Právo lidu: Porovnání verzí
Malý dodatek, kategorie |
oprava odkazu na rozcestník, kat. |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
Roku [[1897]] redakce přesídlila do [[Praha|Prahy]] a z Práva lidu se stal ústřední orgán [[Česká strana sociálně demokratická|Českoslovanské strany sociálně demokratické dělnické]]. Během rozkolu ve straně v letech [[1919]]–[[1920]] zaujímali v redakci většinu příznivci levice ([[Bohumír Šmeral|B. Šmeral]], [[Ivan Olbracht|I. Olbracht]] a další), vydavatel [[Antonín Němec|A. Němec]]. Spor vygradoval v září roku 1920, kdy levicoví redaktoři začali vydávat vlastní noviny [[Rudé právo]], orgán ''ČSSD - levice'', od roku [[1921]] [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]]. Právo lidu zůstalo orgánem ČSSD. |
Roku [[1897]] redakce přesídlila do [[Praha|Prahy]] a z Práva lidu se stal ústřední orgán [[Česká strana sociálně demokratická|Českoslovanské strany sociálně demokratické dělnické]]. Během rozkolu ve straně v letech [[1919]]–[[1920]] zaujímali v redakci většinu příznivci levice ([[Bohumír Šmeral|B. Šmeral]], [[Ivan Olbracht|I. Olbracht]] a další), vydavatel [[Antonín Němec|A. Němec]]. Spor vygradoval v září roku 1920, kdy levicoví redaktoři začali vydávat vlastní noviny [[Rudé právo]], orgán ''ČSSD - levice'', od roku [[1921]] [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]]. Právo lidu zůstalo orgánem ČSSD. |
||
V průběhu utužování politického systému po [[Mnichovská dohoda|mnichovské zradě]] se ČSSD stala součástí [[Národní strana práce|Národní strany práce]]. Právo lidu začalo od 1. ledna [[1939]] vycházet pod názvem ''Národní práce''. Po osvobození roku [[1945]] bylo obnoveno pod původním názvem. |
V průběhu utužování politického systému po [[Mnichovská dohoda|mnichovské zradě]] se ČSSD stala součástí [[Národní strana práce (1938)|Národní strany práce]]. Právo lidu začalo od 1. ledna [[1939]] vycházet pod názvem ''Národní práce''. Po osvobození roku [[1945]] bylo obnoveno pod původním názvem. |
||
Po sloučení ČSSD s KSČ v červnu [[1948]] bylo vydávání zastaveno, část redakce přešla do Rudého práva. ČSSD Právo lidu nakrátko obnovila po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]]. |
Po sloučení ČSSD s KSČ v červnu [[1948]] bylo vydávání zastaveno, část redakce přešla do Rudého práva. ČSSD Právo lidu nakrátko obnovila po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]]. |
||
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
{{ČSSD}} |
{{ČSSD}} |
||
[[Kategorie:České noviny]] |
|||
[[Kategorie:Zaniklé noviny]] |
|||
| ⚫ | |||
[[Kategorie:Žurnalistika]] |
|||
[[Kategorie:České zaniklé noviny]] |
[[Kategorie:České zaniklé noviny]] |
||
| ⚫ | |||
[[Kategorie:Kukleny]] |
[[Kategorie:Kukleny]] |
||
Verze z 9. 7. 2017, 20:37
Právo lidu byla česká sociálně demokratická tiskovina vydávaná mezi lety 1893 až 1948 na území Československa.
Historie
Vzniklo v roce 1893 jako místní sociálně demokratický časopis v Kuklenech u Hradce Králové. Jeho vydavatelem a zároveň spoluredaktorem byl Emanuel Švagerka[1]. O rok poději začalo být vydáváno v Humpolci. Vycházelo též večerní vydání s obdobným názvem Večerník Práva lidu.[2]
Roku 1897 redakce přesídlila do Prahy a z Práva lidu se stal ústřední orgán Českoslovanské strany sociálně demokratické dělnické. Během rozkolu ve straně v letech 1919–1920 zaujímali v redakci většinu příznivci levice (B. Šmeral, I. Olbracht a další), vydavatel A. Němec. Spor vygradoval v září roku 1920, kdy levicoví redaktoři začali vydávat vlastní noviny Rudé právo, orgán ČSSD - levice, od roku 1921 Komunistické strany Československa. Právo lidu zůstalo orgánem ČSSD.
V průběhu utužování politického systému po mnichovské zradě se ČSSD stala součástí Národní strany práce. Právo lidu začalo od 1. ledna 1939 vycházet pod názvem Národní práce. Po osvobození roku 1945 bylo obnoveno pod původním názvem.
Po sloučení ČSSD s KSČ v červnu 1948 bylo vydávání zastaveno, část redakce přešla do Rudého práva. ČSSD Právo lidu nakrátko obnovila po sametové revoluci.
Reference
- ↑ Pochodeň, Hradec Králové 28. prosince 1978, str. 1
- ↑ Média v období první republiky [online]. Dostupné online.