Berní rula: Porovnání verzí
m Robot: oprava ISBN |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Berní rula''' nebo také '''berní rola''' (staročeské ''berně'' znamená [[daň]]) je první úplný soupis daňových povinností v Českém království z roku [[1654]]. Je to významný historický pramen pro historickou [[demografie|demografii]], [[topografie|topografii]] i hospodářské dějiny Čech v době krátce po skončení [[třicetiletá válka|třicetileté války]]. Obdobný katastr pro území [[Morava|Moravy]] se nazývá [[lánový rejstřík]]. |
'''Berní rula''' nebo také '''berní rola''' (staročeské ''berně'' znamená [[daň]], odtud též lidové označení pro finanční úřad "berňák") je první úplný soupis daňových povinností v Českém království z roku [[1654]]. Je to významný historický pramen pro historickou [[demografie|demografii]], [[topografie|topografii]] i hospodářské dějiny Čech v době krátce po skončení [[třicetiletá válka|třicetileté války]]. Obdobný katastr pro území [[Morava|Moravy]] se nazývá [[lánový rejstřík]]. |
||
Stavovský český sněm rozhodl roku 1652/3 o provedení podrobného soupisu všeho berni podrobeného majetku ''(tedy poddanského)'' v Čechách. Za tím účelem byly ustanoveny čtyři visitační komise složené ze 4 osob - jeden zástupce za každý stav, které měly navštívit všechna panství a statky, prohlédnout vsi, poddanská pole, pořídit soupis berni podléhajících poddaných, tzv. "skutečně osedlých" a stanovit počet osedlých pro každou ves . "Osedlý" byl berní jednotkou rovnající se jednomu sedlákovi, nebo 4 chalupníkům, či 8 zahradníkům. Na osedlé byla přepočtena i řemesla a živnosti. Tento počet je dodatečně komisí připsán ke každé vsi a shrnut pro celé panství. Podle jejich počtu byly určovány berní podíly toho kterého panství a kraje.V době do jara [[1655]] sepsaly komise podle svých instrukcí všechny české kraje, Prahu a Kladsko, s výjimkou Chebska. Výsledkem "generální visitace země" je berní rula, obvykle datovaná do roku [[1654]]. |
Stavovský český sněm rozhodl roku 1652/3 o provedení podrobného soupisu všeho berni podrobeného majetku ''(tedy poddanského)'' v Čechách. Za tím účelem byly ustanoveny čtyři visitační komise složené ze 4 osob - jeden zástupce za každý stav, které měly navštívit všechna panství a statky, prohlédnout vsi, poddanská pole, pořídit soupis berni podléhajících poddaných, tzv. "skutečně osedlých" a stanovit počet osedlých pro každou ves . "Osedlý" byl berní jednotkou rovnající se jednomu sedlákovi, nebo 4 chalupníkům, či 8 zahradníkům. Na osedlé byla přepočtena i řemesla a živnosti. Tento počet je dodatečně komisí připsán ke každé vsi a shrnut pro celé panství. Podle jejich počtu byly určovány berní podíly toho kterého panství a kraje.V době do jara [[1655]] sepsaly komise podle svých instrukcí všechny české kraje, Prahu a Kladsko, s výjimkou Chebska. Výsledkem "generální visitace země" je berní rula, obvykle datovaná do roku [[1654]]. |
Verze z 22. 12. 2020, 16:43
Berní rula nebo také berní rola (staročeské berně znamená daň, odtud též lidové označení pro finanční úřad "berňák") je první úplný soupis daňových povinností v Českém království z roku 1654. Je to významný historický pramen pro historickou demografii, topografii i hospodářské dějiny Čech v době krátce po skončení třicetileté války. Obdobný katastr pro území Moravy se nazývá lánový rejstřík.
Stavovský český sněm rozhodl roku 1652/3 o provedení podrobného soupisu všeho berni podrobeného majetku (tedy poddanského) v Čechách. Za tím účelem byly ustanoveny čtyři visitační komise složené ze 4 osob - jeden zástupce za každý stav, které měly navštívit všechna panství a statky, prohlédnout vsi, poddanská pole, pořídit soupis berni podléhajících poddaných, tzv. "skutečně osedlých" a stanovit počet osedlých pro každou ves . "Osedlý" byl berní jednotkou rovnající se jednomu sedlákovi, nebo 4 chalupníkům, či 8 zahradníkům. Na osedlé byla přepočtena i řemesla a živnosti. Tento počet je dodatečně komisí připsán ke každé vsi a shrnut pro celé panství. Podle jejich počtu byly určovány berní podíly toho kterého panství a kraje.V době do jara 1655 sepsaly komise podle svých instrukcí všechny české kraje, Prahu a Kladsko, s výjimkou Chebska. Výsledkem "generální visitace země" je berní rula, obvykle datovaná do roku 1654.
U každého poddaného je uváděna celková rozloha jeho polí, výměra ozimů, jařin, počty dobytka. Nejsou uvedeni podruzi ani čeleď (to jest poddaní bez berního - zdanitelného majetku). Zachycovány jsou pusté osedlosti, vyhořelé usedlosti a nově se usazující poddaní v letech 1652-54. Uváděna jsou řemesla, pokud byla poddanými provozována. Nestejným způsobem komise zaznamenávaly mlýny, kostely, fary, lesy, počet ovčáckých mistrů a pacholků a také bonitu půdy.
Berní rula představuje důležitý krok v procesu budování absolutistického státu, který (zatím jen nesvobodné) zdaňuje sám, a to na základě přesnějších údajů o každé usedlosti jednotlivě. Byla základem pro výběr daní až do reformy roku 1712, která zahrnula i svobodné, a do reformy Marie Terezie z roku 1749 až 1756, založené už na výměře a výnosu pozemků. Přesné vyměření jednotlivých pozemků katastru na základě triangulační sítě se uskutečnilo až v 19. století.
Knihy jsou děleny dle krajů, ztracena je kniha pro Slánský kraj. Knihy jsou veřejnosti nepřístupné, avšak většina z nich byla již vydána tiskem.
Generální rejstřík ke všem svazkům berní ruly vydalo nakladatelství Libri v roce 2003.
Revizitace Berní ruly
Po zavedení berní ruly do praxe se projevily nedostatky - podhorské kraje byly, vzhledem k menším výnosům na osedlého tj. berní jednotku, znevýhodněny. U těchto panství, kde došlo ke stížnostem, se provedla revisitace, která nahradila berní rulu. Vzniká tak vlastně nový, leč neúplný katastr a to postupně v letech 1667 - 1682. Obsah je shodný s berní rulou, navíc je zde kolonka s uvedením hospodáře z doby předešlého katastru tj. berní ruly. Například pro kraj prácheňský byla berní rula vydána ve dvou knihách, zatímco revisitace již jen v jedné Byla provedena opravdu zhruba na polovině ze všech panství v kraji.
Knihy jsou děleny dle krajů. Uloženy jsou v národním archivu v Praze. Berní rula doplněná revisitací platila jako podklad pro vyměřování berně (i po Kinského katastrální reformě 1682 - 83) až do roku 1748. Nedostatky berní ruly byly s odstupem času stále hmatatelnější, proto bylo rozhodnuto pořídit katastr nový, viz Tereziánský katastr.
Odkazy
Související články
Literatura
- O. Bauer (red.), Berní rula. Svazek 1, K edici berní ruly: úvodní pojednání. Praha: Archiv bývalé země České, 1950.
- V. Červený – J. Červená, Berní rula. Generální rejstřík ke všem svazkům (vydaným i dosud nevydaným) berní ruly z roku 1654 doplněný (tam, kde se nedochovaly) o soupis poddaných z roku 1651. I./II. Praha: Libri, 2003; ISBN 80-7277-058-6.
- DOSKOČIL, Karel. Popis Čech r. 1654 : souhrnný index obcí, osad a samot k berní rule : rekonstrukce ztracených částí ruly, hlavní změny statků do r. 1779, seznam majitelů deskových statků, mapy krajského rozdělení Čech, komunikací a Kladska v době ruly. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1953–1954. 2 svazky.
- NOVOTNÝ, Jaroslav. Zdanění českých měst podle katastrů z r. 1654-1757. Materiály k hospodářským dějinám českých měst v době pobělohorské. Praha: Státní úřad statistický 124 s.
Katastrální operáty v zemích Koruny české | ||
---|---|---|
Předchůdce: - |
1654 / 1669–1679 / 1721–1726 Berní rula – Čechy Lánový rejstřík – Morava Karolínský katastr – Slezsko |
Nástupce: Tereziánský katastr |