Mozková plena: Porovnání verzí
nevím proč ale s tím uprightem to nefunguje... |
+blány |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Meninges-en.svg|thumb|Od pokožky dovnitř směrem k mozku: toto schéma zachycuje průřez stěnou hlavy člověka v oblasti mozkovny: odshora dolů to je [[kůže]], [[okostice]], [[lebeční kost]], [[tvrdá plena]], [[pavučnice]] a [[omozečnice]]]] |
[[Soubor:Meninges-en.svg|thumb|Od pokožky dovnitř směrem k mozku: toto schéma zachycuje průřez stěnou hlavy člověka v oblasti mozkovny: odshora dolů to je [[kůže]], [[okostice]], [[lebeční kost]], [[tvrdá plena]], [[pavučnice]] a [[omozečnice]]]] |
||
'''Mozkové pleny''' ([[řečtina|řec]]. [[singulár|jedn. č.]]. ''meninx'' a [[plurál|množ. č.]] ''meninges'') či také '''mozkové obaly''' jsou tenké [[vazivo]]vé vrstvy, které obalují [[mozek]] a [[mícha|míchu]] (tedy celý [[centrální nervový systém]]).<ref name=butler /> U různých skupin [[obratlovci|obratlovců]] vzniká různý počet mozkových plen. Obecně však všechny slouží k ochraně citlivých nervových struktur uvnitř, a proto k jejich rozvoji dochází především u suchozemských skupin obratlovců. |
'''Mozkové pleny''' ([[řečtina|řec]]. [[singulár|jedn. č.]]. ''meninx'' a [[plurál|množ. č.]] ''meninges'') či také '''mozkové obaly''' nebo '''blány''' jsou tenké [[vazivo]]vé vrstvy, které obalují [[mozek]] a [[mícha|míchu]] (tedy celý [[centrální nervový systém]]).<ref name=butler /> U různých skupin [[obratlovci|obratlovců]] vzniká různý počet mozkových plen. Obecně však všechny slouží k ochraně citlivých nervových struktur uvnitř, a proto k jejich rozvoji dochází především u suchozemských skupin obratlovců. |
||
U ryb se vyskytuje pouze jedna vazivová vrstva, tzv. „[[primitivní meninx]]“ (''ectomeninx''<ref name=rocek>{{citace elektronické monografie| url=http://rocek.gli.cas.cz/Courses/Microsoft%20Word%20-%20Morfologie18def.pdf| titul= Obecná morfologie živočichů, Nervová soustava| příjmení=Roček|jméno=Zbyněk| vydavatel=Geologický ústav AV ČR}}</ref>). U [[obojživelníci|obojživelníků]] a [[plazi|plazů]] se vyskytují již pleny dvě, vnější [[dura mater]] a vnitřní tenký [[sekundární meninx]]<ref name=butler /> (též ''leptomeninx''<ref name=rocek />). U [[savci|savců]]<ref name=rocek /> (a podle některých zdrojů také u [[ptáci|ptáků]]<ref name=butler />) se vyskytují dokonce tři pleny: uvnitř je tzv. [[pia mater]] (omozečnice, ale doslova „něžná matka“), uprostřed je [[pavučnice|arachnoidea]] (pavučnice) a vně je opět dura mater (tvrdá plena, doslova „tvrdá matka“). Názvy obsahující v sobě slovo „matka“ pocházejí z antického přesvědčení, že mozkové pleny jsou základem pro všechny ostatní membrány v těle.<ref name=butler>{{citace monografie| titul = Comparative vertebrate neuroanatomy: evolution and adaptation| jméno=Ann B. | příjmení= Butler | jméno2= William | příjmení2= Hodos| vydavatel=John Wiley and Sons|rok= 2005 |Počet stran= 715}}</ref> Co se týče funkcí, dost napoví skutečnost, že pavučnice není prakticky prokrvena, zatímco omozečnice je plná drobných vlásečnic a přiléhá těsně k mozku a míše a vyživuje je.<ref name=rocek /> |
U ryb se vyskytuje pouze jedna vazivová vrstva, tzv. „[[primitivní meninx]]“ (''ectomeninx''<ref name=rocek>{{citace elektronické monografie| url=http://rocek.gli.cas.cz/Courses/Microsoft%20Word%20-%20Morfologie18def.pdf| titul= Obecná morfologie živočichů, Nervová soustava| příjmení=Roček|jméno=Zbyněk| vydavatel=Geologický ústav AV ČR}}</ref>). U [[obojživelníci|obojživelníků]] a [[plazi|plazů]] se vyskytují již pleny dvě, vnější [[dura mater]] a vnitřní tenký [[sekundární meninx]]<ref name=butler /> (též ''leptomeninx''<ref name=rocek />). U [[savci|savců]]<ref name=rocek /> (a podle některých zdrojů také u [[ptáci|ptáků]]<ref name=butler />) se vyskytují dokonce tři pleny: uvnitř je tzv. [[pia mater]] (omozečnice, ale doslova „něžná matka“), uprostřed je [[pavučnice|arachnoidea]] (pavučnice) a vně je opět dura mater (tvrdá plena, doslova „tvrdá matka“). Názvy obsahující v sobě slovo „matka“ pocházejí z antického přesvědčení, že mozkové pleny jsou základem pro všechny ostatní membrány v těle.<ref name=butler>{{citace monografie| titul = Comparative vertebrate neuroanatomy: evolution and adaptation| jméno=Ann B. | příjmení= Butler | jméno2= William | příjmení2= Hodos| vydavatel=John Wiley and Sons|rok= 2005 |Počet stran= 715}}</ref> Co se týče funkcí, dost napoví skutečnost, že pavučnice není prakticky prokrvena, zatímco omozečnice je plná drobných vlásečnic a přiléhá těsně k mozku a míše a vyživuje je.<ref name=rocek /> |
||
Verze z 4. 11. 2010, 01:08
Mozkové pleny (řec. jedn. č.. meninx a množ. č. meninges) či také mozkové obaly nebo blány jsou tenké vazivové vrstvy, které obalují mozek a míchu (tedy celý centrální nervový systém).[1] U různých skupin obratlovců vzniká různý počet mozkových plen. Obecně však všechny slouží k ochraně citlivých nervových struktur uvnitř, a proto k jejich rozvoji dochází především u suchozemských skupin obratlovců.
U ryb se vyskytuje pouze jedna vazivová vrstva, tzv. „primitivní meninx“ (ectomeninx[2]). U obojživelníků a plazů se vyskytují již pleny dvě, vnější dura mater a vnitřní tenký sekundární meninx[1] (též leptomeninx[2]). U savců[2] (a podle některých zdrojů také u ptáků[1]) se vyskytují dokonce tři pleny: uvnitř je tzv. pia mater (omozečnice, ale doslova „něžná matka“), uprostřed je arachnoidea (pavučnice) a vně je opět dura mater (tvrdá plena, doslova „tvrdá matka“). Názvy obsahující v sobě slovo „matka“ pocházejí z antického přesvědčení, že mozkové pleny jsou základem pro všechny ostatní membrány v těle.[1] Co se týče funkcí, dost napoví skutečnost, že pavučnice není prakticky prokrvena, zatímco omozečnice je plná drobných vlásečnic a přiléhá těsně k mozku a míše a vyživuje je.[2]
