Ratifikace: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Verze 4667927 uživatele 93.99.128.247 (diskuse) zrušena Ne všechny smlouvy, viz níže v článku |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Ratifikace''' (z [[latina|lat.]] ''ratus'', platný a ''facere'', udělat) znamená závazné potvrzení platnosti zvláště důležitého dokumentu, typicky mezinárodní smlouvy případně ústavy. |
'''Ratifikace''' (z [[latina|lat.]] ''ratus'', platný a ''facere'', udělat) znamená závazné potvrzení platnosti zvláště důležitého dokumentu, typicky mezinárodní smlouvy případně ústavy. |
||
mezinárodní smlouvy mají povahu ústavních dokumentů a jsou nadřazeny domácímu (národnímu) právu. Proto se u nich obvykle vyžaduje kromě běžného podpisu předsedy vlády či ministra při uzavírání dohody ještě další krok, totiž ratifikace. Formu ratifikace určují ústavy. Například v [[USA]] ratifikuje mezinárodní smlouvy Senát dvoutřetinovou většinou a ve [[Spojené království|Velké Británii]] vláda jménem královny. V [[Německo|Německu]] smlouvy ratifikuje president,<ref>http://www.bpb.de/popup/popup_lemmata.html?guid=U6NU2I </ref>. |
Závažné mezinárodní smlouvy mají povahu ústavních dokumentů a jsou nadřazeny domácímu (národnímu) právu. Proto se u nich obvykle vyžaduje kromě běžného podpisu předsedy vlády či ministra při uzavírání dohody ještě další krok, totiž ratifikace. Formu ratifikace určují ústavy. Například v [[USA]] ratifikuje mezinárodní smlouvy Senát dvoutřetinovou většinou a ve [[Spojené království|Velké Británii]] vláda jménem královny. V [[Německo|Německu]] smlouvy ratifikuje president,<ref>http://www.bpb.de/popup/popup_lemmata.html?guid=U6NU2I </ref>. |
||
V [[Česká republika|České republice]] se ratifikačního procesu účastní obě komory Parlamentu, a to na základě [[Ústava ČR|Ústavy ČR]], Hlavy druhé, článku 49 u mezinárodních smluv:<br /> |
V [[Česká republika|České republice]] se ratifikačního procesu účastní obě komory Parlamentu, a to na základě [[Ústava ČR|Ústavy ČR]], Hlavy druhé, článku 49 u mezinárodních smluv:<br /> |
Verze z 1. 12. 2009, 21:56
Ratifikace (z lat. ratus, platný a facere, udělat) znamená závazné potvrzení platnosti zvláště důležitého dokumentu, typicky mezinárodní smlouvy případně ústavy.
Závažné mezinárodní smlouvy mají povahu ústavních dokumentů a jsou nadřazeny domácímu (národnímu) právu. Proto se u nich obvykle vyžaduje kromě běžného podpisu předsedy vlády či ministra při uzavírání dohody ještě další krok, totiž ratifikace. Formu ratifikace určují ústavy. Například v USA ratifikuje mezinárodní smlouvy Senát dvoutřetinovou většinou a ve Velké Británii vláda jménem královny. V Německu smlouvy ratifikuje president,[1].
V České republice se ratifikačního procesu účastní obě komory Parlamentu, a to na základě Ústavy ČR, Hlavy druhé, článku 49 u mezinárodních smluv:
a) upravujících práva a povinnosti osob,
b) spojeneckých, mírových a jiných politických,
c) z nichž vzniká členství České republiky v mezinárodní organizaci,
d) hospodářských, jež jsou všeobecné povahy,
e) u dalších věcí, jejichž úprava je vyhrazena zákonem.
Dále je pak třeba k ratifikaci mezinárodních smluv, a to na základě Ústavy, Hlavy třetí, článku 63, 1b), podpis prezidenta republiky.
Na ratifikaci se může případně podílet i institut lidového hlasování (referendum). Smysl je v tom, aby platnost smlouvy nezávisela na okamžité politické situaci, jak ji vyjadřuje složení vlády. Je však samozřejmé, že podpis mezinárodní smlouvy příslušné vládní činitele zavazuje, aby ratifikaci v rámci svých možností podporovali.
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
- Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.