Měšek II. Lambert: Porovnání verzí
→Literatura: +lit. |
m Robot opravil přesměrování na Boleslav Chrabrý - Změněn(y) odkaz(y) na Boleslav I. Chrabrý |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Mieszko II.jpg|thumb|right|Portrét z 19. století od [[Jan Matejko|Jana Matejka]].]] |
[[Soubor:Mieszko II.jpg|thumb|right|Portrét z 19. století od [[Jan Matejko|Jana Matejka]].]] |
||
'''Měšek II. Lambert''' ([[990]] – [[10. května]] [[1034]]) byl [[Seznam polských panovníků|polský panovník]] z rodu [[Piastovci|Piastovců]], v letech [[1025]]–[[1031]] polský král, v letech [[1032]]–[[1034]] kníže, syn [[Boleslav Chrabrý|Boleslava I. Chrabrého]] a jeho třetí ženy Enmildy. K jeho sourozencům patřili starší bratr [[Bezprym]], mladší bratr Ota a sestra Matylda. Se svou ženou [[Richeza Lotrinská|Richezou Lotrinskou]] měl syna [[Kazimír I. Obnovitel|Kazimíra]] a dceru Gertrudu. Pod dojmem konce jeho vlády, kdy došlo k takřka úplnému rozkladu polského státu, dostal neoprávněně přízvisko ''Gnuśny'' („lenivý“), ale na začátku se projevoval jako schopný panovník a ani v období krize nehrál pasívní roli. |
'''Měšek II. Lambert''' ([[990]] – [[10. května]] [[1034]]) byl [[Seznam polských panovníků|polský panovník]] z rodu [[Piastovci|Piastovců]], v letech [[1025]]–[[1031]] polský král, v letech [[1032]]–[[1034]] kníže, syn [[Boleslav I. Chrabrý|Boleslava I. Chrabrého]] a jeho třetí ženy Enmildy. K jeho sourozencům patřili starší bratr [[Bezprym]], mladší bratr Ota a sestra Matylda. Se svou ženou [[Richeza Lotrinská|Richezou Lotrinskou]] měl syna [[Kazimír I. Obnovitel|Kazimíra]] a dceru Gertrudu. Pod dojmem konce jeho vlády, kdy došlo k takřka úplnému rozkladu polského státu, dostal neoprávněně přízvisko ''Gnuśny'' („lenivý“), ale na začátku se projevoval jako schopný panovník a ani v období krize nehrál pasívní roli. |
||
Polské království rychle upadlo, když Měškovi bratři [[Bezprym]] a Ota využili jeho několikaletých sporů s [[Seznam panovníků Svaté říše římské|císařem Svaté říše římské]] [[Konrád II. Sálský|Konrádem II. Sálským]] a zorganizovali proti němu koalici [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] a [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]]. Roku [[1031]] Konrád II. dobyl [[Lužice|Lužici]] a [[Seznam vládců Kyjevské Rusi|kyjevský kníže]] [[Jaroslav I. Moudrý|Jaroslav Moudrý]] [[Červeňské hrady]]. Bezprym se svými příznivci a s ruskou vojenskou pomocí dobyl sídelní hrad [[Hnězdno]] a získal trůn. V souladu s dohodou ihned uznal císařovu svrchovanost, vzdal se královského titulu a na důkaz vděčnosti odeslal do Říše polské královské insignie. To vyvolalo velkou nespokojenost mezi polskými velmoži a způsobilo jeho brzký pád. |
Polské království rychle upadlo, když Měškovi bratři [[Bezprym]] a Ota využili jeho několikaletých sporů s [[Seznam panovníků Svaté říše římské|císařem Svaté říše římské]] [[Konrád II. Sálský|Konrádem II. Sálským]] a zorganizovali proti němu koalici [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] a [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]]. Roku [[1031]] Konrád II. dobyl [[Lužice|Lužici]] a [[Seznam vládců Kyjevské Rusi|kyjevský kníže]] [[Jaroslav I. Moudrý|Jaroslav Moudrý]] [[Červeňské hrady]]. Bezprym se svými příznivci a s ruskou vojenskou pomocí dobyl sídelní hrad [[Hnězdno]] a získal trůn. V souladu s dohodou ihned uznal císařovu svrchovanost, vzdal se královského titulu a na důkaz vděčnosti odeslal do Říše polské královské insignie. To vyvolalo velkou nespokojenost mezi polskými velmoži a způsobilo jeho brzký pád. |
||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
{{Panovník|barva=red|soubor=PB Piast2 CoA.png|pred=[[Boleslav Chrabrý]]|kdy=[[1025]]–[[1031]]|co=[[Seznam polských panovníků|Polský král]]|po=[[Bezprym]]|jmeno=Měšek II. Lambert|}} |
{{Panovník|barva=red|soubor=PB Piast2 CoA.png|pred=[[Boleslav I. Chrabrý|Boleslav Chrabrý]]|kdy=[[1025]]–[[1031]]|co=[[Seznam polských panovníků|Polský král]]|po=[[Bezprym]]|jmeno=Měšek II. Lambert|}} |
||
{{Panovník|barva=red|soubor=PB Piast2 CoA.png|pred=[[Bezprym]]|kdy=[[1032]]–[[1034]]|co=[[Seznam polských panovníků|Polský kníže]]|po=[[Kazimír I. Obnovitel]]|jmeno=Měšek II. Lambert|}} |
{{Panovník|barva=red|soubor=PB Piast2 CoA.png|pred=[[Bezprym]]|kdy=[[1032]]–[[1034]]|co=[[Seznam polských panovníků|Polský kníže]]|po=[[Kazimír I. Obnovitel]]|jmeno=Měšek II. Lambert|}} |
||
Verze z 4. 3. 2010, 12:59
Měšek II. Lambert (990 – 10. května 1034) byl polský panovník z rodu Piastovců, v letech 1025–1031 polský král, v letech 1032–1034 kníže, syn Boleslava I. Chrabrého a jeho třetí ženy Enmildy. K jeho sourozencům patřili starší bratr Bezprym, mladší bratr Ota a sestra Matylda. Se svou ženou Richezou Lotrinskou měl syna Kazimíra a dceru Gertrudu. Pod dojmem konce jeho vlády, kdy došlo k takřka úplnému rozkladu polského státu, dostal neoprávněně přízvisko Gnuśny („lenivý“), ale na začátku se projevoval jako schopný panovník a ani v období krize nehrál pasívní roli.
Polské království rychle upadlo, když Měškovi bratři Bezprym a Ota využili jeho několikaletých sporů s císařem Svaté říše římské Konrádem II. Sálským a zorganizovali proti němu koalici Svaté říše římské a Kyjevské Rusi. Roku 1031 Konrád II. dobyl Lužici a kyjevský kníže Jaroslav Moudrý Červeňské hrady. Bezprym se svými příznivci a s ruskou vojenskou pomocí dobyl sídelní hrad Hnězdno a získal trůn. V souladu s dohodou ihned uznal císařovu svrchovanost, vzdal se královského titulu a na důkaz vděčnosti odeslal do Říše polské královské insignie. To vyvolalo velkou nespokojenost mezi polskými velmoži a způsobilo jeho brzký pád.
Měškovi nezbylo než uprchnout do Čech, kde se dostal do dočasného zajetí knížete Oldřicha. Roztržka mezi Oldřichem a císařem však zabránila jeho vydání do císařových rukou. Po vraždě Bezpryma v roce 1032 se Měšek vrátil do Polska a opět se ujal vlády, ale už nemohl ignorovat požadavky Konráda II. a na jednání v Merserburku v roce 1033 byl donucen vzdát se královského titulu, uznat svrchovanost císaře a podělit se s příbuznými o moc v zemi. Polsko bylo rozděleno na tři úděly, jimž vládl Měšek, jeho bratr Ota a bratranec Dětřich, vnuk Měška I. Ota však téhož roku zemřel a po vyhnání Dětřicha se Měškovi podařilo zemi opět sjednotit, ale následujícího roku zahynul úkladnou smrtí z rukou svého dvořana. Ta se stala signálem pro vzpouru velmožů proti centrální moci. Jeho syn Kazimír (pozdější Kazimír I. Obnovitel) musel z chaosem zmítané země uprchnout.
Literatura
- Gallus Anonymus. Kroniky a činy polských knížat a vládců. Praha: Argo, 2009. 162 s. ISBN 978-80-257-0206-2.
- LABUDA, Gerard. Mieszko II. Król Polski. Poznań: Wydawnictwo Poznańske, 2008. 236 s. ISBN 978-83-7177-502-4. (polsky)