Československá hymna: Porovnání verzí
Drobné upřesnění |
Vložen citát značka: možné subjektivní formulace |
||
| Řádek 58: | Řádek 58: | ||
Básník [[Jan Skácel]] považoval pomlku mezi českou a slovenskou částí za [[Moravská hymna|moravskou hymnu]].<ref>http://www.databazeknih.cz/citaty/jan-skacel-142</ref><ref>http://www.cesky-jazyk.cz/citanka/jan-skacel/mala-recenze-na-moravskou-hymnu-trinacty-cerny-kun.html</ref> |
Básník [[Jan Skácel]] považoval pomlku mezi českou a slovenskou částí za [[Moravská hymna|moravskou hymnu]].<ref>http://www.databazeknih.cz/citaty/jan-skacel-142</ref><ref>http://www.cesky-jazyk.cz/citanka/jan-skacel/mala-recenze-na-moravskou-hymnu-trinacty-cerny-kun.html</ref> |
||
{{Citace|Hymny dlužno hráti jen za příčin obzvláštních a slavnostních a snižuje se význam velebných našich písní „Kde domov můj" a „Nad Tatrou sa blýská", hrají-li se po hospodách. Hymny národní jest nám vyslechnouti vždy stojíc, a hrají-li nebo zpívají-li se venku, vždy o hlavě obnažené. Hymnou pozdravujeme svou českou vlast, předmět své největší úcty a lásky, za nálady vysoko povznesené. Proto hymna nepatří k pivu do hospod, ani ne do potpourri, hraného kapelou byť sebe krásnější při obyčejných promenádních koncertech. |
|||
|[[Jiří Stanislav Guth-Jarkovský]]|Společenský katechismus|1921<ref>{{Citace monografie | příjmení = Guth-Jarkovský | jméno = Jiří Stanislav | odkaz na autora = Jiří Stanislav Guth-Jarkovský | titul = Společenský katechismus. Díl I., Ve společnosti | url = | vydavatel = Hejda a Tuček | místo = V Praze | rok vydání = 1921 | vydání = 5., přeprac | počet stran = 399 | kapitola = | strany = 263 | id = cnb000592823 | jazyk =}}</ref>|}} |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Verze z 21. 11. 2020, 02:47
 Státní znak ČSR | |
| Hymna |  Československo |
|---|---|
| Slova | Josef Kajetán Tyl Janko Matúška |
| Hudba | František Škroup Autor neznámý (lidová píseň) |
| Přijata | 1918 |
| Konec užívání | 31. prosince 1992 |
|
Problémy s přehráváním? Nápověda.
| |
Československá hymna se skládala ze dvou částí. Úvodní část tvořila první sloka české písně Kde domov můj a druhou první sloka slovenské písně Nad Tatrou sa blýska.
Text a překlad hymny
| Československy | Německy |
|---|---|
|
Kde domov můj, |
Wo ist mein Heim, |
V druhé větě slovenské části československé hymny byla až do roku 1990 slova: „Zastavme sa…“ používaná od vzniku Československa v roce 1918, místo původního „Zastavme ich…“. Od roku 1990 se na žádost slovenských poslanců Federálního shromáždění slovenská hymna vrátila k původnímu znění textu z roku 1844.[zdroj?]
V letech 1918–1938 pro silnou německou menšinu (1/4 až 1/3 obyvatel) v Československu existovala také oficiální německá verze hymny.
Básník Jan Skácel považoval pomlku mezi českou a slovenskou částí za moravskou hymnu.[1][2]
Hymny dlužno hráti jen za příčin obzvláštních a slavnostních a snižuje se význam velebných našich písní „Kde domov můj" a „Nad Tatrou sa blýská", hrají-li se po hospodách. Hymny národní jest nám vyslechnouti vždy stojíc, a hrají-li nebo zpívají-li se venku, vždy o hlavě obnažené. Hymnou pozdravujeme svou českou vlast, předmět své největší úcty a lásky, za nálady vysoko povznesené. Proto hymna nepatří k pivu do hospod, ani ne do potpourri, hraného kapelou byť sebe krásnější při obyčejných promenádních koncertech.Jiří Stanislav Guth-Jarkovský, Společenský katechismus, 1921[3]
Odkazy
Reference
- ↑ http://www.databazeknih.cz/citaty/jan-skacel-142
- ↑ http://www.cesky-jazyk.cz/citanka/jan-skacel/mala-recenze-na-moravskou-hymnu-trinacty-cerny-kun.html
- ↑ GUTH-JARKOVSKÝ, Jiří Stanislav. Společenský katechismus. Díl I., Ve společnosti. 5., přeprac. vyd. V Praze: Hejda a Tuček, 1921. 399 s. cnb000592823. S. 263.
Literatura
- STRNAD, František. O našich hymnách a jejich osudech: československým školám a rodinám. V Praze: Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva českoslovanského v Praze VII, společnost s r.o., 1924. 84 s. Dostupné online. cnb000634111.
