Polock: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 7. 9. 2011, 08:22

Polock, bělorusky Polack je historické město v severním Bělorusku, ve vitebské oblasti v místě, kde se do Západní Dviny (Daugava) vlévá říčka Polota. Od ní se odvozuje i jméno města. Poprvé se připomíná k roku 862 a ve středověku bylo sídlem mocných polockých knížat. Západně od města leží satelitní město Novopolock.

Historie

Kronika „Pověst dávných let“ zmiňuje Polock k roku 862 a od 10. do 12. století byl sídelním městem polockých knížat, kteří ovládali podstatnou část dnešního Běloruska. Nejmocnější z nich Všeslav Brjačislavič vládl v letech 1044-1101 a pamětní nápis jeho syna Borise je dodnes na velkém balvanu u chrámu Svaté Sofie. Polock byl sídlem biskupa, původní katedrála byla postavena v letech 1044-1066, a v letech 1120-1173 žila v Polocku řeholnice Eufrosina Polocká, která zakládala kláštery, opisovala knihy a podporovala umění. Zachovala se církevně slovanská kázání biskupa Cyrila Turavského (1130-1182).

Roku 1240 Polock podrobila litevská knížata a roku 1307 jej anektoval litevský velkokníže Vytenis. Kolem roku 1490 se zde narodil první běloruský tiskař František Skaryna (Skoryna), který své překlady biblických knih tiskl v Praze. Roku 1498 přijalo město Magdeburské právo a v polsko-litevské unii od 1569 bylo sídlem vévody. Polock se stal místem ostrých politicko-náboženských střetů mezi ruským pravoslavím a litevskými uniaty. Roku 1563 Polock dobyl car Ivan Hrozný, ale o 15 let později zase ztratil. Štěpán Báthory zde roku 1580 založil jezuitskou kolej, jejímž prvním rektorem se stal Petr Skarga. Při prvním dělení Polska roku 1772 připadl Polock Rusku a ztratil na významu, roku 1812 za Napoleonských válek se blízko města odehrály dvě bitvy.

Když roku 1941 Polock dobyla německá armáda, žilo zde asi 45 tisíc obyvatel, z toho asi 60 % Židů; přežilo jich jen asi 550, ostatní byli vyvražděni. Podle Ottova slovníku zde bylo 23 synagog, z nichž žádná nezůstala. Při osvobozování v roce 1944 bylo město téměř úplně zničeno a po válce muselo být vystavěno znovu, zčásti jako satelitní Novopolock.

Ekonomika a doprava

V Polocku je řada průmyslových závodů jako výroba skleněných vláken a velké potravinářské a dřevozpracující závody.

Polock má civilní letiště a je důležitým dopravním uzlem. Má přímé železniční spojení s Gomelem, Minskem, Moskvou, Rigou, Vilniusem, Vitebskem a dalšími městy. Pravidelné autobusové spojení do Minsku, Petrohradu, Rigy, Vitebska aj. Polock je také důležitý uzel ropovodů.

Pamětihodnosti

Chrám svaté Sofie, založený v letech 1030-1060, současně s chrámy v Kijevě a v Novgorodě. Od roku 1596 byl uniatský, roku 1705 jej obsadilo ruské vojsko Petr I. Veliký|Petra Velikého a umístilo do něho sklad prachu, který roku 1710 vybuchl a budovu zničil. V letech 1738-1750 byl postaven nový barokní chrám se dvěma věžemi, od roku 1839 pravoslavný, který byl roku 1924 proměněn v muzeum. Za války byl těžce poškozen a po roce 1990 obnoven a přestavěn. Slouží jako muzeum a koncertní síň. Před chrámem je jeden z tzv. Borisových kamenů s kříži a nápisy z 11. století.
Klášter svaté Efrosiny Polocké, založený 1128, s kostelem Proměnění Páně z roku 1161 a dalšími budovami z 19. století. V srpnu 2011 tým ruských a běloruských expertů nalezl fresku českého světce svatého Václava (907-935). Jde zřejmě o jeho jediné vyobrazení v pravoslavném kostele na území Ruska, Ukrajiny nebo Běloruska.
Bývalý Bogojavlenský klášter z 18. století, budova bývalé jezuitské koleje a další.

Galerie

Katedrála sv. Sofie
Bogojavlenský klášter
Kostel sv. Andreje Babola
Dům Petra I.

Odkazy

Literatura

Ottův slovník naučný, heslo Polock. Sv. 20, str. 126

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Polock na Wikimedia Commons

- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
  - Lokální odkaz: Polatsk
  - Wikidata: Polotsk
(anglicky)
Polacak
Fotografie na Radzima.org
Historické pohledy na Polock
ePOLOTSK.com

Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické, ruské a německé Wikipedie.

@@ Řádek 44: / Řádek 44: @@
 == Pamětihodnosti ==
 * '''Chrám svaté Sofie''', založený v letech 1030-1060, současně s chrámy v [[Kijev]]ě a v [[Novgorod]]ě. Od roku 1596 byl uniatský, roku 1705 jej obsadilo ruské vojsko Petr I. Veliký|Petra Velikého a umístilo do něho sklad prachu, který roku 1710 vybuchl a budovu zničil. V letech 1738-1750 byl postaven nový barokní chrám se dvěma věžemi, od roku 1839 pravoslavný, který byl roku 1924 proměněn v muzeum. Za války byl těžce poškozen a po roce 1990 obnoven a přestavěn. Slouží jako muzeum a koncertní síň. Před chrámem je jeden z tzv. Borisových kamenů s kříži a nápisy z 11. století.
-* '''Klášter svaté Efrosiny Polocké''', založený 1128, s kostelem Proměnění Páně z roku 1161 a dalšími budovami z 19. století.
+* '''Klášter svaté Efrosiny Polocké''', založený 1128, s kostelem Proměnění Páně z roku 1161 a dalšími budovami z 19. století. V srpnu 2011 tým ruských a běloruských expertů nalezl fresku českého světce svatého Václava (907-935). Jde zřejmě o jeho jediné vyobrazení v pravoslavném kostele na území Ruska, Ukrajiny nebo Běloruska.
-* Bývalý '''Bogojavlenský klášter''' z 18. století, budova bývalé jezuitské koleje a další. V srpnu 2011 tým ruských a běloruských expertů nalezl fresku českého světce svatého Václava (907-935). Jde zřejmě o jeho jediné vyobrazení v pravoslavném kostele na území Ruska, Ukrajiny nebo Běloruska.
+* Bývalý '''Bogojavlenský klášter''' z 18. století, budova bývalé jezuitské koleje a další.
 == Galerie ==