Wikipedista:NoJin/Pískoviště 2: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 19: | Řádek 19: | ||
Po absolvování střední výtvarné školy byl přijat do [[Ateliér klasických malířských technik prof. Zdeňka Berana|Ateliéru klasických malířských technik prof. Zdeňka Berana]] na [[Akademie výtvarných umění v Praze|Akademii výtvarných umění v Praze]]. Jeho spolužáky byli v té době Markéta Urbanová, Dagmar Hamsíková, [[Jan Mikulka]], Marek Slavík nebo Daniel Pitín. Během šesti let, které Kubík strávil v Beranově ateliéru (1996-2002), mohl plně uplatnit svou mimořádnou technickou zdatnost i přirozené tíhnutí k tvorbě starých mistrů. Věnoval se převážně malbě zátiší a kresbě živého modelu a jeho práce, včetně těch nejranějších, byly na AVU pravidelně vystavovány pro mimořádnou bravuru provedení. Škola nabízela možnosti zahraničních stáží, které plně využíval a během studia tak navštívil výstavy Rembrandta, Carravaggia nebo Michelangela. Ovlivnili ho i současní umělci jako [[Francis Bacon]] nebo [[Lucian Freud]] a proto v letech 2002-2004 pokračoval ve studiu v Ateliéru intermediální tvorby [[Milan Knížák|Milana Knížáka]]. |
Po absolvování střední výtvarné školy byl přijat do [[Ateliér klasických malířských technik prof. Zdeňka Berana|Ateliéru klasických malířských technik prof. Zdeňka Berana]] na [[Akademie výtvarných umění v Praze|Akademii výtvarných umění v Praze]]. Jeho spolužáky byli v té době Markéta Urbanová, Dagmar Hamsíková, [[Jan Mikulka]], Marek Slavík nebo Daniel Pitín. Během šesti let, které Kubík strávil v Beranově ateliéru (1996-2002), mohl plně uplatnit svou mimořádnou technickou zdatnost i přirozené tíhnutí k tvorbě starých mistrů. Věnoval se převážně malbě zátiší a kresbě živého modelu a jeho práce, včetně těch nejranějších, byly na AVU pravidelně vystavovány pro mimořádnou bravuru provedení. Škola nabízela možnosti zahraničních stáží, které plně využíval a během studia tak navštívil výstavy Rembrandta, Carravaggia nebo Michelangela. Ovlivnili ho i současní umělci jako [[Francis Bacon]] nebo [[Lucian Freud]] a proto v letech 2002-2004 pokračoval ve studiu v Ateliéru intermediální tvorby [[Milan Knížák|Milana Knížáka]]. |
||
Tomáš Kubík byl již během studia oceněn jako mimořádný talent, když ve druhém ročníku získal Ateliérovou cenu a Cenu rektora AVU (1998) a roku 2000 cenu Ministra školství za mimořádné výsledky v oboru malba. V témže roce uspěl i v soutěži o reprezentativní portrét prof. JUDr. [[Karel Malý|Karla Malého]] pro portrétní galerii rektorů Univerzity Karlovy v [[Karolinum|Karolinu]].<ref>[http://forum.cuni.cz/fukVI07/artes.html Pocta? Neberu to tak..., Forum UK, 2000]</ref> Jeho obraz ''Scény z manželského života'' zakoupila roku 2004 [[Národní galerie v Praze]]. Obrazy z jeho první zahraniční výstavy v USA (2002) byly rozprodány do soukromých sbírek. |
Tomáš Kubík byl již během studia oceněn jako mimořádný talent, když ve druhém ročníku získal Ateliérovou cenu a Cenu rektora AVU (1998) a roku 2000 cenu Ministra školství za mimořádné výsledky v oboru malba. V témže roce uspěl i v soutěži o reprezentativní portrét prof. JUDr. [[Karel Malý|Karla Malého]] pro portrétní galerii rektorů Univerzity Karlovy v [[Karolinum|Karolinu]].<ref>[http://forum.cuni.cz/fukVI07/artes.html Pocta? Neberu to tak..., Forum UK, 2000]</ref> Jeho obraz ''Scény z manželského života'' zakoupila roku 2004 [[Národní galerie Praha|Národní galerie v Praze]]. Obrazy z jeho první zahraniční výstavy v USA (2002) byly rozprodány do soukromých sbírek. |
||
Po ukončení studia na Akademii se věnoval aktivně pohybovému divadlu a tanci ale malbu neopustil a maloval menší formáty, portrétní zakázky, ilustrace a storyboardy/komixy pro reklamní a filmové agentury. Roku 2017 se oženil a roku 2019 se narodil syn Mikuláš. Tomáš Kubík působí také jako pedagog malby. Od roku 2010 začal ve svém atelieru přijímat žáky na individuální lekce malby a roku 2012 spoluzaložil uměleckou školu v Praze 1, kterou vedl do roku 2018.<ref>[https://www.idnes.cz/praha/zpravy/malirska-skola-tomase-kubika.A130228_1895308_praha-zpravy_ab Do nové školy pro malíře v Praze 1 mohou chodit děti i začátečníci, iDNES, 3.3.2013]</ref> Tehdy přenechal své podíly svému společníkovi, abych se mohl naplno věnovat jenom malbě. |
Po ukončení studia na Akademii se věnoval aktivně pohybovému divadlu a tanci ale malbu neopustil a maloval menší formáty, portrétní zakázky, ilustrace a storyboardy/komixy pro reklamní a filmové agentury. Roku 2017 se oženil a roku 2019 se narodil syn Mikuláš. Tomáš Kubík působí také jako pedagog malby. Od roku 2010 začal ve svém atelieru přijímat žáky na individuální lekce malby a roku 2012 spoluzaložil uměleckou školu v Praze 1, kterou vedl do roku 2018.<ref>[https://www.idnes.cz/praha/zpravy/malirska-skola-tomase-kubika.A130228_1895308_praha-zpravy_ab Do nové školy pro malíře v Praze 1 mohou chodit děti i začátečníci, iDNES, 3.3.2013]</ref> Tehdy přenechal své podíly svému společníkovi, abych se mohl naplno věnovat jenom malbě. |
||
Řádek 38: | Řádek 38: | ||
V cyklu Smrt a dívka (2018) využil jako model bílý sádrový odlitek tváře který umožňuje studovat jemné nuance reliéfu při různém nasvícení. Jde o tradiční akademickou disciplínu, která seznamovala žáky s antickým dědictvím a grisaillovou technikou kresby. Model přitom sám o sobě vyvolává napětí mezi neosobní sádrou a emocionálně vypjatým, romantickým tématem.<ref>Tomáš Kubík, 2021, s. 19</ref> |
V cyklu Smrt a dívka (2018) využil jako model bílý sádrový odlitek tváře který umožňuje studovat jemné nuance reliéfu při různém nasvícení. Jde o tradiční akademickou disciplínu, která seznamovala žáky s antickým dědictvím a grisaillovou technikou kresby. Model přitom sám o sobě vyvolává napětí mezi neosobní sádrou a emocionálně vypjatým, romantickým tématem.<ref>Tomáš Kubík, 2021, s. 19</ref> |
||
Tomáš Kubík často do obrazů, které jsou inspirované klasickou malbou, vkládá |
Tomáš Kubík často do obrazů, které jsou inspirované klasickou malbou a vytvořené stejnou technikou, vkládá některé cizorodé detaily aby bylo zřejmé, že se jedná o současné dílo.<ref>[https://dabpraha.rozhlas.cz/michelangelo-v-lockdownu-je-zakazanou-vystavou-na-kterou-se-mohou-jednotlivci-8452674 Václav Müller, Michelangelo v Lockdownu je „zakázanou výstavou“, na kterou se mohou jednotlivci přijít podívat osobně, Radio DAB Praha, 23.3.2021]</ref> Idealizované Michelangelovy mužské akty ze stropu Sixtinské kaple zvané Ignudi mu posloužily jako kompoziční předlohy pro hyperrealistické mužské akty.<ref>Dílo týdne: Tomáš Kubík - Ignudo I, Reflex, 25.3.2021</ref> K jejich ztvárnění si poněkud provokativně zvolil současné lidské typy z fitcentra s výraznou muskulaturou, tetováním a stejnoměrně opálenou pokožkou ze solária. Malíř přitom musel původní manýristickou kompozici, určenou pro podhled, transponovat do reálné, věrohodné a nenásilné polohy.<ref>Tomáš Kubík, 2021, s. 19</ref> |
||
=== Výstavy === |
=== Výstavy === |
||
==== Autorské ==== |
==== Autorské ==== |
Verze z 4. 9. 2021, 17:49
Tomáš Kubík | |
---|---|
Tomáš Kubík (2021) | |
Narození | 15. 10. 1977, Pelhřimov |
Vzdělání | Akademie výtvarných umění v Praze |
Povolání | malíř |
Tomáš Kubík (* 15. 10. 1977, Pelhřimov) je český malíř.
Život
Tomáš Kubík pochází z rodiny výtvarníka, reklamního grafika a ředitele místního kulturního střediska v Pelhřimově, který oba své syny vedl k výtvarnému umění i hudbě. Po ukončení základní školy absolvoval v letech 1992-1996 Výtvarnou školu Václava Hollara v Praze a kromě kreslení a malby si osvojil grafické techniky, modelování a fotografii. Chodil kopírovat mistrovská díla do Národní galerie a se svým spolužákem Zdeňkem Daňkem se věnoval malbě krajin v plenéru. Od mládí hraje na příčnou flétnu.
Po absolvování střední výtvarné školy byl přijat do Ateliéru klasických malířských technik prof. Zdeňka Berana na Akademii výtvarných umění v Praze. Jeho spolužáky byli v té době Markéta Urbanová, Dagmar Hamsíková, Jan Mikulka, Marek Slavík nebo Daniel Pitín. Během šesti let, které Kubík strávil v Beranově ateliéru (1996-2002), mohl plně uplatnit svou mimořádnou technickou zdatnost i přirozené tíhnutí k tvorbě starých mistrů. Věnoval se převážně malbě zátiší a kresbě živého modelu a jeho práce, včetně těch nejranějších, byly na AVU pravidelně vystavovány pro mimořádnou bravuru provedení. Škola nabízela možnosti zahraničních stáží, které plně využíval a během studia tak navštívil výstavy Rembrandta, Carravaggia nebo Michelangela. Ovlivnili ho i současní umělci jako Francis Bacon nebo Lucian Freud a proto v letech 2002-2004 pokračoval ve studiu v Ateliéru intermediální tvorby Milana Knížáka.
Tomáš Kubík byl již během studia oceněn jako mimořádný talent, když ve druhém ročníku získal Ateliérovou cenu a Cenu rektora AVU (1998) a roku 2000 cenu Ministra školství za mimořádné výsledky v oboru malba. V témže roce uspěl i v soutěži o reprezentativní portrét prof. JUDr. Karla Malého pro portrétní galerii rektorů Univerzity Karlovy v Karolinu.[1] Jeho obraz Scény z manželského života zakoupila roku 2004 Národní galerie v Praze. Obrazy z jeho první zahraniční výstavy v USA (2002) byly rozprodány do soukromých sbírek.
Po ukončení studia na Akademii se věnoval aktivně pohybovému divadlu a tanci ale malbu neopustil a maloval menší formáty, portrétní zakázky, ilustrace a storyboardy/komixy pro reklamní a filmové agentury. Roku 2017 se oženil a roku 2019 se narodil syn Mikuláš. Tomáš Kubík působí také jako pedagog malby. Od roku 2010 začal ve svém atelieru přijímat žáky na individuální lekce malby a roku 2012 spoluzaložil uměleckou školu v Praze 1, kterou vedl do roku 2018.[2] Tehdy přenechal své podíly svému společníkovi, abych se mohl naplno věnovat jenom malbě.
První účast Tomáše Kubíka na soutěži, kterou pořádá The Royal Society of Portrait Painters v Londýně, mu roku 2021 přinesla zvláštní ocenění (Highly Commended) od Burke’s Peerage Foundation Award for Classically Inspired Portrait za portrét David v renesančním stylu. Porota do soutěže vybrala i další Kubíkův portrét Valeria.[3]
Dílo
Během studia na střední škole Tomáš Kubík maloval v plenéru a tíhl k impresionistické malbě. V prvním ročníku na Akademii se věnoval převážně malbě zátiší a už v první sérii obrazů, kterou začínal původně v postimpresionistickém stylu podle Cézanna, přešel s tím, jak se aranžovaná jablka postupně kazila, k realistické malbě trompe l'oeil. Nakonec vznikla na toto téma série pěti zátiší s jablky a kompoty na kostkované vlněné dece s názvem Studie rozkladu (1997).[4] Jeho veristická zátiší zobrazují většinou zcela obyčejné objekty, jako suchou aloe v květináči nebo svazky cibule, zcela v souladu s estetikou prosazovanou prof. Beranem.
Výraznou inspirací pro vlastní tvorbu byly zahraniční cesty a bezprostřední dojmy z maleb Rembrandta, Carravaggia nebo Michelangela i Belvederské torzo.[5] Mramorové řecké torzo z 1. stol. před začátkem letopočtu svou dokonalostí ovlivnilo celé generace umělců počínaje italskou renesancí.
K malbě portrétu přešel Kubík rozsáhlou sérií portrétních studií svých výrazů v zrcadle, které nakonec převedl do "skupinového autoportrétu" Klon (1998-1999), v němž několikrát opakuje autoportrét v jakési hluchoněmé vřavě, studující vlastní tvář ve složitém světelném režimu. Uplatnil zde Rembrandtovu psychologizaci postav, Carravaggiův šerosvit[6] a smysl pro detail i napodobení lidových typů charakteristické pro holandské malby. Pro Kubíkovu figurální malbu je typický kontrast mezi novobarokní teatrálností a psychologickou nejistotou, či ironizujícím sebezpytem postav reagujících na vnější svět.[7] Autoportrét pak znovu využil v sérii přípravných skic pro portrét vojáka v tankistické přilbě (Autoportrét v helmě, 1997-1998), ve Velkém autoportrétu v ateliéru (1997), portrétní studii dle Vermeera (Vermeerova slina, 1997-1998) nebo v expresivní kompozici Autoportrét s figurínou (2001).
V té době začal pro studium šerosvitu používat box s umělým osvětlením po vzoru Tintoretta a namaloval sérii aktů podle živého modelu a volný cyklus figurálních kompozic na téma lidských vztahů (2000-2001). První z dvojice rozměrných obrazů Scény z manželského života (2004) zakoupila Národní galerie v Praze, druhou kompozici na podobné téma nazvanou Máří Magdaléna, vytvořil roku 2019 a byla vystavena na velkém přehledu evropské figurativní malby Figurativas v MEAM Museum v Barceloně.[8] Kubík se s oblibou věnuje mnohafigurálním kompozicím, kde může využít své technické schopnosti i individuální charakterizaci postav, které předtím studuje v přípravných skicách v ateliéru (Večeře v Jordaensově stylu , 1998-1999, Čtyři mudrcové, 1999).
V cyklu Smrt a dívka (2018) využil jako model bílý sádrový odlitek tváře který umožňuje studovat jemné nuance reliéfu při různém nasvícení. Jde o tradiční akademickou disciplínu, která seznamovala žáky s antickým dědictvím a grisaillovou technikou kresby. Model přitom sám o sobě vyvolává napětí mezi neosobní sádrou a emocionálně vypjatým, romantickým tématem.[9]
Tomáš Kubík často do obrazů, které jsou inspirované klasickou malbou a vytvořené stejnou technikou, vkládá některé cizorodé detaily aby bylo zřejmé, že se jedná o současné dílo.[10] Idealizované Michelangelovy mužské akty ze stropu Sixtinské kaple zvané Ignudi mu posloužily jako kompoziční předlohy pro hyperrealistické mužské akty.[11] K jejich ztvárnění si poněkud provokativně zvolil současné lidské typy z fitcentra s výraznou muskulaturou, tetováním a stejnoměrně opálenou pokožkou ze solária. Malíř přitom musel původní manýristickou kompozici, určenou pro podhled, transponovat do reálné, věrohodné a nenásilné polohy.[12]
Výstavy
Autorské
- 2002 Tomáš Kubík: Selected paintings and drawings, Galerie Design Lab, Miami (Fl.), USA
- 2015 Tomáš Kubík: Kresby, Alina Gallery, Karlovy Vary
- 2019 Tomáš Kubík: Kresby, myšlenky, záznamy..., Zimní refektář Královské kanonie premonstrátů na Strahově
- 2021 Tomáš Kubík: Michlangelo v Lockdownu, Galerie Art mozaika, Praha[13]
Kolektivní
- 1997 Panoráma manýrismu, Galerie U prstenu, Praha
- 1997/1998 Poslední obraz / The last Picture, Galerie Rudolfinum, Praha
- 2000/2001 Současná minulost. Česká postmoderní moderna 1960-2000, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Oblastní galerie Vysočiny, Jihlava[14]
- 2003 Akademie výtvarných umění: Intermediální škola profesora Milana Knížáka, Wortnerův dům Alšovy jihočeské galerie, České Budějovice
- 2003 Nejmladší / The youngest: Přehlídka výtvarného umění nejmladší generace z let 1995 - 2003 (Exhibition of the youngest Generation Art from 1995 - 2003), Veletržní palác, Praha
- 2004 Diplomanti AVU 2004, Moderní galerie AVU, Praha
- 2005 Velikonoce, Galerie U prstenu, Praha
- 2005 Pražské ateliéry, Galerie Novoměstská radnice, Praha
- 2006 IV. Zlínský salon mladých: První společná přehlídka českých a slovenských umělců do třiceti let, Dům umění Zlín, Zámek Zlín
- 2017 Fascinace skutečností: Hyperrealismus v české malbě / Fascination with Reality: Hyperrealism in Czech Painting, Muzeum umění Olomouc - Muzeum moderního umění, Olomouc
- 2019 Artista Art Spoon, Villa Baruchello, Porto San Elpidio, Itálie
- 2019-2020 Figurativas, MEAM Museum, Barcelona
- 2019-2020 Už je nejhůř, Galerie 90°, Černošice
- 2020 LA Art Show, Los Angeles, USA
- 2021 Royal Society of Portrait Painters Annual Exhibition, London, UK
Reference
- ↑ Pocta? Neberu to tak..., Forum UK, 2000
- ↑ Do nové školy pro malíře v Praze 1 mohou chodit děti i začátečníci, iDNES, 3.3.2013
- ↑ Burke’s Peerage Foundation Award for Classically Inspired Portrait, Tomáš Kubík: David in Renaissance style
- ↑ Josef Záruba, 2021, s. 11
- ↑ Musei Vaticani: The Belvedere Torso, 1st century B.C.
- ↑ Jan Stoss, Studenti vystavují v galerii U prstenu, Lidové noviny, červenec 1998
- ↑ Josef Záruba, 2021, s. 13
- ↑ Ze zavřených galerií: Výstava Michelangelo v Lockdownu prodloužena, rea, Novinky.cz, 23.4.2021
- ↑ Tomáš Kubík, 2021, s. 19
- ↑ Václav Müller, Michelangelo v Lockdownu je „zakázanou výstavou“, na kterou se mohou jednotlivci přijít podívat osobně, Radio DAB Praha, 23.3.2021
- ↑ Dílo týdne: Tomáš Kubík - Ignudo I, Reflex, 25.3.2021
- ↑ Tomáš Kubík, 2021, s. 19
- ↑ Ivan Černý: Pozvání na cyklus „Zakázaných výstav“, České novinky, 26.3.2021
- ↑ Postmoderna v dílech českých výtvarníků, MF DNES, 15.2.2001
Literatura
Katalogy a monografie
- Tomáš Kubík: Kresby, myšlenky, záznamy..., text Jan Kříž, 66 s., Galerie Art Mozaika, Spolek Mozaika, Praha 2019
- Josef Záruba, Tomáš Kubík, monografie 150 s., v přípravě
Souborné katalogy
- Zdeněk Beran, Patrik Šimon, Osvobozování jistoty (Fenomén klasické malby 90 let), Eminent Praha 1997
- Vlastimil Tetiva, Současná minulost (Česká postmoderní moderna 1960–2000), 176 s., Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou 2000, ISBN 80-85857-37-5
- Petr Pastrňák a kol., Nejmladší / The youngest (Přehlídka výtvarného umění nejmladší generace z let 1995-2003 / Exhibition of the youngest Generation Art from 1995-2003), 156 s., Národní galerie v Praze 2003, ISBN 80-7035-199-3
- Karolína Bayerová, Iva Nesvadbová, Lubomír Voleník, Art Prague (Veletrh současného umění / Contemporary Art Fair), 68 s., ART PRAGUE o.s. 2003
- Milan Knížák, Akademie výtvarných umění v Praze (Intermediální škola profesora Milana Knížáka), 40 s., Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou 2003, ISBN 80-85857-65-0
- Michael Rittstein, Diplomanti AVU 2004, 60 s.
- Jan Kříž, Akty v akci (Výstava absolventů ateliéru klasické malby prof. Zdeňka Berana), 20 s., ISBN 80-239-5736-8
- Jan Kříž, Pražské ateliéry, 84 s., Galerie U prstenu 2005
- Ludvík Ladislav Ševeček, IV. Zlínský salon mladých / Zlín Youth Salon (První společná přehlídka českých a slovenských umělců do třiceti let / The first Joint Surwey of Czech and Slovak Artists under the Age of Thirty), 144 s., Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, p. o. 2006, ISBN 80-85052-63-6
- Barbora Kundračíková (ed.), Fascinace skutečností / Fascination with Reality (Hyperrealismus v české malbě / Hyperrealism in Czech Painting), 282 s., Muzeum umění Olomouc 2017, ISBN 978-80-88103-21-9