Bitevní puška: Porovnání verzí
uprav. dle SR 11/2018 |
m První útočná puška byl Avtomat Fjodorova a ne StG... značky: první editace editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
'''Bitevní puška'''<ref>{{Citace monografie | příjmení1 = Leigh | jméno1 = Neville | titul = Ruční zbraně jednotek speciálních sil 2001–2015 | vydavatel = Grada Publishing | místo = Praha | rok = 2017 | počet_stran = 272 | kapitola = Bitevní pušky, pušky pro speciální určení a pušky pro přesnou střelbu DMR | strany = 165 | isbn = 978-80-271-0329-4}}</ref> ({{vjazyce2|en|''battle rifle''}}) či '''bojová puška''' (dle novější české [[terminologie]])<ref name="SR 11/2018">{{Citace periodika | titul = CZ BREN 2 BR – první pohled | periodikum = Střelecká revue | ročník = 50 | číslo = 11 | datum = 2018 | strany = 56-57 | issn = 0322-7650}}</ref><ref name="AK-308" /> je vojenská [[Samonabíjecí a samočinná puška|samonabíjecí nebo samočinná]] [[Palná zbraň#Dlouhé zbraně|dlouhá palná zbraň]] s odnímatelným [[Zásobník nábojů|zásobníkem]] používající výkonné [[Puška|puškové]] [[Náboj (zbraň)|náboje]] [[7,62 × 51 mm NATO]] nebo civilní [[.308 Winchester]], což tyto zbraně odlišuje od [[Útočná puška|útočných pušek]] pro [[Náboj střední balistické výkonnosti|munici střední balistické výkonnosti]]. Jako bitevní pušky se začaly (často až zpětně) označovat především „západní“ zbraně jako například [[FN FAL]], [[M14 (puška)|M14]] nebo [[Heckler & Koch G3]].<ref name="SR 11/2018" /> |
'''Bitevní puška'''<ref>{{Citace monografie | příjmení1 = Leigh | jméno1 = Neville | titul = Ruční zbraně jednotek speciálních sil 2001–2015 | vydavatel = Grada Publishing | místo = Praha | rok = 2017 | počet_stran = 272 | kapitola = Bitevní pušky, pušky pro speciální určení a pušky pro přesnou střelbu DMR | strany = 165 | isbn = 978-80-271-0329-4}}</ref> ({{vjazyce2|en|''battle rifle''}}) či '''bojová puška''' (dle novější české [[terminologie]])<ref name="SR 11/2018">{{Citace periodika | titul = CZ BREN 2 BR – první pohled | periodikum = Střelecká revue | ročník = 50 | číslo = 11 | datum = 2018 | strany = 56-57 | issn = 0322-7650}}</ref><ref name="AK-308" /> je vojenská [[Samonabíjecí a samočinná puška|samonabíjecí nebo samočinná]] [[Palná zbraň#Dlouhé zbraně|dlouhá palná zbraň]] s odnímatelným [[Zásobník nábojů|zásobníkem]] používající výkonné [[Puška|puškové]] [[Náboj (zbraň)|náboje]] [[7,62 × 51 mm NATO]] nebo civilní [[.308 Winchester]], což tyto zbraně odlišuje od [[Útočná puška|útočných pušek]] pro [[Náboj střední balistické výkonnosti|munici střední balistické výkonnosti]]. Jako bitevní pušky se začaly (často až zpětně) označovat především „západní“ zbraně jako například [[FN FAL]], [[M14 (puška)|M14]] nebo [[Heckler & Koch G3]].<ref name="SR 11/2018" /> |
||
Útočné pušky se počínaje [[StG 44]] a masově vyráběnými [[AK-47]] či [[M16]] staly ve druhé polovině 20. století hlavními zbraněmi [[Pěchota|pěchoty]] namísto dosavadních [[Opakovací puška|opakovacích]] a [[Samonabíjecí a samočinná puška#Vývoj v letech 1918 - 1945|samonabíjecích pušek]]. Útočné pušky sice nenabízejí dostřel zbraní na puškový náboj, ale díky méně výkonnému střelivu a menšímu [[Zpětný ráz|zpětnému rázu]] umožňují kontrolovanou střelbu dávkou. |
Útočné pušky se počínaje [[Avtomat Fjodorova|automatem Fjodorova]] přes [[StG 44|Stg 44]] a masově vyráběnými [[AK-47]] či [[M16]] staly ve druhé polovině 20. století hlavními zbraněmi [[Pěchota|pěchoty]] namísto dosavadních [[Opakovací puška|opakovacích]] a [[Samonabíjecí a samočinná puška#Vývoj v letech 1918 - 1945|samonabíjecích pušek]]. Útočné pušky sice nenabízejí dostřel zbraní na puškový náboj, ale díky méně výkonnému střelivu a menšímu [[Zpětný ráz|zpětnému rázu]] umožňují kontrolovanou střelbu dávkou. |
||
Navzdory trendu k přechodu na menší ráži jako je [[5,56 × 45 mm NATO]] nebo „východní“ [[5,45 × 39 mm]] přijaly v období [[Studená válka|studené války]] některé státy do výzbroje moderní samočinné (automatické) pušky ráže 7,62 × 51 mm NATO. Ty sice neumožňovaly kontrolovanou střelbu dávkou, resp. zvládnutí střelby dávkou vyžadovalo zkušeného střelce (proto byly některé z nich jen samonabíjecí), ale nabízely větší dostřel a lepší průbojnost. |
Navzdory trendu k přechodu na menší ráži jako je [[5,56 × 45 mm NATO]] nebo „východní“ [[5,45 × 39 mm]] přijaly v období [[Studená válka|studené války]] některé státy do výzbroje moderní samočinné (automatické) pušky ráže 7,62 × 51 mm NATO. Ty sice neumožňovaly kontrolovanou střelbu dávkou, resp. zvládnutí střelby dávkou vyžadovalo zkušeného střelce (proto byly některé z nich jen samonabíjecí), ale nabízely větší dostřel a lepší průbojnost. |
||
Verze z 15. 5. 2020, 12:29
_(7414626342).jpg)
Bitevní puška[1] (anglicky battle rifle) či bojová puška (dle novější české terminologie)[2][3] je vojenská samonabíjecí nebo samočinná dlouhá palná zbraň s odnímatelným zásobníkem používající výkonné puškové náboje 7,62 × 51 mm NATO nebo civilní .308 Winchester, což tyto zbraně odlišuje od útočných pušek pro munici střední balistické výkonnosti. Jako bitevní pušky se začaly (často až zpětně) označovat především „západní“ zbraně jako například FN FAL, M14 nebo Heckler & Koch G3.[2]
Útočné pušky se počínaje automatem Fjodorova přes Stg 44 a masově vyráběnými AK-47 či M16 staly ve druhé polovině 20. století hlavními zbraněmi pěchoty namísto dosavadních opakovacích a samonabíjecích pušek. Útočné pušky sice nenabízejí dostřel zbraní na puškový náboj, ale díky méně výkonnému střelivu a menšímu zpětnému rázu umožňují kontrolovanou střelbu dávkou.
Navzdory trendu k přechodu na menší ráži jako je 5,56 × 45 mm NATO nebo „východní“ 5,45 × 39 mm přijaly v období studené války některé státy do výzbroje moderní samočinné (automatické) pušky ráže 7,62 × 51 mm NATO. Ty sice neumožňovaly kontrolovanou střelbu dávkou, resp. zvládnutí střelby dávkou vyžadovalo zkušeného střelce (proto byly některé z nich jen samonabíjecí), ale nabízely větší dostřel a lepší průbojnost.
K určité renesanci bitevních pušek došlo na základě zkušeností z protipovstaleckých a protiteroristických operací, kdy dochází k přestřelkám na delší vzdálenost (například v horách), případně je nutné eliminovat protivníka v neprůstřelné vestě. Nedostatečné výkony útočných pušek ráže 5,56 mm vedly ke znovuzavedení zbraní kalibru 7,62 mm. V roce 2018 pak americká armáda oznámila záměr přejít do budoucna na ráži 6,8 mm.[4]
Mezi nejnovější bitevní pušky představené v roce 2018 patří CZ BREN 2 BR (BR – Battle Rifle)[5] či AK-308 (ráže .308 Winchester, resp. 7,62 × 51 mm NATO).[3]
Odkazy
Reference
- ↑ LEIGH, Neville. Ruční zbraně jednotek speciálních sil 2001–2015. Praha: Grada Publishing, 2017. 272 s. ISBN 978-80-271-0329-4. Kapitola Bitevní pušky, pušky pro speciální určení a pušky pro přesnou střelbu DMR, s. 165.
- ↑ a b CZ BREN 2 BR – první pohled. Střelecká revue. 2018, roč. 50, čís. 11, s. 56-57. ISSN 0322-7650.
- ↑ a b HELEBRANT, Martin. Kalašnikov AK-308. ATM. 2018, roč. 50, čís. 11, s. 26-27. ISSN 1802-4823.
- ↑ GROHMANN, Jan. Konec karabin M4 a kulometů M249: Americká armáda přechází k ráži 6,8 mm. Armádní noviny [online]. 2018-10-18 [cit. 2018-11-08]. Dostupné online.
- ↑ TENDAS, Pierangelo. CZ introduces the BREN 2 BR battle rifle. GUNSweek.com [online]. Digitoolmedia Srls, 2018-09-19 [cit. 2018-11-08]. Dostupné online.