Kagjüpa: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
PetrVera (diskuse | příspěvky)
m typo: Düsum Khjenpa, Šest nauk Náropy, Náropa
A0 (diskuse | příspěvky)
m Robot opravil přesměrování na Karma Kagjü - Změněn(y) odkaz(y) na Karma-kagjü; cosmetic changes
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Flagkarmapa.svg|left|150px]]
[[Soubor:Flagkarmapa.svg|left|150px]]
'''Kagjüpa''' ([[Tibetština|tibetsky]] བཀའ་བརྒྱུད་, ve [[Wylieho transkripce|Wylieho transkipci]] ''Bka’-brgjud-pa''), též '''linie Kagjü''', je vedle [[Gelugpa|Gelugpy]], [[Sakjapa|Sakjapy]] a [[Ňingmapa|Ňingmapy]] jedna ze čtyř velkých škol [[tibetský buddhismus|tibetského buddhismu]]. Škola vznikla v [[11. století]]. Jako jiné školy i Kagjüpa se nevyhla štěpení na různé další školy - dnes je asi nejznámější škola [[Karma Kagjü]] v čele s [[karmapa|karmapou]].
'''Kagjüpa''' ([[Tibetština|tibetsky]] བཀའ་བརྒྱུད་, ve [[Wylieho transkripce|Wylieho transkipci]] ''Bka’-brgjud-pa''), též '''linie Kagjü''', je vedle [[Gelugpa|Gelugpy]], [[Sakjapa|Sakjapy]] a [[Ňingmapa|Ňingmapy]] jedna ze čtyř velkých škol [[tibetský buddhismus|tibetského buddhismu]]. Škola vznikla v [[11. století]]. Jako jiné školy i Kagjüpa se nevyhla štěpení na různé další školy - dnes je asi nejznámější škola [[Karma-kagjü|Karma Kagjü]] v čele s [[karmapa|karmapou]].


== Vznik ==
== Vznik ==
Řádek 9: Řádek 9:


== Rozštěpení hnutí ==
== Rozštěpení hnutí ==
Již v rané fázi se hnutí rozštěpilo na čtyři školy. Jenda z nich, Phagmodupa-kagjü se rozdělila na dalších osm, z čehož Dugpa-kagjü a Digung-kagjü se udržely dodnes.<ref>{{citace knihy | jméno = Jan | příjmení = Filipský | příjmení2 = Liščák | jméno2 = Vladimír| příjmení3 = Heroldová | jméno3 = Helena a kol| titul = Lexikon východní moudrosti | vydání = 1 | vydavatel = Votobia | místo = Olomouc | rok = 1996 | strany = 214 | isbn = 80-7198-168-0 }}</ref> Jeden z Gampopových žáků, [[Düsum Khjenpa]], byl rozpoznán jako první [[karmapa]] (v překladu ''„pán buddhovské aktivity“''). Tato škola, známá jako [[Karma Kagjü]], zavedla jako první v Tibetu nástupnictví vědomě převtěleného představitele - tzv. [[tulku]]. [[Karma Pakši]] byl jako dítě určen za převtělence [[Düsum Khjenpa|Düsuna Khjenpa]]. Jak plynuly generace [[karmapa|karmapů]], škola získávala na čím dál větší vážnosti.
Již v rané fázi se hnutí rozštěpilo na čtyři školy. Jenda z nich, Phagmodupa-kagjü se rozdělila na dalších osm, z čehož Dugpa-kagjü a Digung-kagjü se udržely dodnes.<ref>{{citace knihy | jméno = Jan | příjmení = Filipský | příjmení2 = Liščák | jméno2 = Vladimír| příjmení3 = Heroldová | jméno3 = Helena a kol| titul = Lexikon východní moudrosti | vydání = 1 | vydavatel = Votobia | místo = Olomouc | rok = 1996 | strany = 214 | isbn = 80-7198-168-0 }}</ref> Jeden z Gampopových žáků, [[Düsum Khjenpa]], byl rozpoznán jako první [[karmapa]] (v překladu ''„pán buddhovské aktivity“''). Tato škola, známá jako [[Karma-kagjü|Karma Kagjü]], zavedla jako první v Tibetu nástupnictví vědomě převtěleného představitele - tzv. [[tulku]]. [[Karma Pakši]] byl jako dítě určen za převtělence [[Düsum Khjenpa|Düsuna Khjenpa]]. Jak plynuly generace [[karmapa|karmapů]], škola získávala na čím dál větší vážnosti.


=== Čtyři hlavní školy ===
=== Čtyři hlavní školy ===
*'''[[Karma Kagjü]]''' - známá též jako ''Kamtsang Kagjü'', založená [[Düsum Khjenpa|prvním karmapou]]
*'''[[Karma-kagjü|Karma Kagjü]]''' - známá též jako ''Kamtsang Kagjü'', založená [[Düsum Khjenpa|prvním karmapou]]
*'''[[Barom Kagjü]]''' - založená Barompa Darma Wangčugem
*'''[[Barom Kagjü]]''' - založená Barompa Darma Wangčugem
*'''[[Tsalpa Kagjü]]''' - založená Zangju Dragpa Darma Dragem (Zhang Rinpočhe)
*'''[[Tsalpa Kagjü]]''' - založená Zangju Dragpa Darma Dragem (Zhang Rinpočhe)
Řádek 27: Řádek 27:


== Odkazy ==
== Odkazy ==
===Citace a reference===
=== Citace a reference ===
<references/>
<references/>


===Zdroje===
=== Zdroje ===
* {{citace knihy | jméno = Jan | příjmení = Filipský | příjmení2 = Liščák | jméno2 = Vladimír| příjmení3 = Heroldová | jméno3 = Helena a kol| titul = Lexikon východní moudrosti | vydání = 1 | vydavatel = Votobia | místo = Olomouc | rok = 1996 | isbn = 80-7198-168-0 }}
* {{citace knihy | jméno = Jan | příjmení = Filipský | příjmení2 = Liščák | jméno2 = Vladimír| příjmení3 = Heroldová | jméno3 = Helena a kol| titul = Lexikon východní moudrosti | vydání = 1 | vydavatel = Votobia | místo = Olomouc | rok = 1996 | isbn = 80-7198-168-0 }}
* {{Citace knihy | příjmení = Hrabal | jméno = F. R | rok = 1998 | titul = Lexikon náboženských hnutí, sekt a duchovních společností | vydavatel = CAD PRESS | místo = Bratislava}}
* {{Citace knihy | příjmení = Hrabal | jméno = F. R | rok = 1998 | titul = Lexikon náboženských hnutí, sekt a duchovních společností | vydavatel = CAD PRESS | místo = Bratislava}}
* {{citace knihy | jméno = Karel | příjmení = Werner | odkaz na autora = Karel Werner | titul = Náboženskí tradice Asie: od Indie po Japonsko | vydání = 1 | vydavatel = Masarykova univerzita | místo = Brno | rok = 2002 | isbn = 80-210-2978-1 }}
* {{citace knihy | jméno = Karel | příjmení = Werner | odkaz na autora = Karel Werner | titul = Náboženskí tradice Asie: od Indie po Japonsko | vydání = 1 | vydavatel = Masarykova univerzita | místo = Brno | rok = 2002 | isbn = 80-210-2978-1 }}


===Související články===
=== Související články ===
* [[Tibetský buddhismus]]
* [[Tibetský buddhismus]]
* [[Gelugpa]]
* [[Gelugpa]]
Řádek 41: Řádek 41:
* [[Sakjapa]]
* [[Sakjapa]]


=== Externí odkazy===
=== Externí odkazy ===
{{Portál|Buddhismus}}
{{Portál|Buddhismus}}
[http://www.tibinfo.cz/clanek.php?id=332 Nové školy tibetského buddhismu na stránkách Sdružení Lungta]
[http://www.tibinfo.cz/clanek.php?id=332 Nové školy tibetského buddhismu na stránkách Sdružení Lungta]


[[Kategorie:Kagjüpa| ]]
[[Kategorie:Kagjüpa| ]]

Verze z 1. 4. 2008, 19:19

Kagjüpa (tibetsky བཀའ་བརྒྱུད་, ve Wylieho transkipci Bka’-brgjud-pa), též linie Kagjü, je vedle Gelugpy, Sakjapy a Ňingmapy jedna ze čtyř velkých škol tibetského buddhismu. Škola vznikla v 11. století. Jako jiné školy i Kagjüpa se nevyhla štěpení na různé další školy - dnes je asi nejznámější škola Karma Kagjü v čele s karmapou.

Vznik

Vlastním zakladatelem školy Kagjüpa byl Gampopa (1079-1154), avšak podle tradice byl jejím původcem Marpa Čhökji Lodö (1012-1096).[1] Marpa byl nejprve žákem Dogmiho. Za nedlouho však shledal, že jeho guru není ten pravý a vydal se do Indie hledat nového duchovního učitele. Našel Nádapádu, v Tibetu známého spíše pod jménem Náropa. Strávil s ním mnoho let a přejal od něj Šest nauk Náropy. Mezi Marpovy žáky patřil i Milaräpa, jehož žákem byl sám zakladatel školy Kagjüpa Gampopa. Gampopa založil první klášter školy a byl jedním z prvních tibetských autorů duchovních spisů.[2]

Učení

Jádro učení školy Kagjüpa tvoří soubor učení vadžrajány zvaný Mahámudra[3] a systém jógických cvičení známy jako "šestero nauk" či "Šest nauk Náropy".

Rozštěpení hnutí

Již v rané fázi se hnutí rozštěpilo na čtyři školy. Jenda z nich, Phagmodupa-kagjü se rozdělila na dalších osm, z čehož Dugpa-kagjü a Digung-kagjü se udržely dodnes.[4] Jeden z Gampopových žáků, Düsum Khjenpa, byl rozpoznán jako první karmapa (v překladu „pán buddhovské aktivity“). Tato škola, známá jako Karma Kagjü, zavedla jako první v Tibetu nástupnictví vědomě převtěleného představitele - tzv. tulku. Karma Pakši byl jako dítě určen za převtělence Düsuna Khjenpa. Jak plynuly generace karmapů, škola získávala na čím dál větší vážnosti.

Čtyři hlavní školy

Odkazy

Citace a reference

  1. WERNER, Karel. Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2978-1. S. 625. 
  2. WERNER, Karel. Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2978-1. S. 625-626. 
  3. HRABAL, F. R. Lexikon náboženských hnutí, sekt a duchovních společností. Bratislava: CAD PRESS, 1998. S. 186. 
  4. FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0. S. 214. 

Zdroje

  • FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0. 
  • HRABAL, F. R. Lexikon náboženských hnutí, sekt a duchovních společností. Bratislava: CAD PRESS, 1998. 
  • WERNER, Karel. Náboženskí tradice Asie: od Indie po Japonsko. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2978-1. 

Související články

Externí odkazy

Portál: BuddhismusŠablona {{Související portál}} je určena pro použití pouze v popisech kategorií, zde se však nachází v jiném jmenném prostoru: "článek". Prosíme, tuto šablonu odtud odstraňte!

Nové školy tibetského buddhismu na stránkách Sdružení Lungta