Kružba: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 3. 12. 2007, 22:54

Vrchol kružby tvořený pětilaločnou kružnicí a dvěma trojlisty

Kružba je pro gotiku (a také sakrální stavby severské renesance) charakteristický souměrný architektonický prvek, vyplňující oblouky oken, arkád, zábradlí a tympanonů.

Historie

První pravou kružbu nalezneme v chórové kapli katedrály v Remeši z 13. století, kde byla použita šestilaločná kružba.

Nejjednodušší kružby jsou založeny na kruhových obloucích př.Chartres (1220).

Po nich následují kružby ve tvaru paprskového kola, jaké mají rozety západního průčelí katedrály Notre Dame v Paříži.

Funkce

Tento geometrický prvek byl konstruován kružidlem, takže gotická kružba je často nazývána zkamenělá geometrie. Vzájemné vztahy mezi geometrickými prvky v gotice měly symbolický význam. Spojení geometrické systematičnosti a teologických nároků zformulovalo v gotickém slohu novou ideu krásy, která platila až do 16. století. Kružba nejdříve sloužila k rozčlenění plochy oken, později však byla využívána i k oživení a členění stěn.

Do kružeb oken církevních staveb jsou často vkládána barevná skla v dekorativním uspořádání nebo jako obrazy s biblickými výjevy - vitraje. Takto zasklená plocha neměla být širší než 60 až 80 cm a proto byla okna dělena na menší díly svislými sloupky, jež bylo nutné vyústit v oblouku zaklenutí.

Sloupky jsou většinou ukončeny trojlaločným obrazcem zvaným jeptiška.

V pozdní gotice je kružba hojně využívána o oltářním nástavci, na chórových lavicích, kazatelnách. Nacházíme ji i v gotické městské architektuře, například na štítech světských staveb.

Druhy

Nejdůležitější základní formou gotické kružby je lalok. V lomeném oblouku je v počátečním období (13. stol.) základním motivem kružnice. Podle počtu laloků rozeznáváme kružby:

třílaločnaté od roku 1200
čtyřlaločnaté
pětilaločné
šestilaločné (Notre Dame v Remeši)
sedmilaločné
mnoholaločné

jeptiška - trojlaločnatý obrazec zakončující gotickou kružbu či její část, pokud je okno děleno kamennými pruty (sloupky). V takovém případě zakončuje jeptiška každé jednotlivé pole. Skupina vedle sebe umístěných jeptišek pak odděluje vrcholovou část kružby s kruhovými laločnatými obrazci a spodní část členěnou vertikálními pruty. Jeptiška vznikla vložením symerticky umístěné dvojice nosů do základního lomeného tvaru gotického okna. Její název vychází z podobnosti prvku s lidskou postavou v hábitu.

Ve druhé polovině 14. století kružnice mizí a zůstávají jen sférické trojúhelníky a čtyřúhleníky. V tomto případě mluvíme o listech.

trojlist
čtyřlist atd.

Zvláštností v Anglické pozdní gotice je perpendikulární styl - kružba vytvořena pouze z spojených okenních prutů a zdůrazněňující vertikálnost. V Bathském opatství z 16. století.

Ve Francii se objevují paprskovité motivy (rayonantní gotika)

Z Francie (přes Holandsko a Severní Porýní) k nám vlivem Petra Parléře přicházejí tzv. plaménkové kružby (flaboyantní gotika). Velmi častý je motiv rotujících plaménků. Plaménky v ornamentu pozdní gotiky začínají se přetínat a ztrácejí tzv. nosy - vytažené hrotité konce prutů.

Pokud je kružba jen dekorativním prvkem rámu a nezaplňuje celou plochu otvoru, hovoříme o ažurové kružbě.

Často se vyskytuje jen v reliéfní formě, tzv. slepá, lípaná nebo panelová kružba. Tento způsob výzdoby vznikl jako nepřímý důsledek zasklívání oken malými tabulkami skla v olověných rámečcích.

Literatura

Wie erkenne ich? Die Kunst der Gotik (Jak je poznáme? Umění Gotiky). Knižní klub ISBN 80-242-1520-9

Podívejte se též na

Externí odkaz

Galerie kružba na Wikimedia Commons

Nákresy gotických oken s kružbami. Návod na narýsování kružby.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 [[Image:Schema.rosace.XIIIe.siecle.png|thumb|200px|Vrchol kružby tvořený pětilaločnou kružnicí a dvěma trojlisty]]
-[[Image:Roosvenster van de notre dame de paris.jpg|thumb|200px|Kruhové okno -[[rozeta]]-západního [[průčelí]] katedrály [[Notre Dame]] v [[Paříž|Paříži]] s kružbou ve formě paprskového kola vzniklo kolem 1225. Má průměr téměř 10m. Kružba byla modře osazena a poseta zlatými hvězdami]]
+[[Image:Roosvenster van de notre dame de paris.jpg|thumb|200px|Kruhové okno -[[rozeta]]-západního [[průčelí]] katedrály [[Katedrála Notre-Dame (Paříž)|Notre Dame]] v [[Paříž|Paříži]] s kružbou ve formě paprskového kola vzniklo kolem 1225. Má průměr téměř 10m. Kružba byla modře osazena a poseta zlatými hvězdami]]
 '''Kružba''' je pro [[gotika|gotiku]] (a také sakrální stavby severské [[renesance (umělecký sloh)|renesance]]) charakteristický souměrný architektonický prvek, vyplňující oblouky [[okno|oken]], [[Arkáda (architektura)|arkád]], zábradlí a [[tympanon]]ů.
@@ Řádek 41: / Řádek 41: @@
 * čtyřlist atd.
-[[Image:Bath abbey 3.JPG|thumb|left|200px| [[Bath]]ská katedrála. Okna hlavní lodi jsou příkladem [[perpendikulární styl|perpendikulárního stylu]]]][[Image:Gargoyles (Notre-Dame de Paris - South-West).JPG|thumb|right|200px| Slepá kružba s chrliči na katedrále [[Notre Dame]] v [[Paříž]]i]]Zvláštností v Anglické pozdní gotice je [[perpendikulární styl]] - kružba vytvořena pouze z spojených okenních prutů a zdůrazněňující vertikálnost. V [[Bath]]ském opatství z 16. století.
+[[Image:Bath abbey 3.JPG|thumb|left|200px| [[Bath]]ská katedrála. Okna hlavní lodi jsou příkladem [[perpendikulární styl|perpendikulárního stylu]]]][[Image:Gargoyles (Notre-Dame de Paris - South-West).JPG|thumb|right|200px| Slepá kružba s chrliči na katedrále [[Katedrála Notre-Dame (Paříž)|Notre Dame]] v [[Paříž]]i]]Zvláštností v Anglické pozdní gotice je [[perpendikulární styl]] - kružba vytvořena pouze z spojených okenních prutů a zdůrazněňující vertikálnost. V [[Bath]]ském opatství z 16. století.
 Ve Francii se objevují paprskovité motivy ([[rayonantní gotika]])