Prosincová ústava: Porovnání verzí
m sjednocení pahýlů na jednotnou šablonu {{Pahýl}} dle Wikipedie:Žádost o komentář/Šablony pahýlů |
mini rozsireni |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
* 147/1867 ř. z. (dualismus) |
* 147/1867 ř. z. (dualismus) |
||
Ústava (s výjimkou 7. zákona) platila jen pro [[Předlitavsko]], konkrétně ''„v [[Čechy|Čechách]], [[Dalmatsko|Dalmatsku]], [[Halič]]i a [[Vladiměřsko|Vladiměřsku]] s [[Krakovsko|Krakovskem]], v [[Rakousy pod Enží|Rakousích pod Enží]] a [[Rakousy nad Enží|nad Enží]], [[Salcbursko|Salcbursku]], [[Štýrsko|Štyrsku]], [[Korutansko|Korutansku]], [[Krajinsko|Krajinsku]], v [[Bukovina|Bukovině]], [[Morava|Moravě]], [[Slézsko|Slézsku]], [[Tyrolsko|Tyrolsku]], [[Vorarlbersko|Vorarlbersku]], [[Istriansko|Istriansku]], [[Gorica|Gorici]] a [[Gradišík|Gradišíku]], též v městě a okršlku [[Terst|Trstském]]''”. |
|||
Ústava (s výjimkou 7. zákona) platila jen pro [[Předlitavsko]]. |
|||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
Verze z 1. 6. 2012, 16:43
Prosincová ústava (německy Dezemberverfassung) byla vydána 21. prosince 1867 jako soubor ústavních zákonů. Nová ústava byla reakcí na rakousko-uherské vyrovnání. Tvořilo ji 7 zákonů, vymezujících zákonodárnou pravomoc Říšské rady, obsažen katalog základních práv občana, zřízení říšského soudu, nezávislost soudů, postavení císaře a vyrovnávací zákon. Platila do zániku Rakousko-Uherské monarchie. K úpravě došlo v dubnu 1873.
Členění
- 141/1867 ř. z. (zákon o říšském zastupitelstvu) – ponechal v platnosti kuriální systém, říšská rada se proměnila ve skutečný parlament
- 142/1867 ř. z. (zákon o všeobecných občanských právech – svoboda vyznání, osobní, stěhování, zaměstnání, rovnost všech občanů před zákonem apod.
- 143/1867 ř. z. (zákon o zřízení říšského soudu) – nově zřízen ve Vídni
- 144/1867 ř. z. (zákon: zákon o soudcovské moci) – zajišťovala se nezávislost soudců, veřejnost procesního řízení apod.
- 145/1867 ř. z. (zákon o výkonné a vládní moci) – vymezení postavení císaře („posvátný, nedotknutelný a nikomu neodpovědný“)
- 146/1867 ř. z. (zákon o společenských záležitostech všech zemí monarchie) – vlastní vyrovnávací zákon, tzv. „delegační“
- 147/1867 ř. z. (dualismus)
Ústava (s výjimkou 7. zákona) platila jen pro Předlitavsko, konkrétně „v Čechách, Dalmatsku, Haliči a Vladiměřsku s Krakovskem, v Rakousích pod Enží a nad Enží, Salcbursku, Štyrsku, Korutansku, Krajinsku, v Bukovině, Moravě, Slézsku, Tyrolsku, Vorarlbersku, Istriansku, Gorici a Gradišíku, též v městě a okršlku Trstském”.