Měšek II. Lambert: Porovnání verzí
m typo |
tabulka |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox panovník |
|||
| ⚫ | |||
| jméno =Měšek II. Lambert |
|||
| ⚫ | '''Měšek II. Lambert''' ([[990]] – [[10. květen|10. května]] [[1034]]) byl [[Seznam polských panovníků|polský panovník]] z rodu [[Piastovci|Piastovců]], v letech [[1025]]–[[1031]] polský král, v letech [[1032]]–[[1034]] kníže, syn [[Boleslav I. Chrabrý|Boleslava I. Chrabrého]] a jeho třetí ženy Emnildy |
||
| titul =Polský kníže a král |
|||
| obrázek =[[Soubor:Mieszko II.jpg|200px]] |
|||
| ⚫ | |||
| vláda =[[1025]]–[[1034]] |
|||
| korunovace = |
|||
| tituly = |
|||
| celé jméno = |
|||
| předchůdce =[[Boleslav Chrabrý]] |
|||
| následník =[[Kazimír I. Obnovitel]] |
|||
| typ dědice = |
|||
| dědic = |
|||
| Královna = |
|||
| král = |
|||
| partner1 =[[Richenza Lotrinská]] |
|||
| partner2 = |
|||
| partner3 = |
|||
| partner4 = |
|||
| partner5 = |
|||
| potomstvo =[[Kazimír I. Obnovitel]], [[Ryksa Polská]], [[Gertruda Polská]] |
|||
| rod = |
|||
| dynastie =[[Piastovci]] |
|||
| hymna = |
|||
| motto = |
|||
| otec =[[Boleslav Chrabrý]] |
|||
| matka =Emnilda |
|||
| narozen =asi [[990]] |
|||
| místo narození = |
|||
| úmrtí =[[10. květen|10. května]] [[1034]] |
|||
| místo úmrtí = |
|||
| pochován = |
|||
| místo pochování =[[Bazilika svatého Petra a Pavla v Poznani]] |
|||
|}} |
|||
| ⚫ | '''Měšek II. Lambert''' ([[990]] – [[10. květen|10. května]] [[1034]]) byl [[Seznam polských panovníků|polský panovník]] z rodu [[Piastovci|Piastovců]], v letech [[1025]]–[[1031]] polský král, v letech [[1032]]–[[1034]] kníže, syn [[Boleslav I. Chrabrý|Boleslava I. Chrabrého]] a jeho třetí ženy Emnildy. Pod dojmem konce jeho vlády, kdy došlo k takřka úplnému rozkladu polského státu, dostal neoprávněně přízvisko ''Gnuśny'' („lenivý“), ale na začátku se projevoval jako schopný panovník a ani v období krize nehrál pasívní roli. |
||
K jeho sourozencům patřili starší bratr [[Bezprym]], mladší bratr Ota a sestra Matylda. Se svou ženou [[Richenza Lotrinská|Richenzou Lotrinskou]] měl syna [[Kazimír I. Obnovitel|Kazimíra]] a dceru Gertrudu. |
|||
==Vláda== |
|||
Polské království rychle upadlo, když Měškovi bratři [[Bezprym]] a Ota využili jeho několikaletých sporů s [[Seznam panovníků Svaté říše římské|císařem Svaté říše římské]] [[Konrád II. Sálský|Konrádem II. Sálským]] a zorganizovali proti němu koalici [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] a [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]]. Roku [[1031]] Konrád II. dobyl [[Lužice|Lužici]] a [[Seznam vládců Kyjevské Rusi|kyjevský kníže]] [[Jaroslav I. Moudrý|Jaroslav Moudrý]] [[Červeňské hrady]]. Bezprym se svými příznivci a s ruskou vojenskou pomocí dobyl sídelní hrad [[Hnězdno]] a získal trůn. V souladu s dohodou ihned uznal císařovu svrchovanost, vzdal se královského titulu a na důkaz vděčnosti odeslal do Říše polské královské insignie. To vyvolalo velkou nespokojenost mezi polskými velmoži a způsobilo jeho brzký pád. |
Polské království rychle upadlo, když Měškovi bratři [[Bezprym]] a Ota využili jeho několikaletých sporů s [[Seznam panovníků Svaté říše římské|císařem Svaté říše římské]] [[Konrád II. Sálský|Konrádem II. Sálským]] a zorganizovali proti němu koalici [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] a [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]]. Roku [[1031]] Konrád II. dobyl [[Lužice|Lužici]] a [[Seznam vládců Kyjevské Rusi|kyjevský kníže]] [[Jaroslav I. Moudrý|Jaroslav Moudrý]] [[Červeňské hrady]]. Bezprym se svými příznivci a s ruskou vojenskou pomocí dobyl sídelní hrad [[Hnězdno]] a získal trůn. V souladu s dohodou ihned uznal císařovu svrchovanost, vzdal se královského titulu a na důkaz vděčnosti odeslal do Říše polské královské insignie. To vyvolalo velkou nespokojenost mezi polskými velmoži a způsobilo jeho brzký pád. |
||
Měškovi nezbylo než uprchnout do [[České knížectví|Čech]], kde se dostal do dočasného zajetí knížete [[Oldřich (kníže)|Oldřicha]]. Roztržka mezi Oldřichem a císařem však zabránila jeho vydání do císařových rukou. Po vraždě [[Bezprym]]a v roce [[1032]] se Měšek vrátil do Polska a opět se ujal vlády, ale už nemohl ignorovat požadavky [[Konrád II. Sálský|Konráda II.]] a na jednání v [[ |
Měškovi nezbylo než uprchnout do [[České knížectví|Čech]], kde se dostal do dočasného zajetí knížete [[Oldřich (kníže)|Oldřicha]]. Roztržka mezi Oldřichem a císařem však zabránila jeho vydání do císařových rukou. Po vraždě [[Bezprym]]a v roce [[1032]] se Měšek vrátil do Polska a opět se ujal vlády, ale už nemohl ignorovat požadavky [[Konrád II. Sálský|Konráda II.]] a na jednání v [[Merseburk]]u v roce [[1033]] byl donucen vzdát se královského titulu, uznat svrchovanost císaře a podělit se s příbuznými o moc v zemi. |
||
Polsko bylo rozděleno na tři úděly, jimž vládl Měšek, jeho bratr Ota a bratranec Dětřich, vnuk [[Měšek I.|Měška I.]] Ota však téhož roku zemřel a po vyhnání Dětřicha se Měškovi podařilo zemi opět sjednotit, ale následujícího roku zahynul úkladnou smrtí z rukou svého dvořana. Ta se stala signálem pro vzpouru velmožů proti centrální moci. Jeho syn [[Kazimír I. Obnovitel|Kazimír]] (pozdější Kazimír I. Obnovitel) musel z chaosem zmítané země uprchnout. |
|||
== Literatura == |
== Literatura == |
||
Verze z 9. 5. 2012, 13:50
Šablona:Infobox panovník Měšek II. Lambert (990 – 10. května 1034) byl polský panovník z rodu Piastovců, v letech 1025–1031 polský král, v letech 1032–1034 kníže, syn Boleslava I. Chrabrého a jeho třetí ženy Emnildy. Pod dojmem konce jeho vlády, kdy došlo k takřka úplnému rozkladu polského státu, dostal neoprávněně přízvisko Gnuśny („lenivý“), ale na začátku se projevoval jako schopný panovník a ani v období krize nehrál pasívní roli.
K jeho sourozencům patřili starší bratr Bezprym, mladší bratr Ota a sestra Matylda. Se svou ženou Richenzou Lotrinskou měl syna Kazimíra a dceru Gertrudu.
Vláda
Polské království rychle upadlo, když Měškovi bratři Bezprym a Ota využili jeho několikaletých sporů s císařem Svaté říše římské Konrádem II. Sálským a zorganizovali proti němu koalici Svaté říše římské a Kyjevské Rusi. Roku 1031 Konrád II. dobyl Lužici a kyjevský kníže Jaroslav Moudrý Červeňské hrady. Bezprym se svými příznivci a s ruskou vojenskou pomocí dobyl sídelní hrad Hnězdno a získal trůn. V souladu s dohodou ihned uznal císařovu svrchovanost, vzdal se královského titulu a na důkaz vděčnosti odeslal do Říše polské královské insignie. To vyvolalo velkou nespokojenost mezi polskými velmoži a způsobilo jeho brzký pád.
Měškovi nezbylo než uprchnout do Čech, kde se dostal do dočasného zajetí knížete Oldřicha. Roztržka mezi Oldřichem a císařem však zabránila jeho vydání do císařových rukou. Po vraždě Bezpryma v roce 1032 se Měšek vrátil do Polska a opět se ujal vlády, ale už nemohl ignorovat požadavky Konráda II. a na jednání v Merseburku v roce 1033 byl donucen vzdát se královského titulu, uznat svrchovanost císaře a podělit se s příbuznými o moc v zemi.
Polsko bylo rozděleno na tři úděly, jimž vládl Měšek, jeho bratr Ota a bratranec Dětřich, vnuk Měška I. Ota však téhož roku zemřel a po vyhnání Dětřicha se Měškovi podařilo zemi opět sjednotit, ale následujícího roku zahynul úkladnou smrtí z rukou svého dvořana. Ta se stala signálem pro vzpouru velmožů proti centrální moci. Jeho syn Kazimír (pozdější Kazimír I. Obnovitel) musel z chaosem zmítané země uprchnout.
Literatura
- Gallus Anonymus. Kroniky a činy polských knížat a vládců. Praha: Argo, 2009. 162 s. ISBN 978-80-257-0206-2.
- LABUDA, Gerard. Mieszko II. Król Polski. Poznań: Wydawnictwo Poznańske, 2008. 236 s. ISBN 978-83-7177-502-4. (polsky)