Heřman Hannibal Blümegen: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 3. 2. 2016, 12:25

Heřman Hannibal svobodný pán Blümegen (1. června 1716, Vídeň - 20. října 1774, Brno)^[1] byl římskokatolický duchovní, kanovník a prelát olomoucké a brněnské kapituly, který se roku 1763 stal biskupem královéhradeckým.

Rodina

Jeho otec se jmenoval Heřman Jošt svobodný pán Blümegen, matka Isabela Marie Alžběta Jenovéfa z Deuringu. Heřman měl sedm sourozenců: Antonie Františka + 1719, Marie Josefa * 12.4.1709, +1760, Marie Anna Antonie *12.7.1712, + 20.12.1767, abatyše klarisek ve Vídni, Jindřich Kajetán Pavel *29.6.1715, + 30.7.1788, jeho manželkou byla Marie Antonie Anna Chorinská z Ledské (* 2.2.1737, sestra pomocného královéhradeckého biskupa Matyáše Chorinského), Marie Anna * 4.10.1718, + 1774, Marie Jenovéfa * 8.4.1720, + 1789, dominikánka a Jan Kryštof Jindřich Cyril Felix * 9.7.1722, + 1803.

Kariéra

Prelát, kanovník olomoucké Metropolitní kapituly u svatého Václava. Probošt brněnské Královské stoliční kapituly sv. Petra a Pavla, který se roku 1763 stal biskupem královéhradeckým. 5.listopadu 1763 ho za biskupa jmenovala královna Marie Terezie. Potvrzen 9. dubna 1764 byl 249. papežem Klementem XIII. Vysvěcen na biskupa 27. května a intronizován (nastolen) 15.srpna 1764. Využil práva, které měli biskupové v monarchii, že si mohli zvolit jeden den na oslavu významného světce. Proto 18.prosince 1772 vyhlásil druhého patrona diecéze sv. Jana Nepomuckého s oslavou svátku 16.května (1. patron sv. Klement v r. 1714, 3. patron sv. Vojtěch v r. 2000). V roce 1765 založil v královéhradecké diecézi 20 nových farností. Při obsazování těchto farností se dostal do sporu s kapitulou u Svatého Ducha. Spory vyvrcholily v roce 1767, kdy byl raněn mrtvicí. Přestěhoval se do Brna. Těžce nemocný si v roce 1765 zvolil za svého zástupce Matouš hraběte Chorinského barona z Ledské. Ten se za několik let stal světícím biskupem královéhradeckým a 1. biskupem brněnským. Biskup Heřman Hanibal dal v letech 1750 – 1766 postavit zámek ve Vizovicích. Zemřel v Brně, kde byl pohřben v kryptě kapituly sv. Petra a Pavla^[1]

Reference

↑ ^a ^b Actapublica.eu sign.16959 sn.50 [online]. Brno: MZA, 20.9.1774 [cit. 2016-02-03]. Dostupné online. (německy)

Literatura

Aleš Zelenka: Hermann von Blümegen. In: Erwin Gatz: Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1648–1803. Verlag Duncker & Humblot, Berlin 1990, S. 34–35, ISBN 3-428-06763-0.
VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 5. sešit : Bi-Bog. Praha: Libri, 2006. 478-585 s. ISBN 80-7277-309-7. S. 570-571.

11. biskup královéhradecký
Předchůdce:	1763-1774 Heřman Hannibal Blümegen	Nástupce:

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Heřman Hannibal Blümegen

[MZA-1] Actapublica.eu sign.16959 sn.50 [online]. Brno: MZA, 20.9.1774 [cit. 2016-02-03]. Dostupné online. (německy)

[1]

@@ Řádek 20: / Řádek 20: @@
 <references />
 == Literatura ==
-* [[Aleš Zelenka]], heslo v: [[Erwin Gatz]], ''Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1648–1803''. ISBN 3-428-06763-0, str. 34–35.
+* Aleš Zelenka: Hermann von Blümegen. In: Erwin Gatz: Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1648–1803. Verlag Duncker & Humblot, Berlin 1990, S. 34–35, ISBN 3-428-06763-0.
 * {{Citace monografie | příjmení = Vošahlíková | jméno = Pavla| spoluautoři = a kol. | titul =  Biografický slovník českých zemí : 5. sešit : Bi-Bog | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 478-585 | isbn = 80-7277-309-7 | strany = 570-571}}