:Gregorianischer Choral]] |
|||
[[el:Γρηγοριανό μέλος]] |
|||
[[en:Gregorian chant]] |
|||
[[eo:Gregoria ĉanto]] |
|||
[[es:Canto gregoriano]] |
|||
[[et:Gregoriuse koraal]] |
|||
[[eu:Kantu gregoriano]] |
|||
[[fi:Gregoriaaninen kirkkolaulu]] |
|||
[[fr:Chant grégorien]] |
|||
[[gl:Canto gregoriano]] |
|||
[[he:מזמור גרגוריאני]] |
|||
[[hr:Gregorijanski napjev]] |
|||
[[hu:Gregorián ének]] |
|||
[[id:Kidung Gregorian]] |
|||
[[it:Canto gregoriano]] |
|||
[[ja:グレゴリオ聖歌]] |
|||
[[ko:그레고리오 성가]] |
|||
[[la:Cantus Gregorianus]] |
|||
[[lt:Grigališkasis choralas]] |
|||
[[lv:Gregoriāņu dziedājums]] |
|||
[[nl:Gregoriaanse muziek]] |
|||
[[nn:Gregoriansk song]] |
|||
[[no:Gregoriansk sang]] |
|||
[[pl:Chorał gregoriański]] |
|||
[[pt:Canto gregoriano]] |
|||
[[ro:Muzică gregoriană]] |
|||
[[ru:Григорианское пение]] |
|||
[[sh:Gregorijanski koral]] |
|||
[[simple:Gregorian chant]] |
|||
[[sk:Gregoriánsky chorál]] |
|||
[[sl:Gregorijanski koral]] |
|||
[[sv:Gregoriansk sång]] |
|||
[[tl:Awiting Gregoriano]] |
|||
[[uk:Григоріанський спів]] |
|||
[[vi:Thánh ca Gregory]] |
|||
[[zh:额我略圣歌]] |
|||
[[zh-min-nan:Gregorius sèng-koa]] |
Verze z 8. 3. 2013, 03:36
Gregoriánský chorál je jednohlasý latinský zpěv bez doprovodu nástrojů užívaný při obřadech Římskokatolické církve, nazvaný podle papeže Řehoře Velikého (kolem 540-604). Jedná se o nejstarší formu, jež se až dodnes uchovala beze změn.
Původ
Své označení gregoriánský dostal podle papeže Řehořovi I. (lat. Gregorius), který nechal zpěvy sesbírat a setřídit. Jeho přínos však tkví především v oblasti liturgie. Gregoriánský chorál byl ustanoven teprve o více než 50 let později, za pontifikátu 76. papeže Vitaliana.
Výskyt
Gregorianský chorál se objevuje ve dvou základních formách: žalmy, u nichž je na prvním místě kladen důraz na vyjádření textu a každé slabice odpovídá jedna nota (syllabický systém). U zpěvů aleluja (Alleluja-Jubilus) připadá na jednu slabiku více tónů, takže je melodie mnohem rozšířenější (melismatický systém). Mešní zpěvy jsou propracované skladby. Chorál zpívají sólisté nebo chór nebo střídavě obě skupiny (antifonálně, či responsoriálně).
Pro zpěv žalmů v modlitbě breviáře se používá celkem 8 modů (nápěvů), z nichž některé mají ještě jednu či více variací (které se od sebe liší způsobem intonace závěrečných částí veršů žalmú). Notace pro modlitbu breviáře bývají v knihách označovaných jako Antiphonale, či Liber usualis. Gregoriánské zpěvy, užívané při mši svaté, jsou shromážděny v knihách nazvaných Graduale simplex (jednodušší nápěvy) a Graduale triplex (složitější nápěvy).
S gregoriánsky zpívanou modlitbou breviáře se dnes lze setkat zejména v řeholních komunitách, které mají jako jedno ze svých poslání slavnostní konání bohoslužeb. Například v klášteřích mnišských řádů (benediktini, cisterciáci, trapisté, kartuziáni) či klášterech řeholních kanovníků (premonstráti).
Renesance
V renesanční hudbě se vžil systém kombinování mše s gregoriánským chorálem, např. mezi 5 částí mše se vkládaly části melismatického zpěvu (aleluja atp.), viz Missa Pange Lingua (Josquin Desprez 1450–1521, skladatel vrcholné renesance.)
Odkazy
Související články
- Řehoř Veliký
- Vitalianus
- Gregorian (hudební skupina)
Externí odkazy
- Canticum Novum o gregoriánském chorálu (anglicky)
- Odkazy na stránky s tematikou gregoriánského chorálu
- Stránky s notacemi pro modlitbu breviáře
CHYBA: {{Wikiverzita}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „kategorie“, „kurs“, „úložiště“.