Opál: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 45: | Řádek 45: | ||
| strany = 66 |
| strany = 66 |
||
| isbn = 80-85841-15-0 |
| isbn = 80-85841-15-0 |
||
}}</ref> Drahý opál byl znám už dávno ve starověku, v 6. století před n.l. byl opěvován básníkem ''Onomakritem'' a řecký přírodozpytec ''Dioskorides'' ho v 1. století n.l. označil za skutečný drahokam |
}}</ref> Drahý opál byl znám už dávno ve starověku, v 6. století před n.l. byl opěvován básníkem ''Onomakritem'' a řecký přírodozpytec ''Dioskorides'' ho v 1. století n.l. označil za skutečný drahokam. <ref>K.Tuček, F. Tvrz - ''Kapesní atlas nerostů a'' ''hornin''</ref> Až do objevení [[Amerika|Ameriky]] se nejcennější opály nacházely na území dnešního východního [[Slovensko|Slovenska]]. Po dobytí [[Mexiko|Mexika]] se do Evropy dostaly tzv. ''aztécké opály,'' které uchvátily tehdejší sběratele. Nejbohatší nálezy drahého opálu pocházejí z australských nalezišť, které byly objeveny ve druhé polovině 19.století. V současnosti se na území [[Austrálie]] nachází a také těží přibližne 95 % všech drahých opálů na světě. O zbývajících 5 % se větší či menší měrou dělí asi 19 státních území. Přičemž ve většině z nich se drahé opály pouze nacházejí a jen v devíti státech probíha i jejich těžba. |
||
== Vznik == |
== Vznik == |
||
Řádek 88: | Řádek 88: | ||
== Žlutý opál == |
== Žlutý opál == |
||
[[Soubor:ZlutyOpal.JPG|thumb|Žlutý opál]] |
[[Soubor:ZlutyOpal.JPG|thumb|Žlutý opál]] |
||
Jedna z |
Jedna z odrůd opálu je žlutý opál. Nejen žlutý opál, ale zejména drahý opál všeobecně patřil již od [[starověk]]u k tajemným a vysoce ceněným kamenům, jimž byla připisována neobyčejná [[magie|magická síla]]. Podle esoteriků opál zesiluje [[charakter]]ové vlastnosti a momentální emocionální stav [[člověk]]a. V rukách dobrého člověka posiluje jeho pozitivní vlastnosti a pomáhá mu a naopak.<ref>Josef Pavel Kreperát - ''Skrytá moc drahých kamenů''</ref> |
||
== Využití == |
== Využití == |
Verze z 1. 1. 2016, 02:39
Opál | |
---|---|
Opál | |
Obecné | |
Kategorie | Minerál |
Chemický vzorec | SiO2·nH2O |
Identifikace | |
Barva | bezbarvý, mléčně bílý, žlutavý, oranžově červený, zelený |
Vzhled krystalu | ledvinité, hroznovité tvary, tvoří vrstvy |
Soustava | amorfní |
Tvrdost | 5,5 - 6,5 |
Lesk | skelný až voskový |
Štěpnost | není |
Vryp | bílý |
Hustota | 1,9-2,2 g ⋅ cm−3 |
Ostatní | lom: lasturnatý |
Opál je minerál, který je považován za drahokam. Jedná se o sloučeninu křemene s vodou (SiO2·nH2O), která je zastoupena nejčastěji mezi jedním až třemi hmotnostními procenty, ale v některých případech může dosahovat až 20 %.
Vyskytuje se mnoho odrůd jako např. drahý opál, ohnivý opál, dřevitý opál či keříčkovitý opál.[1]
Historie
Název pochází ze staroindického upala, tj. drahý kámen.[2] Drahý opál byl znám už dávno ve starověku, v 6. století před n.l. byl opěvován básníkem Onomakritem a řecký přírodozpytec Dioskorides ho v 1. století n.l. označil za skutečný drahokam. [3] Až do objevení Ameriky se nejcennější opály nacházely na území dnešního východního Slovenska. Po dobytí Mexika se do Evropy dostaly tzv. aztécké opály, které uchvátily tehdejší sběratele. Nejbohatší nálezy drahého opálu pocházejí z australských nalezišť, které byly objeveny ve druhé polovině 19.století. V současnosti se na území Austrálie nachází a také těží přibližne 95 % všech drahých opálů na světě. O zbývajících 5 % se větší či menší měrou dělí asi 19 státních území. Přičemž ve většině z nich se drahé opály pouze nacházejí a jen v devíti státech probíha i jejich těžba.
Vznik
Geneze opálu není zcela uspokojivě vysvětlena. Předpokládá se, že opály vznikají za zvýšených teplot a tlaků z křemičitanů, které se můžou buď uvolňovat z organických zdrojů jako z křemičitých schránek rozsivek, jehlicí mořských hub, anebo z anorganických zdrojů jako jsou silikátové minerály, či křemen. Křemičitá složka se pozvolna rozpouští v alkalickém prostředí a při změně podmínek prostředí na kyselé a současně snížení tlaku nastává opětovné srážení křemene v podobě opálu.[4]
Vlastnosti
Vlivem nepříliš pevné atomární vazby mezi atomy kyslíku a křemíku jsou opály poměrně nestabilní minerály, které se snadno poškodí. Při kontaktu s jiným materiálem se často poškrábají, či při pádu se mohou roztříštit na menší tělesa. Některé druhy opálu jsou schopny měnit svoji barvu v závislosti na teplotě a to i při kontaktu s lidským teplem. Mají schopnost vázat vodu a nečistoty, což může vést také ke změně jejich barvy, pokud jsou vystaveny vodě.[2]
Odrůdy
- hyalit – nejčistší forma opálu, který je bezbarvý a čirý (skelný opál) a vždy bez barvoměny. Název je odvozen z řeckého slova "hialos" sklo
- mléčný opál – mléčně bílý, neprůhledný a jen na okrajích průsvitný
- dendritický opál (mechový opál, keříčkový opál) – bílý, neprůhledný a bývá prostoupen sítí jemných černých dendritů(geologie) oxidů/hydroxidů železa nebo manganu
- ohnivý opál – hyacintově červený a průsvitný, zabarvení kolísá mezi žlutou, světle hnědožlutou, oranžovo-červenou až tmavě hnědočervenou. Bývá i s barvoměnou a potom už se jedná o drahý opál (Mexiko).
- drahý opál – nejvzácnější, nejžádanější a také nejcennější. Jedná se o přírodní opály, které vznikaly buď procesem zvětrávání (Austrálie) nebo vulkanické činnosti (např. Slovensko, Etiopie) a mají schopnost opalizovat. Tzn. že dopadající světelné záření se rozkládá ve spektrum monochromatických světelných záření, které lidské oko vnímá jako spektrální barvy(červená, oranžová, žlutá, modrá a fialová). Tato „hra barev“ neboli barvoměna, jak se také lidově říká opalizaci, pak vytváří neuvěřitelný kaleidoskop barevných vzorů a proměn. Pro tuto vlastnost bývají přírodní drahé opály vyhledávané zejména v klenotnictví pro šperkařské účely.
- modrý opál – průsvitný, vzácně až průhledný modrý opál. Nazývaný také andský opál, především z peruánských nalezišť, velmi vzácně obsahuje černé mg dendrity.
- růžový opál - růžová barva, neprůhledný, jen na okrajích průsvitný, často ve směsi s chalcedonem, nachází se především v Peru.
- prasopál – zelený (zbarvený niklem, případně chromem)
- voskový opál – neprůhledný žluto-hnědý
- černý opál – jako odrůda vzácného australského černého opálu (opalizuje) nebo prostý černý opál (zbarvený manganem)
- hydrofán – označení pro drahé opály, které vznikly pouze vulkanickou činností (např. Slovensko, Etiopie) a mají schopnost absorbovat vodu. Díky tomu se změní z neprůhledného nebo poloprůsvitného na zcela průsvitný nebo průhledný. Někdy absorbce vody zdůrazní hru barev (opalizaci). Po vyschnutí se opál opět vrací do původní bezbarvé nebo neprůhledné podoby.[5]
- dřevitý opál – zkamenělé dřevo prosycené opálem, má různé barvy
- tabašir – opál s obsahem zkamenělých stébel
- kašolong - křídově bílá směs opálu s chalcedonem, obsahuje ze všech opálů nejméně vody
- Menilit - je vrstevnatý sedimentární opál
- Gejzírit - je opál vysrážený z termálních pramenů
- boulder opál – opalizující hlízy limonitu. Boulder opál = odrůda australského drahého opálu
- obecný opál – přírodní opál bez opalizace, protože dopadající světelné záření z části absorbuje a z části nezměněné odráží. Jsou celistvé, neprůhledné až průsvitné různých barev, podle kterých jsou většinou i pojmenované.
Žlutý opál
Jedna z odrůd opálu je žlutý opál. Nejen žlutý opál, ale zejména drahý opál všeobecně patřil již od starověku k tajemným a vysoce ceněným kamenům, jimž byla připisována neobyčejná magická síla. Podle esoteriků opál zesiluje charakterové vlastnosti a momentální emocionální stav člověka. V rukách dobrého člověka posiluje jeho pozitivní vlastnosti a pomáhá mu a naopak.[6]
Využití
Opály se využívají především v klenotnictví pro šperkařské účely. Jsou jimi osazovány prsteny, náhrdelníky a další. Oproti většině dalších drahokamů se nedá většina opálů brousit (vyjma ohnivého opálu), proto je jeho povrch opravován pomocí zaoblování a vyhlazování.[2]
Nedoporučuje se, aby se opál omýval vodou, ale aby se na jeho údržbu používal měkký hadr napuštěný strojním olejem, jelikož z vody by opál mohl do sebe vytáhnout nečistoty a změnit tím svoji barvu. Následně by se měl vyleštit.
Odkazy
Reference
- ↑ Opál [online]. www.natur.cuni.cz [cit. 2008-05-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c CACUTT, Len. Horniny a minerály. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1994. ISBN 80-85841-15-0. S. 66.
- ↑ K.Tuček, F. Tvrz - Kapesní atlas nerostů a hornin
- ↑ priroda.sdas.cz - Opál [online]. [cit. 2008-05-10]. Dostupné online.
- ↑ www.jtv.com - George Williams, JTV Senior Gemstone Buyer//
- ↑ Josef Pavel Kreperát - Skrytá moc drahých kamenů
Literatura
- KREPERÁT, Josef Pavel. Skrytá moc drahých kamenů a jejich vliv na naše duševní a fyzické zdraví. Praha: Granit, 1998. ISBN 80-85805-72-3.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu opál na Wikimedia Commons