Knovízská kultura: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Taromsky (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Zdroj
Řádek 1: Řádek 1:
'''Knovízská kultura''' [[doba bronzová|doby bronzové]] ve středních Čechách, pojmenovaná podle naleziště [[Knovíz]] u [[Slaný|Slaného]], se vyznačuje rozvinutým kovolitectvím, stopami [[kanibalismus|kanibalismu]] a vychází z mísení pozůstatků [[Únětická kultura|únětického]] lidu, dále středodunajské mohylové a zásahu falcké mohylové kultury. Není vyloučeno její zařazení mezi protokeltská etnika. Kultura se datuje mezi roky 1300 až 1050 před n. l., osidlovala výšinné i jinak strategické polohy, kde vznikala lehčí opevnění ([[palisáda]]). Sídliště se dělila na obytnou část (sloupové domy) a hospodářskou (jámy, sýpky). V nálezech keramiky převažují vejčité nádoby, hrnce s plastickou výzdobou (žlábky, rytí) a specializované keramické výrobky (stolní keramika). Charakteristické jsou tepané nádoby z [[bronz]]ového plechu. Byly nalezeny doklady vlastní metalurgické činnosti (odlévací formy, zlomky).
'''Knovízská kultura''' mladší [[doba bronzová|doby bronzové]] ve středních Čechách, pojmenovaná podle naleziště [[Knovíz]] u [[Slaný|Slaného]], se vyznačuje rozvinutým kovolitectvím, stopami [[kanibalismus|kanibalismu]]{{Fakt/dne|20180103200743|}} a vychází z mísení pozůstatků [[Únětická kultura|únětického]] lidu, dále středodunajské mohylové a zásahu falcké mohylové kultury. Není vyloučeno její zařazení mezi protokeltská etnika. Kultura se datuje mezi roky 1300 až 950/920 před naším letopočtem. Její příslušníci osidlovali výšinné i jinak strategické polohy, kde vznikala [[Hradiště v Česku|hradiště]]. [[Sídliště (archeologie)|Sídliště]] se dělila na obytnou část (sloupové domy) a hospodářskou (jámy, sýpky). V nálezech keramiky převažují vejčité nádoby, hrnce s plastickou výzdobou (žlábky, rytí) a specializované keramické výrobky (stolní keramika). Charakteristické jsou tepané nádoby z [[bronz]]ového plechu. Byly nalezeny doklady vlastní metalurgické činnosti (odlévací formy, zlomky).<ref name="encyklopedie-praveku"/>


Knovízská kultura sousedila na severu s [[Komplex lužických popelnicových polí|popelnicovými poli lužickými]], patrně etnicky spadajícími k Venetům.
Knovízská kultura sousedila na severu s [[Lužická kultura|kulturou Lužickou]], patrně etnicky spadající k [[Vislanští Venedové|Venetům]].


Z doby knovízské kultury byly na území [[Praha|Prahy]] a okolí nalezeny bronzové předměty a z [[Vltava|Vltavy]] byl vyloven [[meč]] s rukojetí zdobenou volutou.
Z doby knovízské kultury byly na území [[Praha|Prahy]] a okolí nalezeny bronzové předměty a z [[Vltava|Vltavy]] byl vyloven [[meč]] s rukojetí zdobenou volutou.{{Fakt/dne|20180103200743|}}


Kultura přechází v mladší fázi ([[1000|1000 př. n. l.]] až [[800 př. n. l.]]) do [[Štítarská kultura|kultury štítarské]].
Kultura přechází v mladší fázi ([[1000|1000 př. n. l.]] až [[800 př. n. l.]]) do [[Štítarská kultura|kultury štítarské]].<ref name="encyklopedie-praveku"/>


== Reference ==
{{Pahýl}}
<references>
<ref name="encyklopedie-praveku">{{Citace monografie
| příjmení = Sklenář
| jméno = Karel
| odkaz na autora = Karel Sklenář
| příjmení2 = SKlenářová
| jméno2 = Zuzana
| příjmení3 = Slabina
| jméno3 = Miloslav
| titul = Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2002
| počet stran = 428
| isbn = 80-7277-115-9
| typ kapitoly = heslo
| kapitola = Knovízská kultura
| strany = 148–150
}}</ref>
</references>


{{Pahýl}}
{{Portály|Pravěk}}
{{Portály|Pravěk}}



Verze z 3. 1. 2018, 22:07

Knovízská kultura mladší doby bronzové ve středních Čechách, pojmenovaná podle naleziště Knovíz u Slaného, se vyznačuje rozvinutým kovolitectvím, stopami kanibalismu[zdroj⁠?] a vychází z mísení pozůstatků únětického lidu, dále středodunajské mohylové a zásahu falcké mohylové kultury. Není vyloučeno její zařazení mezi protokeltská etnika. Kultura se datuje mezi roky 1300 až 950/920 před naším letopočtem. Její příslušníci osidlovali výšinné i jinak strategické polohy, kde vznikala hradiště. Sídliště se dělila na obytnou část (sloupové domy) a hospodářskou (jámy, sýpky). V nálezech keramiky převažují vejčité nádoby, hrnce s plastickou výzdobou (žlábky, rytí) a specializované keramické výrobky (stolní keramika). Charakteristické jsou tepané nádoby z bronzového plechu. Byly nalezeny doklady vlastní metalurgické činnosti (odlévací formy, zlomky).[1]

Knovízská kultura sousedila na severu s kulturou Lužickou, patrně etnicky spadající k Venetům.

Z doby knovízské kultury byly na území Prahy a okolí nalezeny bronzové předměty a z Vltavy byl vyloven meč s rukojetí zdobenou volutou.[zdroj⁠?]

Kultura přechází v mladší fázi (1000 př. n. l.800 př. n. l.) do kultury štítarské.[1]

Reference

  1. a b SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana; SLABINA, Miloslav. Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2002. 428 s. ISBN 80-7277-115-9. Heslo Knovízská kultura, s. 148–150.