Durandova linie: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
upřes.dle odkazu (Strnad, s.757)
+kat.
Řádek 37: Řádek 37:
[[Kategorie:Geografie Íránu]]
[[Kategorie:Geografie Íránu]]
[[Kategorie:Badachšán]]
[[Kategorie:Badachšán]]
[[Kategorie:Hraniční spory]]


[[de:Durand-Linie]]
[[de:Durand-Linie]]

Verze z 30. 12. 2007, 19:59

Durandova linie (na mapě vyznačena červenou linkou)

Durandova linie (anglicky Durand Line, případně Zero Line) je označení pro afghánsko-pákistánskou hranici. Vede od íránsko-afghánské hranice až k hranici pákistánsko-čínské, v délce 2 640 kilometrů.

Historie

Durandova linie je výsledkem afghánsko-britských jednání, která probíhala mezi afghánskou vládou a misí vyslanou do Kábulu indickým místokrálem v roce 1893. Misi vedl tajemník ministerstva zahraničí vlády tehdejší Britské Indie Mortimer Durand, podle něhož je linie pojmenována.[1]

Delimitace Durandovy linie byla dokončena v roce 1896.[2] Při souběžných jednáních s Persií byl vymezen i nejsevernější bod dnešní íránsko- pákistánské hranice a společná anglo-ruská komise vymezila v roce 1895 i východní část afghánsko-ruských hranic. Touto delimitací afghánsko-ruských hranic vznikl tzv. Vachánský koridor.[3][4]

Hraniční spor

Po vzniku Pákistánu v roce 1947 Afghánistán vícekrát prohlásil, že Durandova linie mu byla Brity vnucena a po několik desetiletí její platnost opakovaně zpochybňoval. Paštúnské kmeny, jejichž území tato linie uměle rozdělila, její existenci od samého počátku neuznaly a dodnes se snaží ji ignorovat.[5]

Reference

  1. Strnad a kol. (2003), str. 757
  2. Roux (2007), str. 323
  3. Strnad a kol. (2003), str. 757
  4. Roux (2007), str. 323
  5. Strnad a kol. (2003), str. 757

Literatura

  • Roux, Jean-Paul: Dějiny Střední Asie, Nakladatelství Lidové noviny (2007), Praha, ISBN 978-80-7106-867-9
  • Strnad, Jaroslav, Filipský, Jan, Holman, Jaroslav, Vavroušková, Stanislava: Dějiny Indie, Nakladatelství Lidové noviny (2003), Praha, ISBN 80-7106-493-9

Související články

Externí zdroje