Gézové: Porovnání verzí
m Robot: přidáno {{Autoritní data}} |
obrázek |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Vroom Hendrick Cornelisz Battle of Haarlemmermeer.jpg|náhled|Námořní bitva mořských gézů a Španělů na Haarlemském moři roku 1573]] |
|||
'''Gézové''' (starším pravopisem '''geusové''', z [[Francouzština|francouzského]] ''gueux'' – „žebráci“) byli [[Nizozemsko|nizozemská]] protišpanělská opozice během [[revoluce]] v [[Nizozemsko|Nizozemí]] v letech [[1564]]–[[1581]]. |
'''Gézové''' (starším pravopisem '''geusové''', z [[Francouzština|francouzského]] ''gueux'' – „žebráci“) byli [[Nizozemsko|nizozemská]] protišpanělská opozice během [[revoluce]] v [[Nizozemsko|Nizozemí]] v letech [[1564]]–[[1581]]. |
||
Verze z 23. 4. 2018, 23:33
Gézové (starším pravopisem geusové, z francouzského gueux – „žebráci“) byli nizozemská protišpanělská opozice během revoluce v Nizozemí v letech 1564–1581.
Pojem Gézové
Gézové byli buď lesní nebo mořští. Lesní gézové podnikali své boje na pevnině a vedli takzvanou partyzánskou válku, mořští gézové na moři. Mořští gézové kotvili v anglických přístavech, odkud bojovali. Označení žebráci vzniklo na základě pohrdlivé věty, kterou pronesl na adresu gézů rada Charles de Berlaymont k nizozemské regentce Markétě Parmské poté, co se do jejího paláce na audienci dostavilo na 250 nizozemských šlechticů a ona se zalekla tak velkého davu: Madam, přece se nebude bát těchto žebráků (ces gueux). Gézové toto původně urážlivé označení přejali za své a jako své symboly si zvolili žebráckou mošnu a misku.
Ohlasy v umění
- Světově známý je román Charlese de Costera Hrdinné, veselé i slavné příhody Thylberta Ulenspiegla a Lamma Goedzaka ve Flandřích i jinde, jak je vypravují, který se povstáním Gézů inspiruje
- V české literatuře byla Gézy inspirována Mstivá kantiléna básníka Karla Hlaváčka[1]
- Český autor Géza Včelička přijal svůj pseudonym podle Gézů Hlaváčkovy Mstivé kantilény[2]
Odkazy
Reference
- ↑ FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, H-L. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0345-2. Kapitola Karel Hlaváček, s. 197-200.
- ↑ MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, U-Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 80-200-1572-3. Kapitola Géza Včelička, s. 1268-1270.
Související články
Externí odkazy
- Revoluce v Nizozemí – na webu Dějepis.com