Augustin Cournot: Porovnání verzí
m r2.7.1) (Robot: Přidávám el:Αντουάν Ογκιστέν Κουρνό |
m sjednocení pahýlů na jednotnou šablonu {{Pahýl}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
Narodil se v Gray, v Haute-Saone. Po ukončení studia na Lycée de Besançon v [[Besançon]]u nastoupil v roce [[1821]] do jedné z nejprestižnějších škol, Grande École [[École normale supérieure]], V roce [[1829]] obdržel doktorský titul v oboru matematika, ve své práci se zabýval mechanikou nebeských těles. Po absolvování Cournot přijal post profesora analýzy a mechaniky, hlavního komisaře pro vysokoškolské studenty a dokonce rektora Akademie v [[Dijon]]u. |
Narodil se v Gray, v Haute-Saone. Po ukončení studia na Lycée de Besançon v [[Besançon]]u nastoupil v roce [[1821]] do jedné z nejprestižnějších škol, Grande École [[École normale supérieure]], V roce [[1829]] obdržel doktorský titul v oboru matematika, ve své práci se zabýval mechanikou nebeských těles. Po absolvování Cournot přijal post profesora analýzy a mechaniky, hlavního komisaře pro vysokoškolské studenty a dokonce rektora Akademie v [[Dijon]]u. |
||
Cournot byl především matematik, ale také měl vliv na [[Ekonomie|ekonomii]]. Poměrně známé jsou jeho teorie o [[monopol]]ech a [[duopol]]ech. V roce [[1838]] vydal knihu ''Výzkumy matematických principů teorie bohatství'', v níž zavedl použití vzorců a symbolů matematiky do ekonomické analýzy. Tato kniha byla velmi kritizována, Cournot se jí snažil dvakrát přepsat, i tak má stále vliv na dnešní ekonomii. Cournot zavedl teorii |
Cournot byl především matematik, ale také měl vliv na [[Ekonomie|ekonomii]]. Poměrně známé jsou jeho teorie o [[monopol]]ech a [[duopol]]ech. V roce [[1838]] vydal knihu ''Výzkumy matematických principů teorie bohatství'', v níž zavedl použití vzorců a symbolů matematiky do ekonomické analýzy. Tato kniha byla velmi kritizována, Cournot se jí snažil dvakrát přepsat, i tak má stále vliv na dnešní ekonomii. Cournot zavedl teorii do ekonomické analýzy funkcí a teorii pravděpodobnosti. Odvodil vzorec pro první pravidlo nabídky a poptávky jako funkce cen ([[Cournotův model]] a ve skutečnosti jako první čerpal z grafů křivek [[Nabídka a poptávka|nabídky]] a [[Poptávka|poptávky]], čímž předběhl práce [[Alfreda Marshall]]a o zhruba třicet let. |
||
== Dílo == |
== Dílo == |
||
Řádek 34: | Řádek 34: | ||
{{Pahýl |
{{Pahýl}} |
||
{{Pahýl - matematik}} |
|||
{{Pahýl - filosof}} |
|||
{{Portály|Matematika}} |
{{Portály|Matematika}} |
Verze z 7. 2. 2012, 17:58
Antoine Augustin Cournot (28. srpna 1801, Gray, Francie - 31. března 1877, Paříž) byl francouzský filozof a matematik .
Životopis
Narodil se v Gray, v Haute-Saone. Po ukončení studia na Lycée de Besançon v Besançonu nastoupil v roce 1821 do jedné z nejprestižnějších škol, Grande École École normale supérieure, V roce 1829 obdržel doktorský titul v oboru matematika, ve své práci se zabýval mechanikou nebeských těles. Po absolvování Cournot přijal post profesora analýzy a mechaniky, hlavního komisaře pro vysokoškolské studenty a dokonce rektora Akademie v Dijonu.
Cournot byl především matematik, ale také měl vliv na ekonomii. Poměrně známé jsou jeho teorie o monopolech a duopolech. V roce 1838 vydal knihu Výzkumy matematických principů teorie bohatství, v níž zavedl použití vzorců a symbolů matematiky do ekonomické analýzy. Tato kniha byla velmi kritizována, Cournot se jí snažil dvakrát přepsat, i tak má stále vliv na dnešní ekonomii. Cournot zavedl teorii do ekonomické analýzy funkcí a teorii pravděpodobnosti. Odvodil vzorec pro první pravidlo nabídky a poptávky jako funkce cen (Cournotův model a ve skutečnosti jako první čerpal z grafů křivek nabídky a poptávky, čímž předběhl práce Alfreda Marshalla o zhruba třicet let.
Dílo
Dílo matematické a ekonomické
- Recherches sur les principes mathématiques de la théorie des richesses (1838)
- Traité élémentaire de la théorie des fonctions et du calcul infinitésimal (1841)
- Revue sommaire des doctrines économiques (1877)
- De l'origine et des limites de la correspondance entre l'algèbre et la géométrie (1847)Ed. L.Hachette et Cie
Dílo filozofické
- Essai sur les fondements de nos connaissances et sur les caractères de la critique philosophique (1851)
- Traité de l'enchaînement des idées fondamentales dans les sciences et dans l'histoire (1861)
- Considérations sur la marche des idées et des évènements dans les temps modernes (1872)
- Matérialisme, vitalisme, rationalisme. Étude sur l’emploi des données de la science en philosophie (1875). Réédition en 1979 et 1987 sous la direction de Claire Salomon-Bayet (Paris: Vrin & CNRS, 272 pages).
Bibliografie
- Études sur Cournot, Gaston Milhaud, Paris, Vrin, 1927.
- La formation d'une rationalité économique : A.A. Cournot, Nouvelle Bibliothèque scientifique, 1979
- Cournot, le réalisme, Bertrand Saint-Sernin, Paris, Vrin, 1998.
- Cournot sociologue, Robert Leroux, Paris, Presses Universitaires de France, 2004.
- Cournot, mathématicien et philosophe novateur, Thierry Martin, Les génies de la science, 2006, 28, pp. 10-14.
Odkazy
- Biographie et notamment des pointeurs vers de nombreux documents
- Le Centre Cournot pour la recherche en économie
- Essai sur les fondements de nos connaissances et sur les caractères de la critique philosophique sur Wikisource
- Principes de la théorie des richesses sur Gallica
- Un extrait de Recherches mathématiques sur les principes et la théorie des richesses analysé sur le site BibNum.