Diskuse:Přestupný rok

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Přesměrování[editovat zdroj]

Navrhuji vložení obsahu Přestupný den do tohoto článku. Oba mluví o tomtéž mechanismu a popis obojího v jednom článku zajistí ucelenější pohled. --Beren 09:45, 10. 1. 2006 (UTC)

Jsem pro. --che 09:51, 10. 1. 2006 (UTC)
Přesměrování bylo provedeno 12. 6. 2006. Milan Keršláger (diskuse) 15. 1. 2019, 07:40 (CET)[odpovědět]

Přestupnost roku[editovat zdroj]

Gaius Julius Caesar zavedl přechodný rok - každý čtvrtý rok byl přechodný. Průměrný rok tudíž měl 365,25 dní. To je délka juliánského roku.

Papež Řehoř zrušil 3 přechodné roky v průběhu 400 let. Roky končící na 00 jsou přechodná jenom, jestli jsou dělitelná 400. Takže gregoriánský rok je dlouhý 365.2425 dní.

Od Julia Caesera (46 BCE) do papeže Řehoře (1582 CE) uplynulo 1628 let. Což znamená odchylku 12.21 dní. Papež Řehoř přeskočil pouze 10 dní (z 4. na 15.10.1582). Což žádá vysvětlení, které já (momentálně) nemám.

Tropický rok (365 dní, 5 hod., 48´ a 45.7") representuje 365.2421956 dní. Každý rok je tudíž v průměru o 0.0003044 dní delší, než by měl být. Za 3285 let nám to udělá rozdíl jednoho dne (26.3016 sek./průměrný rok). Což se stane kolem roku 4867.

cnw

Editace z 7. 2.[editovat zdroj]

Podle mého je původní teze (přestupný den je 24. únor) správná, tudíž nesouhlasím s její změnou, resp. s rv. --Hanzs 29. 7. 2008, 16:23 (UTC)

Odchylka gregoriánského kalendáře ?[editovat zdroj]

4. odstavec "Odchylka gregoriánského kalendáře oproti skutečnosti činí 31 dní, které budou přebývat za 100 tisíc let." Cili den kazdych 3225,80645161290(322580645161290 perioda) roku.

7. odstavec "Chyba gregoriánského kalendáře činí 1 den za 2620 let."

Je snad nejaky skryty vyznam v rozdilu mezi odchylka a chyba, ktery nechapu ?

Chyby dělají lidé, odchylky vznikají přirozeně bez zásahu člověka --MiroslavJosef 24. 5. 2009, 21:48 (UTC)

Formulace[editovat zdroj]

Navrhuju změnu formulace: Odchylka gregoriánského kalendáře tedy oproti skutečnosti činí 31 dní, které budou přebývat za 100 tisíc let. na Odchylka gregoriánského kalendáře tedy oproti skutečnosti činí 0.124 dne za 400 let.

Jednak ta původní formulace vypadá divně s tím přítomným/budoucím časem, jednak i podle wikipedie se ta odchylka v roce 4840 vynuluje. http://cs.wikipedia.org/wiki/Gregori%C3%A1nsk%C3%BD_kalend%C3%A1%C5%99

To si nemyslím, formulace vypadá normálně a není vhodné tam házet desetinná čísla. Podle tvé formulace by nikdo nevěděl, jestli je to kladná nebo záporná odchylka. Navíc to s rokem 4840 je kachna, viz diskuse u tebou odkazovaného článku. --Kohelet 17. 1. 2012, 00:27 (UTC)

Gregoriánský kalendář[editovat zdroj]

Dobrý den, kolego DYDASO. Pravidlo pro přestupný rok v gregoriánském kalendáři je obecně uvedeno už v úvodu. Pod nadpisem Solární kalendář jsou tři odstavce: 1) jak přestupné roky řeší juliánský kalendář 2) v čem spočívá jeho nepřesnost 3) čím tuto odchylku opravuje gregoriánský kalendář. Tuto souvislost s předchozím odstavcem („Uvedenou korekci přinesla“) jste odstranil a místo toho tam přidal zopakování čtyřletého pravidla, které reforma nezměnila.

Pokud se dožadujete přesnější formulace, tak důsledně: Příští rok bude rok 2020 a ten je dělitelný 4 nikoli 365,24. A „určeno“ nebylo „po reformě“, naopak by se dokonce dalo říci „před reformou“ – nejdřív bylo určeno, jak to bude, pak byla reforma zavedena. --Matěj Orlický (diskuse) 14. 1. 2019, 13:36 (CET)[odpovědět]

Vážený pane kolego! 1) Pokud uvádím pravidlo, tak jej uvádím pokud možno celé. Pokud uvádím jen část pravidla, tak uvádím odkaz i na zbývající část pravidla. Výrok s polovičkou pravdy není pravdivý. 2) Rok je časový údaj. Rok běžně dělíme na pololetí, kvartály, měsíce, dekády, týdny, dny, hodiny, ... 3) Letopočet je číslo, které můžeme posuzovat z hlediska dělitelnosti číslem. (Nesčítáme hrušky a brambory.) I když označení "rok" bývá často užíván ve významu jako letopočet. Podobné to je/bylo u výrazu kapacita má kapacitu. Kapacitou je míněna součástka (kondenzátor - kapacitor), která má vlastnost - kapacitou, což je schopnost součástky jímat elektrický náboj.4) Na úvodu odstavce jsem se snažil uvést neutrální, aktuálně platnou, formulací. DYDASO (diskuse) 14. 1. 2019, 23:59 (CET)[odpovědět]

1) Pravidlo (celé) je uvedeno v úvodu celého článku. V třetím odstavci části Solární kalendář není pravidlo, tam je pokračování předchozího textu. Ve druhém odstavci byla teoreticky odůvodněná úprava kalendáře a ve třetím popsáno, jak byla úprava v praxi aplikována.
2) Rok je (zjednodušeně) a) doba trvající 12 měsíců b) období od ledna do prosince c) konkrétní období od ledna do prosince označené číslem našeho letopočtu.
3) Letopočet je a) systém počítání roků b) číslo roku dle letopočtu. Dělil jste hrušky bramborami, když jste tvrdil, že „Rok je přibližně dělitelný 365,24… dny.“ Rok je tak dlouhý, ne dělitelný.
4) Asi jste tedy článek nečetl od začátku, pak byste si všiml, že ještě před nadpisem Solární kalendář je ta definice pro gregoriánský kalendář, kterou jsem měl na mysli. A možná jste četl jen ten jeden odstavec níže a tak jste si nevšiml, že svými úpravami jste narušil logiku textu a zbytečně duplikoval již výše uvedenou definici. --Matěj Orlický (diskuse) 15. 1. 2019, 01:30 (CET)[odpovědět]