Andrijan Nikolajev: Porovnání verzí
m robot přidal: sr:Andrijan Nikolajev |
m robot přidal: ja:アンドリアン・ニコラエフ |
||
Řádek 60: | Řádek 60: | ||
[[hu:Andrijan Grigorjevics Nyikolajev]] |
[[hu:Andrijan Grigorjevics Nyikolajev]] |
||
[[it:Andrijan Grigor'evič Nikolaev]] |
[[it:Andrijan Grigor'evič Nikolaev]] |
||
[[ja:アンドリアン・ニコラエフ]] |
|||
[[nl:Andrian Nikolajev]] |
[[nl:Andrian Nikolajev]] |
||
[[no:Andrijan Nikolajev]] |
[[no:Andrijan Nikolajev]] |
Verze z 5. 4. 2009, 09:44
Andrijan Grigorievič Nikolajev, rusky Николаев, Андриян Григорьевич, (5. září 1929 Šoršely, Čuvašská autonomní republika, SSSR - 3. července 2004 Čeboksary, Rusko), byl sovětský kosmonaut čuvašské národnosti.
Život
Do svých 14 let neopustil rodnou vesničku a pomáhal otci na poli. V roce 1944 dokončil základní sedmiletou školu a nastoupil na lesnickou průmyslovku. Do školy chodil denně 15 km pěšky. Když školu ukončil, byl jmenován mistrem dřevařského střediska, pracoval v lese. V roce 1950 nastouoil vojenskou službu. Brzy byl poslán na vojenské letecké učiliště v podhůří masivu Ťan-šan, ve Frunze. Zde se během výuky v letech 1951-1954 naučil létat i na reaktivních letounech
Od roku 1960 byl mezi kandidáty na kosmonauty ve Hvězdném městečku. Roku 1962 se stal pátým kosmonautem světa.
V roce 1963, po svém prvním letu se oženil s kosmonautkou Těreškovovou. Měli spolu dceru Jelenu. Roku 1980 se jejich manželství rozpadlo, Těreškovová se vdala za lékaře Šapošnikova.
V roce 1968 ukončil Vojenskou akademii leteckého inženýrství. Dne 26.ledna 1982 byl vyřazen z týmu kosmonautů. Byl také v Praze při otevření první stanice kosmických letů v tehdejším Československu.
Lety do vesmíru
Zprvu byl jmenován náhradníkem letu Germana Titova a pak již do vesmíru letěl. Ve Vostoku 3 byl sám, obletěl Zemi čtyřiašedesátkrát a protože byl na orbitě i Vostok 4, jednalo se o první skupinový let.
Dva roky poté byl velitelem kosmické lodě Sojuz 9, tehdy se jednalo o nejdelší, tedy rekordní let. Partnerem v lodi mu byl Vitalij Sevasťjanov.
Závěr života
V roce 1996 se stal poslancem v ruském parlamentu. V té době byl generálmajorem. Zemřel na srdeční infarkt, když se ve věku 75 let účastnil jako hlavní rozhodčí Celoruských sportovních her venkova v Čeboksarech v ruském Povolží.
Zdroje
Literatura
- CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. [s.l.]: Práce, 1982.