Anathéma: Porovnání verzí
m r2.7.1) (robot přidal: ar:أناثيما (كلمة) |
m Robot: Upravuji šablonu: Citát bible; kosmetické úpravy |
||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
== Původ == |
== Původ == |
||
Řecké ''anathéma'' znamenalo původně jakékoli „vyzvednutí“ nebo ozvláštnění, v náboženské řeči vyjmutí věci z lidského užívání a obětování bohům, podobně jako hebrejské ''cherem''. V tomto smyslu je vzácně užívá i [[Bible]], například {{ |
Řecké ''anathéma'' znamenalo původně jakékoli „vyzvednutí“ nebo ozvláštnění, v náboženské řeči vyjmutí věci z lidského užívání a obětování bohům, podobně jako hebrejské ''cherem''. V tomto smyslu je vzácně užívá i [[Bible]], například {{Citace bible|Lv|27|28}} nebo {{Citace bible|L|21|5}}, kde se slovo překládá jako „dary“, podobně jako hebrejské ''korban'' ({{Citace bible|Mk|7|11}}). V Bibli a v pozdějším židovském i křesťanském užívání však převládl užší význam něčeho nenapravitelně prokletého, co má být „odevzdáno božímu trestu“, vyhubeno a zničeno (např. {{Citace bible|Dt|7|2}} nebo {{Citace bible|Joz|11|11}}). Jinde se předpokládá, že majetek „postižený klatbou“ patří [[kněz|kněžím]] ({{Citace bible|Ez|44|29}}). |
||
V [[Nový zákon|Novém zákoně]] slovo znamená, že se někdo zapřísahá nebo „zaklíná“, tj. přivolává na sebe boží trest, pokud by něco nesplnil, např. {{ |
V [[Nový zákon|Novém zákoně]] slovo znamená, že se někdo zapřísahá nebo „zaklíná“, tj. přivolává na sebe boží trest, pokud by něco nesplnil, např. {{Citace bible|Sk|23|12}}. V listech svatého [[Pavel z Tarsu|Pavla]] už se užívá v pozdějším smyslu vyloučení či „klatby“ vůči lidem, kteří se zřekli nebo odcizili evangeliu, například {{Citace bible|Ga|1|8}} nebo {{Citace bible|1K|16|22}}.<ref>A. Novotný, ''Biblický slovník''. Heslo Proklatý.</ref> |
||
== V křesťanství == |
== V křesťanství == |
||
V tomto smyslu přísného vyloučení, případně i zákazu s takovým člověkem se stýkat, slovo užívaly křesťanské církve. Ve [[středověk]]u se rozlišovalo dočasné vyobcování ([[exkomunikace]]) a výslovná klatba (''anathema''), s níž mohlo být spojeno i „vydání k potrestání“ světské moci: člověk vyloučený z církve byl něco jako veřejný nepřítel, pro něhož ve společnosti nebylo místo. Klatbu vyhlašoval [[papež]] a mohla postihnout i panovníka. V takových případech se vyhlašovala v kostele přečtením papežské buly, načež přítomní kněží zhasli svíčky a hodili je na zem. |
V tomto smyslu přísného vyloučení, případně i zákazu s takovým člověkem se stýkat, slovo užívaly křesťanské církve. Ve [[středověk]]u se rozlišovalo dočasné vyobcování ([[exkomunikace]]) a výslovná klatba (''anathema''), s níž mohlo být spojeno i „vydání k potrestání“ světské moci: člověk vyloučený z církve byl něco jako veřejný nepřítel, pro něhož ve společnosti nebylo místo. Klatbu vyhlašoval [[papež]] a mohla postihnout i panovníka. V takových případech se vyhlašovala v kostele přečtením papežské buly, načež přítomní kněží zhasli svíčky a hodili je na zem. |
||
Středověká klatba byla pochopitelně i prostředkem politického boje, protože zbavovala šlechtice i poddané závazku poslušnosti, a papežové pozdního středověku ji užívali až příliš často. Reformátoři instituci anathematu potvrdili a založili na Ježíšově výkladu ({{ |
Středověká klatba byla pochopitelně i prostředkem politického boje, protože zbavovala šlechtice i poddané závazku poslušnosti, a papežové pozdního středověku ji užívali až příliš často. Reformátoři instituci anathematu potvrdili a založili na Ježíšově výkladu ({{Citace bible|Mt|18|18}}), zdůraznili však její výchovnou povahu (možnost smíření). Od 17. století slavnostní klatby i v katolické církvi mizí a převládá „automatická“ klatba, jakou nad sebou (''ipso facto'') vyslovuje [[hereze|heretik]] nebo [[schizma]]tik. Kodex církevního práva z roku [[1917]] anathema zrušil resp. ztotožnil s vyobcováním (exkomunikací). V pravoslavných církvích se výslovné anathema dnes užívá jen ve výjimečných případech, stejně jako podobné tresty v některých [[protestantismus|protestantských]] církvích, v synagogách nebo v moderních církvích amerického původu ([[Svědkové Jehovovi]], [[Mormoni]] atd.), může však mít pro postiženého závažné společenské důsledky. |
||
== Mimo křesťanství == |
== Mimo křesťanství == |
||
V [[judaismus|judaismu]] je dnes ''cherem'' vyloučení z účasti na bohoslužbách, o němž rozhoduje místní obec, a podobné tresty zná i [[hinduismus]]. [[Islám]]ský ''takfir'', prohlášení určité osoby za nevěřícího, se vždy užíval spíše výjimečně, v současných muslimských státech však může znamenat i vážný společenský trest jako například v případě [[Salman Rushdie|S. Rushdieho]]. Také v některých sektách může vyloučení znamenat naprosté přerušení kontaktů.<ref>H. Pavlincová (vyd.), ''Slovník judaismus – křesťanství – islám''. Praha: MF 1996. Hesla cherem, anathema. </ref> |
V [[judaismus|judaismu]] je dnes ''cherem'' vyloučení z účasti na bohoslužbách, o němž rozhoduje místní obec, a podobné tresty zná i [[hinduismus]]. [[Islám]]ský ''takfir'', prohlášení určité osoby za nevěřícího, se vždy užíval spíše výjimečně, v současných muslimských státech však může znamenat i vážný společenský trest jako například v případě [[Salman Rushdie|S. Rushdieho]]. Také v některých sektách může vyloučení znamenat naprosté přerušení kontaktů.<ref>H. Pavlincová (vyd.), ''Slovník judaismus – křesťanství – islám''. Praha: MF 1996. Hesla cherem, anathema. </ref> |
||
==Odkazy== |
== Odkazy == |
||
===Související články=== |
=== Související články === |
||
* [[Exkomunikace]] |
* [[Exkomunikace]] |
||
* [[Interdikt]] |
* [[Interdikt]] |
||
===Externí odkazy=== |
=== Externí odkazy === |
||
* http://cb.cz/praha2/bib_slovnik_novotny.htm A. Novotný, ''Biblický slovník''. |
* http://cb.cz/praha2/bib_slovnik_novotny.htm A. Novotný, ''Biblický slovník''. |
||
*{{en}} |
*{{en}} |
||
Řádek 29: | Řádek 29: | ||
*[http://www.lcms.org/ca/www/cyclopedia/02/display.asp?t1=A&word=ANATHEMA ''Christian Cyclopedia'', heslo Anathema] |
*[http://www.lcms.org/ca/www/cyclopedia/02/display.asp?t1=A&word=ANATHEMA ''Christian Cyclopedia'', heslo Anathema] |
||
*[http://www.orthodox.net/articles/anathema-st-john.html Slovo "Anathema" v pravoslavných církvích] |
*[http://www.orthodox.net/articles/anathema-st-john.html Slovo "Anathema" v pravoslavných církvích] |
||
===Literatura=== |
=== Literatura === |
||
* ''Codex Iuris Canonici'' (CIC/1983). Praha: Zvon 1994, ISBN 80-7113-082-6 |
* ''Codex Iuris Canonici'' (CIC/1983). Praha: Zvon 1994, ISBN 80-7113-082-6 |
||
* H. Pavlincová (vyd.), ''Slovník judaismus – křesťanství – islám''. Praha: MF 1996. Hesla cherem, anathema. |
* H. Pavlincová (vyd.), ''Slovník judaismus – křesťanství – islám''. Praha: MF 1996. Hesla cherem, anathema. |
||
* A. Novotný, ''[http://cb.cz/praha2/bib_slovnik_novotny.htm Biblický slovník on-line]''. Praha: Kalich 1956. Heslo Proklatý. |
* A. Novotný, ''[http://cb.cz/praha2/bib_slovnik_novotny.htm Biblický slovník on-line]''. Praha: Kalich 1956. Heslo Proklatý. |
||
===Reference=== |
=== Reference === |
||
<references/> |
<references /> |
||
* ''Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie. '' |
* ''Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie. '' |
||
{{Portály|Náboženství}} |
{{Portály|Náboženství}} |
||
[[Kategorie:Náboženské pojmy]] |
[[Kategorie:Náboženské pojmy]] |
||
[[Kategorie:Kanonické právo]] |
[[Kategorie:Kanonické právo]] |
Verze z 10. 4. 2012, 13:18
Anathéma nebo anathema (řec. od ana-tithémi, vyzvednout) znamená původně vynětí něčeho z běžného užívání, později klatbu a vyloučení z obce či církve. Jako církevní trest se vzácně užívá v pravoslavných církvích, katolická církev je od roku 1917 nahradila pojmem vyloučení či exkomunikace.
V běžné řeči se někdy užívá metaforicky pro prokletí a zavržení.
Původ
Řecké anathéma znamenalo původně jakékoli „vyzvednutí“ nebo ozvláštnění, v náboženské řeči vyjmutí věci z lidského užívání a obětování bohům, podobně jako hebrejské cherem. V tomto smyslu je vzácně užívá i Bible, například Lv 27, 28 (Kral, ČEP) nebo L 21, 5 (Kral, ČEP), kde se slovo překládá jako „dary“, podobně jako hebrejské korban (Mk 7, 11 (Kral, ČEP)). V Bibli a v pozdějším židovském i křesťanském užívání však převládl užší význam něčeho nenapravitelně prokletého, co má být „odevzdáno božímu trestu“, vyhubeno a zničeno (např. Dt 7, 2 (Kral, ČEP) nebo Joz 11, 11 (Kral, ČEP)). Jinde se předpokládá, že majetek „postižený klatbou“ patří kněžím (Ez 44, 29 (Kral, ČEP)).
V Novém zákoně slovo znamená, že se někdo zapřísahá nebo „zaklíná“, tj. přivolává na sebe boží trest, pokud by něco nesplnil, např. Sk 23, 12 (Kral, ČEP). V listech svatého Pavla už se užívá v pozdějším smyslu vyloučení či „klatby“ vůči lidem, kteří se zřekli nebo odcizili evangeliu, například Ga 1, 8 (Kral, ČEP) nebo 1K 16, 22 (Kral, ČEP).[1]
V křesťanství
V tomto smyslu přísného vyloučení, případně i zákazu s takovým člověkem se stýkat, slovo užívaly křesťanské církve. Ve středověku se rozlišovalo dočasné vyobcování (exkomunikace) a výslovná klatba (anathema), s níž mohlo být spojeno i „vydání k potrestání“ světské moci: člověk vyloučený z církve byl něco jako veřejný nepřítel, pro něhož ve společnosti nebylo místo. Klatbu vyhlašoval papež a mohla postihnout i panovníka. V takových případech se vyhlašovala v kostele přečtením papežské buly, načež přítomní kněží zhasli svíčky a hodili je na zem.
Středověká klatba byla pochopitelně i prostředkem politického boje, protože zbavovala šlechtice i poddané závazku poslušnosti, a papežové pozdního středověku ji užívali až příliš často. Reformátoři instituci anathematu potvrdili a založili na Ježíšově výkladu (Mt 18, 18 (Kral, ČEP)), zdůraznili však její výchovnou povahu (možnost smíření). Od 17. století slavnostní klatby i v katolické církvi mizí a převládá „automatická“ klatba, jakou nad sebou (ipso facto) vyslovuje heretik nebo schizmatik. Kodex církevního práva z roku 1917 anathema zrušil resp. ztotožnil s vyobcováním (exkomunikací). V pravoslavných církvích se výslovné anathema dnes užívá jen ve výjimečných případech, stejně jako podobné tresty v některých protestantských církvích, v synagogách nebo v moderních církvích amerického původu (Svědkové Jehovovi, Mormoni atd.), může však mít pro postiženého závažné společenské důsledky.
Mimo křesťanství
V judaismu je dnes cherem vyloučení z účasti na bohoslužbách, o němž rozhoduje místní obec, a podobné tresty zná i hinduismus. Islámský takfir, prohlášení určité osoby za nevěřícího, se vždy užíval spíše výjimečně, v současných muslimských státech však může znamenat i vážný společenský trest jako například v případě S. Rushdieho. Také v některých sektách může vyloučení znamenat naprosté přerušení kontaktů.[2]
Odkazy
Související články
Externí odkazy
- http://cb.cz/praha2/bib_slovnik_novotny.htm A. Novotný, Biblický slovník.
- (anglicky)
- Heslo "Anathema" na Catholic Answers
- Heslo "Anathema" v New Advent Catholic Encyclopedia
- Christian Cyclopedia, heslo Anathema
- Slovo "Anathema" v pravoslavných církvích
Literatura
- Codex Iuris Canonici (CIC/1983). Praha: Zvon 1994, ISBN 80-7113-082-6
- H. Pavlincová (vyd.), Slovník judaismus – křesťanství – islám. Praha: MF 1996. Hesla cherem, anathema.
- A. Novotný, Biblický slovník on-line. Praha: Kalich 1956. Heslo Proklatý.
Reference
- Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.