Kosmopolitismus: Porovnání verzí
m robot přidal: en:Cosmopolitanism |
m typo |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
Slovo patrně poprvé použil řecký [[kynismus|kynický]] filosof [[Diogenes ze Sinopé]] (5. stol. př. n. l.), který když se ho ptali, odkud pochází, odpověděl prý: „Jsem občan světa“.<ref>[[Díogenés Laertios]], ''Životy slavných filosofů''.</ref> Snahu o překlenutí místních a národních rozdílů převzali později [[stoicismus|stoikové]], podle nichž je člověk občanem jednak svého města, jednak celého světa. Toto rozšíření obzoru a překonání jazykových i kulturních bariér silně podporovalo [[křesťanství]], které také relativizovalo národní rozdíly. V novověku tímto směrem uvažoval například [[Immanuel Kant]], který v několika spisech dokonce hovoří o možnostech světové vlády.<ref>I. Kant, ''K věčnému míru'' a ''Metafysika mravů''. </ref> |
Slovo patrně poprvé použil řecký [[kynismus|kynický]] filosof [[Diogenes ze Sinopé]] (5. stol. př. n. l.), který když se ho ptali, odkud pochází, odpověděl prý: „Jsem občan světa“.<ref>[[Díogenés Laertios]], ''Životy slavných filosofů''.</ref> Snahu o překlenutí místních a národních rozdílů převzali později [[stoicismus|stoikové]], podle nichž je člověk občanem jednak svého města, jednak celého světa. Toto rozšíření obzoru a překonání jazykových i kulturních bariér silně podporovalo [[křesťanství]], které také relativizovalo národní rozdíly. V novověku tímto směrem uvažoval například [[Immanuel Kant]], který v několika spisech dokonce hovoří o možnostech světové vlády.<ref>I. Kant, ''K věčnému míru'' a ''Metafysika mravů''. </ref> |
||
Kosmopolitismus vznikl jako individuální reakce vzdělaných lidí na [[nacionalismus|nacionalismy]] 19. století, zejména pod vlivem [[ |
Kosmopolitismus vznikl jako individuální reakce vzdělaných lidí na [[nacionalismus|nacionalismy]] 19. století, zejména pod vlivem [[Velká francouzská revoluce|Francouzské revoluce]] a [[Napoleon Bonaparte|napoleonských]] válek, kdy se témata občanské rovnosti a svobody šířila přes hranice států. Významným zastáncem kosmopolitismu byl například [[Stendhal]]. Národní hnutí jej často pokládala za svého nepřítele a i v české společnosti se někdy používal jako hanlivé označení – například vůči [[Karel Hynek Mácha|Máchovi]]. Důkladný rozbor kosmopolitismu podal [[Masaryk]], například v „České otázce“.<ref>''Ottův slovník naučný'', heslo Kosmopolitismus</ref> |
||
== Kritika == |
== Kritika == |
||
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
===Externí odkazy=== |
===Externí odkazy=== |
||
*[http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/284459-kosmopolitismus ''Ottův slovník naučný'', heslo Kosmopolitismus] |
*[http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/284459-kosmopolitismus ''Ottův slovník naučný'', heslo Kosmopolitismus] |
||
| ⚫ | |||
*{{en}} |
|||
| ⚫ | |||
===Literatura=== |
===Literatura=== |
||
Verze z 8. 2. 2009, 02:37
Kosmopolitismus (z řec. kosmos, svět, a polis, obec), česky světoobčanství, je teoretický postoj člověka, který chce být občanem kdekoli na světě. Takový člověk se nazývá kosmopolita.
Původ
Slovo patrně poprvé použil řecký kynický filosof Diogenes ze Sinopé (5. stol. př. n. l.), který když se ho ptali, odkud pochází, odpověděl prý: „Jsem občan světa“.[1] Snahu o překlenutí místních a národních rozdílů převzali později stoikové, podle nichž je člověk občanem jednak svého města, jednak celého světa. Toto rozšíření obzoru a překonání jazykových i kulturních bariér silně podporovalo křesťanství, které také relativizovalo národní rozdíly. V novověku tímto směrem uvažoval například Immanuel Kant, který v několika spisech dokonce hovoří o možnostech světové vlády.[2]
Kosmopolitismus vznikl jako individuální reakce vzdělaných lidí na nacionalismy 19. století, zejména pod vlivem Francouzské revoluce a napoleonských válek, kdy se témata občanské rovnosti a svobody šířila přes hranice států. Významným zastáncem kosmopolitismu byl například Stendhal. Národní hnutí jej často pokládala za svého nepřítele a i v české společnosti se někdy používal jako hanlivé označení – například vůči Máchovi. Důkladný rozbor kosmopolitismu podal Masaryk, například v „České otázce“.[3]
Kritika
Kosmopolitismus je postoj vzdělaných jednotlivců a jako takový byl předmětem kritik jako elitářský. Podstatnější námitka spočívá v tom, že kosmopolitismus přehlíží úlohu a význam jazyka: každý kosmopolita musí i tento svůj postoj vyjadřovat v určitém jazyce, který je někde srozumitelný a jinde nikoli. Člověk se do společnosti integruje především jazykem a pokud žije někde, kde „domácí“ jazyk neovládá, žije tam jako cizinec, případně turista a s místní společností může mít jen omezené a spíše povrchní vztahy.
Odkazy
Reference
- ↑ Díogenés Laertios, Životy slavných filosofů.
- ↑ I. Kant, K věčnému míru a Metafysika mravů.
- ↑ Ottův slovník naučný, heslo Kosmopolitismus
Související články
Externí odkazy
- Ottův slovník naučný, heslo Kosmopolitismus
- (anglicky) Stanford encyclopedia of philosophy, heslo Cosmopolitanism
Literatura
- A. Ferrara, Nedostatek soudnosti? Evropská a kosmopolitní otázka. Praha: Filosofia 2007 - 136 s. ISBN 978-80-7007-257-8