Bedřich Diviš Weber: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m linky, styl
m typo
Řádek 8: Řádek 8:
V roce [[1808]] reagoval na podnět pražské hudbymilovné šlechty k založení školy pro výchovu orchestrálních hudebníků. Po vzoru [[paříž]]ské a [[milán]]ské konzervatoře vypracoval organizační základy a osnovy. [[Napoleonské války]] vznik školy poněkud pozdržely, ale v roce [[1811]] mohl být zahájen první školní rok a on se tak stal prvním ředitelem [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoře]]. Sám na ní vyučoval a psal pro ni [[učebnice]]. V letech [[1839]]–[[1842]] byl vedle toho i ředitelem [[Varhanická škola v Praze|pražské varhanické školy]].
V roce [[1808]] reagoval na podnět pražské hudbymilovné šlechty k založení školy pro výchovu orchestrálních hudebníků. Po vzoru [[paříž]]ské a [[milán]]ské konzervatoře vypracoval organizační základy a osnovy. [[Napoleonské války]] vznik školy poněkud pozdržely, ale v roce [[1811]] mohl být zahájen první školní rok a on se tak stal prvním ředitelem [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoře]]. Sám na ní vyučoval a psal pro ni [[učebnice]]. V letech [[1839]]–[[1842]] byl vedle toho i ředitelem [[Varhanická škola v Praze|pražské varhanické školy]].


Byl hudebníkem širokého zaměření. Kromě skladatelské, pedagogické a organizační činnosti byl významným hudebním teoretikem. Zabýval se technickým vývojem hudebních nástrojů a na žádost nevyššího [[purkrabí]] Františka Antonína Kolovrata-Libštejnského zpracoval výsledky gubernální sběratelské akce, která probíhala v letech [[1819]]–[[1820]] a uspořádal historicky první sbírku lidových českých písní s nápěvy známou jako ''Kolovratský rukopis'' (''Sammlung böhmischern Nationallieder'' – [[1823]]).
Byl hudebníkem širokého zaměření. Kromě skladatelské, pedagogické a organizační činnosti byl významným hudebním teoretikem. Zabýval se technickým vývojem hudebních nástrojů a na žádost nejvyššího [[purkrabí]] Františka Antonína Kolovrata-Libštejnského zpracoval výsledky gubernální sběratelské akce, která probíhala v letech [[1819]]–[[1820]] a uspořádal historicky první sbírku lidových českých písní s nápěvy známou jako ''Kolovratský rukopis'' (''Sammlung böhmischern Nationallieder'' – [[1823]]).


==Dílo==
==Dílo==
Řádek 17: Řádek 17:
* Kantáty, mše a drobnější chrámové skladby
* Kantáty, mše a drobnější chrámové skladby
* Instrumentální koncerty
* Instrumentální koncerty
* Taneční skladby (menuety,ländlery, čtverylky, ale i skladby pro dechovku)
* Taneční skladby (menuety, ländlery, čtverylky, ale i skladby pro dechovku)
* Četné skladby pro klavír (i koncerty s orchestrem) a písně
* Četné skladby pro klavír (i koncerty s orchestrem) a písně



Verze z 3. 12. 2011, 14:20

Weberův portrét od Josefa Eduarda Teltschera

Bedřich Diviš Weber (také Friedrich Dionys nebo Dionysius) (9. října 1766, Velichov u Karlových Varů25. prosince 1842, Praha) byl český hudební skladatel, hudební vědec a pedagog.

Život

Nejprve studoval bohosloví a filosofii, později práva. Vedle toho studoval hudbu a ta se pro něj stala celoživotním zaměstnáním. V mládí se setkal s Mozartem při jeho návštěvě Prahy a toto setkání ovlivnilo jeho hudební zaměření do budoucích let. Spolu se skladateli Václavem Janem Tomáškem a Janem Augustinem Vitáskem patřil ke konzervativnímu proudu pražského hudebního života, který neměl příliš pochopení pro nastupující romantismus v hudbě. To však nebránilo tomu, aby na koncertech, které organizoval, neuváděl postklasická díla Ludwiga van Beethovena a Carla Marii von Webera. V roce 1832 dokonce uvedl 1. symfonii C-dur Richarda Wagnera.

V roce 1808 reagoval na podnět pražské hudbymilovné šlechty k založení školy pro výchovu orchestrálních hudebníků. Po vzoru pařížské a milánské konzervatoře vypracoval organizační základy a osnovy. Napoleonské války vznik školy poněkud pozdržely, ale v roce 1811 mohl být zahájen první školní rok a on se tak stal prvním ředitelem Pražské konzervatoře. Sám na ní vyučoval a psal pro ni učebnice. V letech 18391842 byl vedle toho i ředitelem pražské varhanické školy.

Byl hudebníkem širokého zaměření. Kromě skladatelské, pedagogické a organizační činnosti byl významným hudebním teoretikem. Zabýval se technickým vývojem hudebních nástrojů a na žádost nejvyššího purkrabí Františka Antonína Kolovrata-Libštejnského zpracoval výsledky gubernální sběratelské akce, která probíhala v letech 18191820 a uspořádal historicky první sbírku lidových českých písní s nápěvy známou jako Kolovratský rukopis (Sammlung böhmischern Nationallieder1823).

Dílo

Skladatelské dílo

  • König der Genien (opera, 1800, Praha)
  • Kanzuma aneb Perla opět nalezená (také Boj o lásku – opera)
  • Mädchenmarkt (opera)
  • Kantáty, mše a drobnější chrámové skladby
  • Instrumentální koncerty
  • Taneční skladby (menuety, ländlery, čtverylky, ale i skladby pro dechovku)
  • Četné skladby pro klavír (i koncerty s orchestrem) a písně

Literární dílo

  • Das Konservatorium der Musik zu Prag (informační spis – 1817)
  • Allgemeine theoretisch-praktische Vorschule der Musik (1828)
  • Theoretisch-praktisches Lehrbuch der Harmonielehre und das Generalbasses (4 svazky v letech 1830–1834)
  • Allgemeine musikalische Zeichenlehre (1841)

Hudební nástroje

Literatura

  • Československý hudební slovník II (M–Ž), 1965, SHV, Praha

Externí odkazy