Jan Antonín I. z Eggenbergu: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 31. 12. 2014, 01:12

Jan Antonín I. z Eggenbergu (5. února 1610 Vídeň – 12. února 1649 Lublaň) byl český a štýrský šlechtic, kníže z Eggenbergu, 2. vévoda krumlovský a významný politik a diplomat v dobách vlády Ferdinanda III..

Život

Jan Antonín se narodil roku 1610 jako jediný syn a dědic prvního knížete z Eggenbergu Jana Oldřicha. V mládí studoval na jezuitské koleji ve Štýrském Hradci a po jejím dokončení ve věku 17 let podnikl několikaletou cestu po Evropě. Na rodinné panství ve Štýrsku se vrátil až roku 1632. Projevil se jako velmi kultivovaný, světaznalý a nadmíru jazykově nadaný muž, pročež po vzoru otce nastoupil na cestu evropské politiky.

V roce 1632 po smrti Jana Oldřicha zdělil veškeré majetky v Čechách a ve Štýrsku a roku 1637 jej Ferdinand III. jmenoval tajným radou a zároveň obdržel Řád zlatého rouna. Rok poté mu byla udělena pocta jmenováním zvláštním diplomatem, jenž měl papeži Urbanu VIII. oznámit volbu nového římského krále a budoucího císaře Ferdinanda III. Tzv. Zlatý kočár, jež byl zhotoven pro tuto příležitost, je dnes uchováván na zámku v Českém Krumlově.

Následujícího roku se oženil s Annou Marii z Brandenburg-Bayruthu, z manželství vzešly dvě dcery a dva synové – starší Jan Kristián I. (1641) a mladší Jan Seyfried (1644).

Jan Antonín I. také pokračoval v úsilí o rozšiřování eggenberského panství. Štědře vykupoval pozemky v jižních Čechách, které pak připojoval ke Krumlovskému vévodství a především dosáhl povolení k získání Gradišského hrabství v Aquileii, čímž zajistil sobě a svým potomkům právo zasedat v Říšském sněmu. On sám však ve sněmu nikdy nezasedal, neboť zemřel o dva roky později.

Během svého života se proslavil jako velmi schopný diplomat a polyglot a mimo svá zahraniční působení pobýval mezi palácem ve Štýrském Hradci a Krumlovským zámkem. Vzhledem ke své nečekané smrti, nezanechal žádnou závěť. V následujících letech tak proběhly významané spory o majetek mezi jeho dvěma syny Janem Kristiánem I. a Janem Seyfriedem. Spor byl vyřešen za asistence Jana Adolfa I. ze Schwarzenbergu, načež si bratři panství rozdělily a vznikla tak starší rodová větev krumlovská a mladší štýrská, než se smrtí bezdětného Jana Kristiána I. majetek opět spojil pod vládou mladšího z bratrů.

Související články

Odkazy

Kníže Jan Antonín I. z Eggenberku
Životopis anglicky a německy

Nevložen titul!
1634–1649

Nevložen titul!
1647–1649

@@ Řádek 80: / Řádek 80: @@
 * Životopis [http://www.museum-joanneum.at/en/palace-and-gardens-schloss-eggenberg/princely-residence/family-history/johann-anton anglicky] a [http://www.museum-joanneum.at/schloss-eggenberg-prunkraeume-und-gaerten/fuerstliche-residenz/die-fuersten-von-eggenberg/johann-anton německy]
-{{Panovník|co=2. [[Vévodství Krumlovské|vévoda krumlovský]]|kdy=[[1634]]–[[1649]]|pred=[[Jan Oldřich z Eggenberka|Jan Oldřich I.]]|po=[[Jan Kristián I. z Eggenberka|Jan Kristián I.]]}}
+{{Panovník|co=2. [[Vévodství Krumlovské|vévoda krumlovský]]|kdy=[[1634]]–[[1649]]|pred=[[Jan Oldřich z Eggenberka|Jan Oldřich I.]]|po=[[Jan Kristián I. z Eggenbergu|Jan Kristián I.]]}}
 {{Panovník|co=2. [[Eggenbergové|kníže z Eggenbergu]]|kdy=[[1634]]–[[1649]]|pred=[[Jan Oldřich z Eggenberka|Jan Oldřich I.]]|po=[[Jan Kristián I. z Eggenbergu|Jan Kristián I.]]|soubor=Eggenberg Coa.jpg}}
 {{Panovník|co=1. [[Gorice a Gradiška|okněžněný hrabě gradišský]]|kdy=[[1647]]–[[1649]]|pred=''titul udělen''|po=[[Jan Seyfried z Eggenbergu|Jan Seyfried]]|soubor=Wappen Gefürstete Grafschaft Görz & Gradisca.png}}