Bedřich Diviš Weber: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 20. 6. 2011, 16:17

Bedřich Diviš Weber (také Friedrich Dionys nebo Dionysius) (9. října 1766, Velichov u Karlových Varů – 25. prosince 1842, Praha) byl český hudební skladatel, hudební vědec a pedagog.

Život

Nejprve studoval bohosloví a filosofii, později práva. Vedle toho studoval hudbu a ta se pro něj stala celoživotním zaměstnáním. V mládí se setkal s Mozartem při jeho návštěvě Prahy a toto setkání ovlivnilo jeho hudební zaměření do budoucích let. Spolu se skladateli Václavem Janem Tomáškem a Janem Augustinem Vitáskem patřil ke konzervativnímu proudu pražského hudebního života, který neměl příliš pochopení pro nastupující romantismus v hudbě. To však nebránilo tomu, aby na koncertech, které organizoval, neuváděl postklasická díla Ludwiga van Beethovena a Carla Marii von Webera. V roce 1832 dokonce uvedl 1. symfonii C-dur Richarda Wagnera.

V roce 1808 reagoval na podnět pražské hudbymilovné šlechty k založení školy pro výchovu orchestrálních hudebníků. Po vzoru pařížské a milánské konzervatoře vypracoval organizační základy a osnovy. Napoleonské války vznik školy poněkud pozdržely, ale v roce 1811 mohl být zahájen první školní rok a on se tak stal prvním ředitelem Pražské konzervatoře. Sám na ní vyučoval a psal pro ni učebnice. V letech 1839–1842 byl vedle toho i ředitelem pražské varhanické školy.

Byl hudebníkem širokého zaměření. Kromě skladatelské, pedagogické a organizační činnosti byl významným hudebním teoretikem. Zabýval se technickým vývojem hudebních nástrojů a na žádost nevyššího purkrabí Františka Antonína Kolovrata-Libštejnského zpracoval výsledky gubernální sběratelské akce, která probíhala v letech 1819–1820 a uspořádal historicky první sbírku lidových českých písní s nápěvy známou jako Kolovratský rukopis (Sammlung böhmischern Nationallieder – 1823).

Dílo

Skladatelské dílo

König der Genien (opera, 1800, Praha)
Kanzuma aneb Perla opět nalezená (také Boj o lásku – opera)
Mädchenmarkt (opera)
Kantáty, mše a drobnější chrámové skladby
Instrumentální koncerty
Taneční skladby (menuety,ländlery, čtverylky, ale i skladby pro dechovku)
Četné skladby pro klavír (i koncerty s orchestrem) a písně

Literární dílo

Das Konservatorium der Musik zu Prag (informační spis – 1817)
Allgemeine theoretisch-praktische Vorschule der Musik (1828)
Theoretisch-praktisches Lehrbuch der Harmonielehre und das Generalbasses (4 svazky v letech 1830–1834)
Allgemeine musikalische Zeichenlehre (1841)

Hudební nástroje

zlepšení konstrukce záklopkové soustavy lesních rohů
zlepšení konstrukce ventilů trubek
pákový systém přelaďování tympánů

Literatura

Československý hudební slovník II (M–Ž), 1965, SHV, Praha

Externí odkazy

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 [[Image:D weber.jpg|thumb|Weberův portrét od Josefa Eduarda Teltschera]]
-'''Bedřich Diviš Weber''' (také '''Friedrich Dionys''' nebo '''Dionysius''') ([[9. říjen|9. října]] [[1766]], [[Velichov]] u [[Karlovy Vary|Karlových Varů]] – [[25. prosinec|25. prosince]] [[1842]], [[Praha]]) byl český hudební skladatel, hudební vědec a pedagog.
+'''Bedřich Diviš Weber''' (také '''Friedrich Dionys''' nebo '''Dionysius''') ([[9. říjen|9. října]] [[1766]], [[Velichov]] u [[Karlovy Vary|Karlových Varů]] – [[25. prosinec|25. prosince]] [[1842]], [[Praha]]) byl český [[hudební skladatel]], [[hudební vědec]] a [[pedagog]].
 ==Život==
-Weber studoval nejprve bohosloví a filosofii, později práva. Vedle toho studoval hudbu a ta se pro něj stala celoživotním zaměstnáním. V mládí se setkal s [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozartem]] při jeho návštěvě [[Praha|Prahy]] a toto setkání ovlivnilo jeho hudební zaměření do budoucích let. Spolu se skladateli [[Václav Jan Křtitel Tomášek| Václavem Janem Tomáškem]] a [[Jan Nepomuk Augustin Vitásek|Janem Augustinem Vitáskem]] patřil ke konzervativnímu proudu pražského hudebního života, který neměl příliš pochopení pro nastupující [[romantismus]] v hudbě. To však nebránilo tomu, aby na koncertech, které organizoval, neuváděl postklasická díla [[Ludwig van Beethoven|Ludwiga van Beethovena]] a [[Carl Maria von Weber|Carla Marii von Webera]]. V roce [[1832]] dokonce uvedl 1. symfonii C-dur [[Richard Wagner|Richarda Wagnera]].
+Nejprve studoval [[bohosloví]] a filosofii, později práva. Vedle toho studoval hudbu a ta se pro něj stala celoživotním zaměstnáním. V mládí se setkal s [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozartem]] při jeho návštěvě [[Praha|Prahy]] a toto setkání ovlivnilo jeho hudební zaměření do budoucích let. Spolu se skladateli [[Václav Jan Křtitel Tomášek| Václavem Janem Tomáškem]] a [[Jan Nepomuk Augustin Vitásek|Janem Augustinem Vitáskem]] patřil ke konzervativnímu proudu pražského hudebního života, který neměl příliš pochopení pro nastupující [[romantismus]] v hudbě. To však nebránilo tomu, aby na koncertech, které organizoval, neuváděl postklasická díla [[Ludwig van Beethoven|Ludwiga van Beethovena]] a [[Carl Maria von Weber|Carla Marii von Webera]]. V roce [[1832]] dokonce uvedl 1. symfonii C-dur [[Richard Wagner|Richarda Wagnera]].
-V roce [[1808]] reagoval na podnět pražské hudbymilovné šlechty k založení školy pro výchovu orchestrálních hudebníků. Po vzoru [[paříž]]ské a [[milán]]ské konzervatoře vypracoval organizační základy a osnovy. [[Napoleonské války]] vznik školy poněkud pozdržely, ale v roce [[1811]] mohl být zahájen první školní rok a Weber se stal prvním ředitelem [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoře]]. Sám na ní vyučoval a psal pro ni učebnice. V letech [[1839]]–[[1842]] byl vedle toho i ředitelem [[Varhanická škola v Praze|pražské varhanické školy]].
+V roce [[1808]] reagoval na podnět pražské hudbymilovné šlechty k založení školy pro výchovu orchestrálních hudebníků. Po vzoru [[paříž]]ské a [[milán]]ské konzervatoře vypracoval organizační základy a osnovy. [[Napoleonské války]] vznik školy poněkud pozdržely, ale v roce [[1811]] mohl být zahájen první školní rok a on se tak stal prvním ředitelem [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoře]]. Sám na ní vyučoval a psal pro ni [[učebnice]]. V letech [[1839]]–[[1842]] byl vedle toho i ředitelem [[Varhanická škola v Praze|pražské varhanické školy]].
 Byl hudebníkem širokého zaměření. Kromě skladatelské, pedagogické a organizační činnosti byl významným hudebním teoretikem. Zabýval se technickým vývojem hudebních nástrojů a na žádost nevyššího [[purkrabí]] Františka Antonína Kolovrata-Libštejnského zpracoval výsledky gubernální sběratelské akce, která probíhala v letech [[1819]]–[[1820]] a uspořádal historicky první sbírku lidových českých písní s nápěvy známou jako ''Kolovratský rukopis'' (''Sammlung böhmischern Nationallieder'' – [[1823]]).