Proton-M: Porovnání verzí
m doplněna nosnost GTO |
m →Využití: aktualizace |
||
| Řádek 67: | Řádek 67: | ||
== Využití == |
== Využití == |
||
Na rok 2018 je již po několika odkladech naplánován start rakety Proton-M, který má vynést ruský víceúčelový laboratorní modul [[Nauka (modul ISS)|Nauka]]. Ten by se měl připojit k modulu [[Zvezda]] na [[Mezinárodní vesmírná stanice|Mezinárodní vesmírné stanici]]. |
* Na rok 2018 je již po několika odkladech naplánován start rakety Proton-M, který má vynést ruský víceúčelový laboratorní modul [[Nauka (modul ISS)|Nauka]]. Ten by se měl připojit k modulu [[Zvezda]] na [[Mezinárodní vesmírná stanice|Mezinárodní vesmírné stanici]]. |
||
* V roce 2020 bude raketa využita k dopravě evropského roveru na povrch [[Mars (planeta)|Marsu]] v rámci projektu [[ExoMars]]. |
|||
== Související články == |
== Související články == |
||
Verze z 5. 1. 2018, 17:31
| Proton-M | |
|---|---|
 Proton-M na odpalovací rampě kosmodromu Bajkonur | |
| Země původu |  Rusko |
| Rodina raket | Proton |
| Výrobce | GKNPC Chruničeva |
| Účel | těžká nosná raketa k vynášení družic a modulů |
| Rozměry | |
| Výška | 58,2 m |
| Průměr | 7,4 m |
| Hmotnost | vzletová: 705 000 kg |
| Nosnost | |
| na LEO | 23 000 kg |
| na GTO | 6 300 kg |
| Historie startů | |
| Status | aktivní |
| Kosmodrom | Bajkonur rampa 81/24 a 200/39 |
| Celkem startů | 102 |
| Úspěšné starty | 92 |
| Selhání | 9 |
| Částečná selhání | 1 |
| První start | 7. dubna 2001 |
| Poslední start | 28. září 2017 |
Proton-M (rusky Протон-M) je ruská těžká raketa odvozena od rodiny nosných raket Proton vyvinuté bývalým Sovětským svazem. Vyráběn je společností GKNPC Chruničeva a starty raket probíhají z komplexů 81 a 200 na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. První start tohoto nosiče proběhl 7. dubna 2001.
Popis rakety
Nosič Proton-M se skládá ze tří stupňů, všechny jsou poháněny raketovými motory na kapalná paliva, používající kombinaci oxidu dusičitého jako okysličovadlo a palivo asymetrický dimethylhydrazin. První stupeň je jedinečný v tom, že se skládá z centrální válcové oxidační nádrže o stejném průměru jako ostatní dva stupně a k jeho obvodu je připojeno šest palivových nádrží, z nichž každá nese motor RD-275M, což je vylepšená verze starších motorů RD-253 používaných na raketách Proton-K. Motory v tomto stupni se mohou otáčet tangenciálně až o 7 ° od neutrální polohy a poskytují plnou kontrolu vektorového tahu. Důvodem pro tento návrh je logistika: průměr oxidačních nádrží a dvou následujících stupňů je maximální, které lze dodat železnicí vedoucí na kosmodrom Bajkonur. Nicméně v Bajkonuru se plně sestavený nosič opět přepravuje po železnici, protože má dostatek místa.
Druhý stupeň využívá konvenční válcový design. Je poháněn třemi motory RD-0210 a jedním motorem RD-0211. První a druhý stupeň je spojeny válcovou příhradovou mezistupňovou konstrukcí z ocelových prutů, umožňující volný odvod spalin při zážehu motorů druhého stupně.
Třetí stupeň je také válcového provedení. Obsahuje avioniku k řízení prvních tří stupňů. Jsou zde výkyvně uloženy čtyři spalovací komory čtyřkomorového řídicího motoru RD-0214 třetího stupně. Hlavní motor třetího stupně, RD-0213, je nepohyblivě umístěn v podélné ose stupně. Kompletní pohonný systém tvořený těmito dvěma motory je označen jako RD-0212.
Jako horní stupeň u Proton-M se používá Briz-M. Tento horní stupeň je určen k vynášení těžkých nákladů a geostacionárních družic a to i pro zahraniční zákazníky.
Využití
- Na rok 2018 je již po několika odkladech naplánován start rakety Proton-M, který má vynést ruský víceúčelový laboratorní modul Nauka. Ten by se měl připojit k modulu Zvezda na Mezinárodní vesmírné stanici.
- V roce 2020 bude raketa využita k dopravě evropského roveru na povrch Marsu v rámci projektu ExoMars.