Přestupný rok: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 29. 11. 2017, 18:13

Přestupný rok je delší než běžný rok, vkládá se v intervalu podle daného kalendáře a slouží k vyrovnání rozdílů mezi délkou kalendářního a tropického roku. Přestupný rok je využíván v solárních kalendářích (juliánský, gregoriánský) i lunisolárních kalendářích. Délka kalendářního roku je daná určitým počtem dní nebo měsíců odvozených od doby rotace Země kolem své osy, resp. doby rotace Měsíce kolem Země. Tropický rok je proti tomu dán dobou oběhu Země kolem Slunce a koresponduje s opakovaným střídáním ročních období, rovnodenností a slunovraty.

V solárních kalendářích mívá přestupný rok 366 dní (místo 365), v lunisolárních 13 měsíců (místo 12).

Solární kalendář

V solárních kalendářích trvá rok 365 dní, ale jeden tropický rok je dlouhý 365,24219 dne. Odchylka se postupně narůstá a jednou za čtyři roky přesáhne délku jednoho dne. Proto je každý čtvrtý rok vložen do kalendáře jeden den navíc, tzv. přestupný den (viz juliánský kalendář). Tím je docíleno délky kalendářního roku 365,25 dne (364 a čtvrt dne).

Délka 365,25 však stále není přesná délka tropického roku, a proto dojde za tisíc let k odchylce o 7,81 dní, které budou proti oběhu Země kolem Slunce přebývat (nebude proto postupně čím dál více souhlasit datum Vánoc, který má být tři dny po slunovratu, jaro přestane začínat v březnu atd.). Proto gregoriánský kalendář upřesnil, že roky dělitelné 100 jsou přestupné jenom tehdy, jsou-li dělitelné také 400. Přestupnými roky jsou proto například roky 1600, 2000, 2400 apod., zatímco roky 1700, 1800, 1900, 2100 atd. přestupné nejsou. Tím se docílí průměrné hodnoty 365,2425 dne za rok a odchylka gregoriánského kalendáře proti době oběhu Země kolem Slunce je 31 přebývajících dní za 100 tisíc let.

Historie přestupného dne

Přestupný den je zvláštní den, který je přidán do kalendáře, aby kalendářní rok svou délkou co nejvíce odpovídal tropickému roku. Rok s tímto dnem se nazývá přestupný rok. Historie přestupných dnů sahá až do starověkého Egypta, kdy byl v roce 238 př. n. l. zaveden dodatečný den každý čtvrtý rok.^[1]

Legendární druhý římský král Numa Pompilius zavedl v 7. století př. n. l. kalendář, ve kterém měl rok 355 dnů a každý druhý rok byl vkládán celý přestupný měsíc za svátek Terminálií (svátek ukončení roku), který připadal na 23. únor.^[1] V roce 45 př. n. l. císař Julius Caesar tento přestupný měsíc zrušil a místo něj zavedl přestupný den v již zmíněné podobě známé ze starověkého Egypta (proto označení juliánský kalendář).

Chyba juliánského kalendáře je 1 den za 128 let, a proto v roce papež Řehoře XIII. v roce 1582 kalendář dekretem reformoval vynecháním 10 dní (různé země a církve však přijali tuto změnu po různé době). V tomto tak zvaném gregoriánském kalendáři je vkládán přestupný den každý rok, který je bezezbyku dělitelný čtyřmi, avšak s výjimkou celých století, která nejsou beze zbytku dělitelná 400 (viz výše).

Lunisolární kalendář

U lunisolárního kalendáře je délka kalendářního měsíce daná oběhem Měsíce kolem Země. Běžný rok má 12 měsíců, přestupný rok přidává přestupný měsíc a má jich proto 13. Délka běžného lunárního roku je přibližně 354 dní, tedy je o cca 11 dní kratší než trvá oběh Země kolem Slunce. Je možné hrubé vyrovnání přestupným měsícem každý třetí rok (11 dní je přibližně třetina měsíce), přesnější jsou tři přestupné roky během každých osmi let, a k dalšímu upřesnění dojde použitím sedmi přestupných let během devatenáctiletého cyklu. K tomuto vývoji dospěl attický (athénský) kalendář již v 5. století př. n. l.

Přestupné roky

Seznam přestupných roků gregoriánského kalendáře od roku 1904 do roku 2488.

1904	2000	2096	2196	2296	2396
1908	2004	2104	2204	2304	2400
1912	2008	2108	2208	2308	2404
1916	2012	2112	2212	2312	2408
1920	2016	2116	2216	2316	2412
1924	2020	2120	2220	2320	2416
1928	2024	2124	2224	2324	2420
1932	2028	2128	2228	2328	2424
1936	2032	2132	2232	2332	2428
1940	2036	2136	2236	2336	2432
1944	2040	2140	2240	2340	2436
1948	2044	2144	2244	2344	2440
1952	2048	2148	2248	2348	2444
1956	2052	2152	2252	2352	2448
1960	2056	2156	2256	2356	2452
1964	2060	2160	2260	2360	2456
1968	2064	2164	2264	2364	2460
1972	2068	2168	2268	2368	2464
1976	2072	2172	2272	2372	2468
1980	2076	2176	2276	2376	2472
1984	2080	2180	2280	2380	2476
1988	2084	2184	2284	2384	2480
1992	2088	2188	2288	2388	2484
1996	2092	2192	2292	2392	2488

Reference

↑ ^a ^b http://www.rozhlas.cz/zpravy/veda/_zprava/1025117 Přestupný den zavedli už ve starověkém Egyptě

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu přestupný rok na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo přestupný rok ve Wikislovníku

[rozhlas-1] ttp://www.rozhlas.cz/zpravy/veda/_zprava/1025117 Přestupný den zavedli už ve starověkém Egyptě

[1]

@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 V solárních kalendářích trvá rok 365 dní, ale jeden [[tropický rok]] je dlouhý 365,24219 dne. Odchylka se postupně narůstá a jednou za čtyři roky přesáhne délku jednoho dne. Proto je každý čtvrtý rok vložen do kalendáře jeden den navíc, tzv. ''přestupný den'' (viz [[juliánský kalendář]]). Tím je docíleno délky kalendářního roku 365,25 dne (364 a čtvrt dne).
-Délka 365,25 však stále není přesná délka [[Tropický rok|tropického roku]], a proto dojde za tisíc let k odchylce o 7,81 dní, které budou proti [[Země#Oběžná dráha|oběhu]] Země kolem [[Slunce]] přebývat. Proto [[gregoriánský kalendář]] upřesnil, že roky dělitelné 100 jsou přestupné jenom tehdy, jsou-li dělitelné také 400. Přestupnými roky jsou například roky 1600, 2000, 2400 apod., zatímco přestupnými nejsou roky 1700, 1800, 1900, 2100 atd. Tím se docílí průměrné hodnoty 365,2425 dne za rok a odchylka gregoriánského kalendáře proti době oběhu Země kolem Slunce je 31 přebývajících dní za 100 tisíc let.
+Délka 365,25 však stále není přesná délka [[Tropický rok|tropického roku]], a proto dojde za tisíc let k odchylce o 7,81 dní, které budou proti [[Země#Oběžná dráha|oběhu]] Země kolem [[Slunce]] přebývat (nebude proto postupně čím dál více souhlasit datum [[Vánoce|Vánoc]], který má být tři dny po [[slunovrat]]u, [[jaro]] přestane začínat v březnu atd.). Proto [[gregoriánský kalendář]] upřesnil, že roky dělitelné 100 jsou přestupné jenom tehdy, jsou-li dělitelné také 400. Přestupnými roky jsou proto například roky 1600, 2000, 2400 apod., zatímco roky 1700, 1800, 1900, 2100 atd. přestupné nejsou. Tím se docílí průměrné hodnoty 365,2425 dne za rok a odchylka gregoriánského kalendáře proti době oběhu Země kolem Slunce je 31 přebývajících dní za 100 tisíc let.
 === Historie přestupného dne ===