Jeníkovská vrchovina: Porovnání verzí
Souřadnice: 49°28′5″ s. š., 15°30′44″ v. d.
Smazaný obsah Přidaný obsah
m linkfix |
m duplicitní souřadnice; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - reliéf |
{{Infobox - reliéf |
||
| název = Jeníkovská vrchovina |
| název = Jeníkovská vrchovina |
||
| obrázek = |
| obrázek = |
||
| popisek = |
| popisek = |
||
| nejvyšší bod = [[Roháč (702 m)|Roháč]] |
| nejvyšší bod = [[Roháč (702 m)|Roháč]] |
||
| maximální výška = 702 |
| maximální výška = 702 |
||
| rozloha = |
| rozloha = |
||
| délka = |
| délka = |
||
| nadřazená jednotka = [[Křemešnická vrchovina]] ([[Humpolecká vrchovina]]) |
| nadřazená jednotka = [[Křemešnická vrchovina]] ([[Humpolecká vrchovina]]) |
||
| podřazené jednotky = |
| podřazené jednotky = |
||
| sousední jednotky = [[Melechovská vrchovina]], [[Herálecká vrchovina]], [[Vyskytenská pahorkatina]], [[Štocký stupeň]], [[Jihlavská kotlina]], [[Kosovská pahorkatina]]<ref>{{Citace monografie |
| sousední jednotky = [[Melechovská vrchovina]], [[Herálecká vrchovina]], [[Vyskytenská pahorkatina]], [[Štocký stupeň]], [[Jihlavská kotlina]], [[Kosovská pahorkatina]]<ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení = Demek |
| příjmení = Demek |
||
Řádek 25: | Řádek 25: | ||
| stát = {{Flagicon|Česko}} [[Česko]] |
| stát = {{Flagicon|Česko}} [[Česko]] |
||
| hornina = [[žula]] |
| hornina = [[žula]] |
||
| povodí = |
| povodí = |
||
| mapa = |
| mapa = |
||
| popisek.mapa = |
| popisek.mapa = |
||
}} |
}} |
||
'''Jeníkovská vrchovina''' je [[geomorfologický okrsek]] tvořící součást [[Humpolecká vrchovina|Humpolecké vrchoviny]]. [[Vrchovina]] se skládá ze [[Žula|žul]] a hornin jejich pláště. Na východě ji omezuje zlomový svah k [[Jihlavsko-sázavská brázda|Jihlavsko-sázavské brázdě]]. Místy se tu nachází [[Kryogenika|kryogenní]] tvary (např. [[Vysoký kámen (661 m)|Vysoký kámen]] (661 m) s [[Plankton|kryoplanačními]] terasami). Povrch je převážně zalesněný, roste zde souvislý komplex převážně [[smrk]]ových porostů s příměsí [[borovice]], [[buk (rod)|buku]] a [[jedle]]. Ojediněle tu stojí zbytky bukových porostů.<ref>{{Citace monografie |
'''Jeníkovská vrchovina''' je [[geomorfologický okrsek]] tvořící součást [[Humpolecká vrchovina|Humpolecké vrchoviny]]. [[Vrchovina]] se skládá ze [[Žula|žul]] a hornin jejich pláště. Na východě ji omezuje zlomový svah k [[Jihlavsko-sázavská brázda|Jihlavsko-sázavské brázdě]]. Místy se tu nachází [[Kryogenika|kryogenní]] tvary (např. [[Vysoký kámen (661 m)|Vysoký kámen]] (661 m) s [[Plankton|kryoplanačními]] terasami). Povrch je převážně zalesněný, roste zde souvislý komplex převážně [[smrk]]ových porostů s příměsí [[borovice]], [[buk (rod)|buku]] a [[jedle]]. Ojediněle tu stojí zbytky bukových porostů.<ref>{{Citace monografie |
||
Řádek 47: | Řádek 47: | ||
{{pahýl}} |
{{pahýl}} |
||
{{Souřadnice|49.4679700|15.5122375|typ=mountain|zobrazení=top}} |
|||
[[Kategorie:Křemešnická vrchovina]] |
[[Kategorie:Křemešnická vrchovina]] |
Verze z 3. 3. 2016, 11:41
Jeníkovská vrchovina | |
---|---|
Nejvyšší bod | 702 m n. m. (Roháč) |
Nadřazená jednotka | Křemešnická vrchovina (Humpolecká vrchovina) |
Sousední jednotky | Melechovská vrchovina, Herálecká vrchovina, Vyskytenská pahorkatina, Štocký stupeň, Jihlavská kotlina, Kosovská pahorkatina[1] |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Horniny | žula |
Souřadnice | 49°28′5″ s. š., 15°30′44″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jeníkovská vrchovina je geomorfologický okrsek tvořící součást Humpolecké vrchoviny. Vrchovina se skládá ze žul a hornin jejich pláště. Na východě ji omezuje zlomový svah k Jihlavsko-sázavské brázdě. Místy se tu nachází kryogenní tvary (např. Vysoký kámen (661 m) s kryoplanačními terasami). Povrch je převážně zalesněný, roste zde souvislý komplex převážně smrkových porostů s příměsí borovice, buku a jedle. Ojediněle tu stojí zbytky bukových porostů.[2]
Reference
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 87.
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 243.