Západokarpatská podprovincie: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 22. 3. 2017, 14:06

Západokarpatská podprovincie je biogeografická jednotka, která se na území České republiky rozkládá v západní části Moravy, zhruba v poloze Vnějších Západních Karpat. Tato podprovincie pokračuje směrem na východ Karpatskou soustavou na území Slovenska a jižního Polska.

V rámci biogeografického členění Česka je jednou ze čtyř podprovincií a nadřazenou jednotkou je provincie středoevropských listnatých lesů. Západokarpatská podprovincie je určitou analogií k "ekoregionu" Carpathian montane conifer forests v systému Světového fondu na ochranu přírody (WWF).

Charakteristika

Vegetace je silně ovlivněna geologií a reliéfem Karpatské soustavy. Na území ČR je podloží tvořeno především mocnými usazeninami flyše s drobnými průniky vápenců a vulkanitů. Drtivá většina těchto hornin je mírně až silně vápnitých, což významně přispívá k vysoké druhové rozmanitosti a je v kontrastu s kyselejším a živinami chudším Hercynikem. Hojné jsou proto květnaté a horské bučiny s bohatým podrostem, naopak acidofilní chybí. V nejníže položených místech se pak vyskytují teplomilné doubravy, často endemické.

Krajina této oblasti se vyznačuje poměrně dlouhými a úzkými hřbety a relativně velkým převýšením, což umožňuje plynulý výstup teplomilné bioty do pohoří a naopak sestup horských druhů níže. Díky tomuto jevu je západokarpatská podprovincie druhově bohatší než sousední hercynská. Biodiverzitu navíc zvyšuje blízký kontakt se severopanonskou a polonskou podprovincií a vyšší kontinentalita klimatu. Typické jsou velké rozdíly v biotě v závislosti na nadmořské výšce a na návětrnosti svahů. Pro krajinu jsou typické četné louky a pastviny s prameništi a sesuvy.

Velké rozpětí nadmořských výšek Karpat je příčinou i velkého rozpětí vegetační stupňovitosti. Ta začíná 1. dubovým a na území ČR končí 7. smrkovým vegetačním stupněm.

Západokarpatská podprovincie na území ČR je o poznání méně charakteristickou v porovnání oproti své centrální části na Slovensku. Tamní hornatější a členitější krajina stojí za vyšší biodiverzitou a za přežitím mnoha horských druhů a společenstev (včetně endemitů).

Vzhledem k vyšší členitosti a zachovalejší vegetaci je i fauna proti hercynské i polonské podprovincii druhově bohatší (např. měkkýši či hmyz). Ve vyšších polohách je pak typická horská lesní fauna, ze Slovenska dokonce pronikají na Moravu i původní šelmy a obecně je v této podprovincii více druhů rozšířených s východu.^[1]

Dělení

Provincie se dělí na celkem na 11 bioregionů, jimiž jsou:

Ždánicko-Litenčický (3.1) • Chřibský (3.2) • Hlucký (3.3) • Hranický (3.4) • Podbeskydský (3.5) • Bělokarpatský (3.6) • Zlínský (3.7) • Hostýnský (3.8) • Vsetínský (3.9) • Beskydský (3.10) • Kojetínský (3.11)

Reference

↑ CULEK, Martin; GRULICH, Vít; LAŠTŮVKA, Zdeněk. Biogeografické regiony České republiky. [s.l.]: Masarykova univerzita Dostupné online. ISBN 9788021066939. DOI 10.5817/cz.muni.m210-6693-2013.

[1] CULEK, Martin; GRULICH, Vít; LAŠTŮVKA, Zdeněk. Biogeografické regiony České republiky. [s.l.]: Masarykova univerzita Dostupné online. ISBN 9788021066939. DOI 10.5817/cz.muni.m210-6693-2013.

[1]

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 '''Západokarpatská podprovincie''' je [[Biogeografie|biogeografická]] jednotka, která se na území [[Česko|České republiky]] rozkládá v západní části [[Morava|Moravy]], zhruba v poloze [[Vnější Západní Karpaty|Vnějších Západních Karpat]]. Tato [[Biogeografická podprovincie|podprovincie]] pokračuje směrem na východ [[Karpaty|Karpatskou soustavou]] na území [[Slovensko|Slovenska]] a jižního [[Polsko|Polska]].
-V rámci [[Biogeografické členění Česka|biogeografického členění Česka]] je jednou ze čtyř [[Biogeografická podprovincie|podprovincií]] a nadřazenou jednotkou je [[provincie středoevropských listnatých lesů]].
+V rámci [[Biogeografické členění Česka|biogeografického členění Česka]] je jednou ze čtyř [[Biogeografická podprovincie|podprovincií]] a nadřazenou jednotkou je [[provincie středoevropských listnatých lesů]]. Západokarpatská podprovincie je určitou analogií k "ekoregionu" ''Carpathian montane conifer forests'' v systému [[Světový fond na ochranu přírody|Světového fondu na ochranu přírody (WWF)]].
 == Charakteristika ==
-Vegetace je silně ovlivněna geologií a reliéfem [[Karpaty|Karpatské soustavy]]. Na území ČR je podloží tvořeno především mocnými usazeninami [[Flyš|flyše]] s drobnými průniky [[Vápenec|vápenců]] a [[Extruzivní hornina|vulkanitů]]. Drtivá většina těchto hornin je mírně až silně vápnitých, což významně přispívá vysoké [[Biologická diverzita|druhové rozmanitosti]] a je v kontrastu s kyselejším a živinami chudším [[Hercynská podprovincie|Hercynikem]]. Hojné jsou proto květnaté a [[Horská klenová bučina|horské bučiny]] s bohatým podrostem, naopak [[Acidofilní bučina|acidofilní]] chybí. V nejníže položených místech se pak vyskytují [[Teplomilná doubrava|teplomilné doubravy]], často [[Endemit|endemické]].
+Vegetace je silně ovlivněna geologií a reliéfem [[Karpaty|Karpatské soustavy]]. Na území ČR je podloží tvořeno především mocnými usazeninami [[Flyš|flyše]] s drobnými průniky [[Vápenec|vápenců]] a [[Extruzivní hornina|vulkanitů]]. Drtivá většina těchto hornin je mírně až silně vápnitých, což významně přispívá k vysoké [[Biologická diverzita|druhové rozmanitosti]] a je v kontrastu s kyselejším a živinami chudším [[Hercynská podprovincie|Hercynikem]]. Hojné jsou proto [[Květnatá bučina|květnaté]] a [[Horská klenová bučina|horské bučiny]] s bohatým podrostem, naopak [[Acidofilní bučina|acidofilní]] chybí. V nejníže položených místech se pak vyskytují [[Teplomilná doubrava|teplomilné doubravy]], často [[Endemit|endemické]].
 Krajina této oblasti se vyznačuje poměrně dlouhými a úzkými [[Hřbet (geomorfologie)|hřbety]] a relativně velkým převýšením, což umožňuje plynulý výstup teplomilné bioty do pohoří a naopak sestup horských druhů níže. Díky tomuto jevu je západokarpatská podprovincie druhově bohatší než sousední [[Hercynská podprovincie|hercynská]]. [[Biologická diverzita|Biodiverzitu]] navíc zvyšuje blízký kontakt se [[Severopanonská podprovincie|severopanonskou]] a [[Polonská podprovincie|polonskou podprovincií]] a vyšší kontinentalita klimatu. Typické jsou velké rozdíly v biotě v závislosti na nadmořské výšce a na návětrnosti svahů. Pro krajinu jsou typické četné louky a pastviny s prameništi a [[Svahový pohyb|sesuvy]].
@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 Velké rozpětí nadmořských výšek [[Karpaty|Karpat]] je příčinou i velkého rozpětí [[Vegetační stupňovitost|vegetační stupňovitosti]]. Ta začíná [[Dubový vegetační stupeň|1. dubovým]] a na území ČR končí [[Smrkový vegetační stupeň|7. smrkovým]] [[Vegetační stupeň dle Zlatníka|vegetačním stupněm]].
-Západokarpatská podprovincie na území ČR je o poznání méně charakteristickou v porovnání se svou centrální částí na [[Slovensko|Slovensku]]. Tamní hornatější a členitější krajina stojí za vyšší [[Biologická diverzita|biodiverzitou]] a za přežitím mnoha horských druhů a společenstev (včetně [[Endemit|endemitů]]).
+Západokarpatská podprovincie na území ČR je o poznání méně charakteristickou v porovnání oproti své centrální části na [[Slovensko|Slovensku]]. Tamní hornatější a členitější krajina stojí za vyšší [[Biologická diverzita|biodiverzitou]] a za přežitím mnoha horských druhů a společenstev (včetně [[Endemit|endemitů]]).
 Vzhledem k vyšší členitosti a zachovalejší vegetaci je i [[fauna]] proti [[Hercynská podprovincie|hercynské]] i [[Polonská podprovincie|polonské podprovincii]] druhově bohatší (např. [[měkkýši]] či [[hmyz]]). Ve vyšších polohách je pak typická horská lesní fauna, ze Slovenska dokonce pronikají na [[Morava|Moravu]] i původní [[šelmy]] a obecně je v této podprovincii více druhů rozšířených s východu.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Culek|jméno=Martin|příjmení2=Grulich|jméno2=Vít|příjmení3=Laštůvka|jméno3=Zdeněk|titul=Biogeografické regiony České republiky|url=http://is.muni.cz/publication/1181537|vydavatel=Masarykova univerzita|isbn=9788021066939|doi=10.5817/cz.muni.m210-6693-2013}}</ref>