Karel Lustig

Karel Lustig (29. prosince 1856 v Kardašově Řečici - 5. dubna 1924) byl český pedagog, ředitel měšťanské školy, zakladatel muzea v Soběslavi, spisovatel, publicista, spolkově i veřejně činný.

Studium a učitelská praxe

Gymnázium absolvoval v Jindřichově Hradci a Českých Budějovicích, potom vystudoval Učitelský ústav v Soběslavi. Dráhu pedagoga zahájil v Milevsku a Bechyni a ve svých 39 letech přišel (1895) do Soběslavi a zde se stal v roce 1899 ředitelem obecné a měšťanské chlapecké školy. Byl aktivní jako starosta Táborského krajinského spolku učitelstva a člen výboru Zemské ústřední jednoty.

Zakladatel muzea

Zájem i čas věnoval Lustig sbírání zajímavých památek; stal se roku 1897 tvůrcem a správcem sbírek soběslavského muzea v Rožmberském domě- viz : [1]; uspořádal muzejní knihovnu. V té době vznikl základ cenných národopisných sbírek, zejména v souvislosti s velkou 'Národopisnou, školní a průmyslovou a včelařskou výstavou' v Soběslavi roku 1898. Ředitel Lustig měl pomoc a oporu v práci učitelky Emilie Fryšové a hodináře Aloise Březiny. Po náhlé smrti Karla Lustiga (při sobotní cestě ze Soběslavi k rodině) vedl městské muzeum až do roku 1940 obětavě rodák ze Soběslavi, bývalý řídící učitel Antonín Jungmann (1854-1945). Začátkem 20. století patřilo soběslavské muzeum k nejlepším takovým venkovským zařízením v Čechách. Dnešní Blatské muzeum v Soběslavi (pobočka Husitského muzea v Táboře) pečuje o přírodovědné a národopisné sbírky z regionu Blat a Táborska, návštěvníkům nabízí stálé expozice Příroda Táborska (v Rožmberském domě) a Národopis Blat a Kozácka (ve Smrčkově domě) a dále krátkodobé výstavy, přednášky a exkurze.

Publicista a spisovatel

V letech 1886-1891 redigoval „Zpravodaje hospodářské spol. pro polit. okres milevský“; redigoval a přispíval do publikací muzejního spolku v Soběslavi („Výstava v Soběslavi 1898“, muzejní sborníky r. 1900, 1901, 1903), od roku 1905 redigoval měsíčník "Staré a nové zvěsti ze Soběslavě a okolí" a "Věstník jihočeských muzeí". Kromě toho publikoval v mnoha tehdejších listech.

Dílo

• Z dějin Milevska, Milevsko 1890
• Žena, Soběslav 1905
• Na cestu životem (čtyři vydání)
• Dospívající mládaži, Soběslav 1911
• Stručný přehled českých dějin, Soběslav 1911
• Hrad Choustník (1922)
• (pod pseudonymem Ljubibratič) Poznání (1921)

Rodina

Otec Josef Lustig byl kupec a poštmistr v Kardašově Řečici, bratr Gustav Lustig byl vynálezce v oboru cukrovarnictví, (také ředitel cukrovaru v Čáslavi), průkopník letectví v Rakousku Uhersku, známý mecenáš vědy, umění a chudých a druhý bratr Alois Lustig byl technik, vynálezce, esperantista a na přelomu 20.století deset let starostou Kardašovy Řečice a publicista (např. v Národních listech).

Odkazy

Reference

• Ottův slovník naučný, str. 560
• [2]
• Táborsko,srdce jižních Čech (1948)
• Místopis Řečice Kardašovy I.-III., Jaromír Hrubý, Jindřichův Hradec, 1920, 1930, 1934.
• Věk Lustigů, Jiří Sláma
• Jubilejní sborník městského muzea v Soběslavi 1897 - 1947, Soběslav 1947, s. 20-22.

Externí odkazy

• Husitské muzeum Tábor: Další sbírky
• Blatské muzeum